Zdražte maso a mléko. Pokud to nepomůže, jatka musí platit poplatky, zní z Německa

Helena Truchlá Helena Truchlá
22. 5. 2020 19:24
Čelíme masivnímu vymírání živočišných druhů a naše zemědělství by se mělo od základů proměnit. Abychom životní prostředí dostatečně uchránili, maso a mléko by v obchodech mělo stát výrazně víc, tvrdí ve své analýze vědci z německé Akademie věd Leopoldina.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Studie, kterou vydali němečtí vědci a o níž poprvé informoval týdeník Spiegel, proto vyzývá německou spolkovou vládu, aby přijala potřebná opatření. Zvýšit by se podle nich měla daň z přidané hodnoty na maso a mléko ze stávajících sedmi na 19 procent (v Česku na potraviny platí snížená patnáctiprocentní sazba, pozn. red.). Pokud to jejich spotřebu nesníží dostatečně, měli by výrobci být zatíženi stejnými poplatky, jaké musí odvádět například elektrárny za emise oxidu uhličitého. 

S podobným návrhem přitom přišly v posledních dnech hned dvě velké německé politické strany. Bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) by vyššími cenami masa chtěla zachránit domácí zemědělce. Nejjednodušší cestou by podle konzervativní strany bylo právě zvýšení daně z přidané hodnoty. Kromě toho Bavoři navrhují také zakázat obchodníkům lákat nakupující na nízké ceny masa. Ty by tak musely zmizet například z letáků supermarketů. 

Němečtí Zelení pak přišli s návrhem zavést minimální cenu živočišných výrobků. Ta by kromě zvířat měla pomoct také k lepším pracovním podmínkám zaměstnanců chovných dvorů a jatek. "Pracují za mizerných pracovních a mzdových podmínek, žijí v ubytovnách za katastrofálních podmínek a zapomíná se na ochranu jejich zdraví," upozornil spolupředseda Zelených Robert Habeck. Stovky zaměstnanců německého masného průmyslu se kvůli špatným podmínkám v posledních týdnech nakazily koronavirem. 

Podle přírodovědců z vědecké akademie v příštích desetiletích akutně hrozí vyhynutí asi milionu druhů zvířat a rostlin po celém světě, a to "víc než kdy v lidské historii". Nejohroženější jsou obojživelníci, mořští koráli a savci. Od začátku 20. století přitom druhů ubylo už přes 80 procent, jen hmyzu za poslední tři dekády třetina. A z planety mizí nejen vlhké tropické lesy, ale také travnaté savany v Severní a Jižní Americe a Rusku nebo evropské mokřady. 

Za takových okolností ztrácí podle vědců půda schopnost snášet zemědělskou produkci, která je nezbytná i pro uživení lidského druhu. Za poslední dekády například v oblasti střední Evropy zmizelo z polí asi 90 procent všech rostlin, které zde dřív volně a v hojné míře rostly. Mizení druhů a druhů krajin se pak spojuje s emisemi skleníkových plynů, vysycháním a erozí půdy, která ztrácí živiny, a naopak se v ní i ve vodě v přírodě hromadí hnojiva a pesticidy. 

Takové změny mohou podle expertů z Leopoldiny v dlouhodobém měřítku ohrozit lidskou civilizaci jako takovou. Navíc podle nich stojí spoustu peněz. Globální ekosystém podle nich ztrácí každý rok na hodnotě 125 až 145 miliard dolarů (až 3,6 bilionu korun). 

Ve své analýze se zabývají návrhy, které naznačují, kudy se může ubírat zemědělská politika a co to bude znamenat. Roční spotřeba masa by se tak podle nich měla snížit ze stávajících 80 kilogramů na osobu v bohatých státech světa na méně než polovinu, tedy jen asi 300 až 600 gramů týdně. 

Podle toho by své stravovací plány měly upravit závodní i školní jídelny, vzdělat kuchaře a německá i další vlády by měly začít s kampaněmi za zdravější stravování. Upozorňují přitom na skutečnost, že ačkoliv chov zvířat se rozprostírá až na 70 procentech zemědělské půdy v Evropě i na celém světě, lidé z něj čerpají jen méně než pětinu svého energetického příjmu. I vzdálené deštné pralesy tak mizí kvůli německému dobytku - pěstují se na nich totiž sójové boby, kterými se pak zvířata živí. 

Série doporučení zahrnuje také často zmiňovanou změnu přístupu k zemědělství. To je dnes charakteristické zaměřením na co největší výnosnost s přispěním velké spotřeby vody, hnojiv i pesticidů. Podle autorů se "současná praxe intenzivní zemědělské výroby i vytváření zemědělské plochy ze savan, pastvin a lesů" musí zásadně proměnit.

Video: Koalové mají temné vyhlídky, víc než oheň jim ale škodí člověk

Ekosystémy v Austrálii mají přirozenou požárovou dynamiku, bez ohně by nefungovaly, ale ne v takhle velkém rozsahu, vysvětluje biolog David Storch. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Aktualizováno před 45 minutami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy