Zdražte maso a mléko. Pokud to nepomůže, jatka musí platit poplatky, zní z Německa

Helena Truchlá Helena Truchlá
22. 5. 2020 19:24
Čelíme masivnímu vymírání živočišných druhů a naše zemědělství by se mělo od základů proměnit. Abychom životní prostředí dostatečně uchránili, maso a mléko by v obchodech mělo stát výrazně víc, tvrdí ve své analýze vědci z německé Akademie věd Leopoldina.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Studie, kterou vydali němečtí vědci a o níž poprvé informoval týdeník Spiegel, proto vyzývá německou spolkovou vládu, aby přijala potřebná opatření. Zvýšit by se podle nich měla daň z přidané hodnoty na maso a mléko ze stávajících sedmi na 19 procent (v Česku na potraviny platí snížená patnáctiprocentní sazba, pozn. red.). Pokud to jejich spotřebu nesníží dostatečně, měli by výrobci být zatíženi stejnými poplatky, jaké musí odvádět například elektrárny za emise oxidu uhličitého. 

S podobným návrhem přitom přišly v posledních dnech hned dvě velké německé politické strany. Bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) by vyššími cenami masa chtěla zachránit domácí zemědělce. Nejjednodušší cestou by podle konzervativní strany bylo právě zvýšení daně z přidané hodnoty. Kromě toho Bavoři navrhují také zakázat obchodníkům lákat nakupující na nízké ceny masa. Ty by tak musely zmizet například z letáků supermarketů. 

Němečtí Zelení pak přišli s návrhem zavést minimální cenu živočišných výrobků. Ta by kromě zvířat měla pomoct také k lepším pracovním podmínkám zaměstnanců chovných dvorů a jatek. "Pracují za mizerných pracovních a mzdových podmínek, žijí v ubytovnách za katastrofálních podmínek a zapomíná se na ochranu jejich zdraví," upozornil spolupředseda Zelených Robert Habeck. Stovky zaměstnanců německého masného průmyslu se kvůli špatným podmínkám v posledních týdnech nakazily koronavirem. 

Podle přírodovědců z vědecké akademie v příštích desetiletích akutně hrozí vyhynutí asi milionu druhů zvířat a rostlin po celém světě, a to "víc než kdy v lidské historii". Nejohroženější jsou obojživelníci, mořští koráli a savci. Od začátku 20. století přitom druhů ubylo už přes 80 procent, jen hmyzu za poslední tři dekády třetina. A z planety mizí nejen vlhké tropické lesy, ale také travnaté savany v Severní a Jižní Americe a Rusku nebo evropské mokřady. 

Za takových okolností ztrácí podle vědců půda schopnost snášet zemědělskou produkci, která je nezbytná i pro uživení lidského druhu. Za poslední dekády například v oblasti střední Evropy zmizelo z polí asi 90 procent všech rostlin, které zde dřív volně a v hojné míře rostly. Mizení druhů a druhů krajin se pak spojuje s emisemi skleníkových plynů, vysycháním a erozí půdy, která ztrácí živiny, a naopak se v ní i ve vodě v přírodě hromadí hnojiva a pesticidy. 

Takové změny mohou podle expertů z Leopoldiny v dlouhodobém měřítku ohrozit lidskou civilizaci jako takovou. Navíc podle nich stojí spoustu peněz. Globální ekosystém podle nich ztrácí každý rok na hodnotě 125 až 145 miliard dolarů (až 3,6 bilionu korun). 

Ve své analýze se zabývají návrhy, které naznačují, kudy se může ubírat zemědělská politika a co to bude znamenat. Roční spotřeba masa by se tak podle nich měla snížit ze stávajících 80 kilogramů na osobu v bohatých státech světa na méně než polovinu, tedy jen asi 300 až 600 gramů týdně. 

Podle toho by své stravovací plány měly upravit závodní i školní jídelny, vzdělat kuchaře a německá i další vlády by měly začít s kampaněmi za zdravější stravování. Upozorňují přitom na skutečnost, že ačkoliv chov zvířat se rozprostírá až na 70 procentech zemědělské půdy v Evropě i na celém světě, lidé z něj čerpají jen méně než pětinu svého energetického příjmu. I vzdálené deštné pralesy tak mizí kvůli německému dobytku - pěstují se na nich totiž sójové boby, kterými se pak zvířata živí. 

Série doporučení zahrnuje také často zmiňovanou změnu přístupu k zemědělství. To je dnes charakteristické zaměřením na co největší výnosnost s přispěním velké spotřeby vody, hnojiv i pesticidů. Podle autorů se "současná praxe intenzivní zemědělské výroby i vytváření zemědělské plochy ze savan, pastvin a lesů" musí zásadně proměnit.

Video: Koalové mají temné vyhlídky, víc než oheň jim ale škodí člověk

Ekosystémy v Austrálii mají přirozenou požárovou dynamiku, bez ohně by nefungovaly, ale ne v takhle velkém rozsahu, vysvětluje biolog David Storch. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Policisté v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po demonstraci proti rasové nespravedlnosti

Policejní těžkooděnci v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po poklidné, ale nepovolené demonstraci proti násilí bezpečnostních složek a rasové nespravedlnosti. Napsala to agentura AP poté, co se u jednoho z pařížských soudů sešly tisíce lidí v reakci na vlnu protestů v USA. Úřady předtím manifestaci zakázaly, protože kvůli epidemii covidu-19 ve Francii stále nejsou povolené akce o více než deseti lidech.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Květnová nehoda dopravního letadla v Pákistánu má další oběť, zraněním v nemocnici podlehla dvanáctiletá dívka

Květnová nehoda dopravního letadla Airbus A-320 v pákistánském velkoměstě Karáčí má další oběť. Tou je dvanáctiletá dívka, která spolu s dalšími třemi lidmi utrpěla zranění na zemi při zřícení letadla na hustě osídlenou čtvrť v blízkosti letiště. Dívka v pondělí následkům zranění podlehla.

Při pádu letadla zahynulo 97 cestujících a členů posádky, dva pasažéři nehodu přežili. Airbus narazil do několika domů ve čtvrti Model Colony blízko letiště, čtyři její obyvatelé utrpěli zranění, mezi nimi i dvanáctiletá dívka, která v pondělí zemřela na následky popálenin. Další tři zranění jsou stále hospitalizovaní. Letadlo při svém pádu zničilo nebo poškodilo nejméně 18 domů.

před 7 hodinami

Americké ministerstvo obrany kvůli nepokojům, jež vypukly kvůli úmrtí černocha George Floyda, vyhlásilo druhý nejvyšší stupeň ochrany ve svém sídle

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Florbalisty sezony se stali premiérově Curney a Ratajová

Útočníci Jiří Curney z Mladé Boleslavi a Denisa Ratajová ze švédského celku Pixbo Wallenstam se shodně premiérově dočkali triumfu v anketě Florbalista sezony. Ukončili dlouhodobé kralování Matěje Jendrišáka z Linköpingu a Elišky Krupnové, klubové spoluhráčky Ratajové. Kvůli opatřením po pandemii koronaviru se nekonal slavnostní večer a vítězové byli vyhlášeni v přímém přenosu na programu ČT Sport.

Třicetiletý Curney v kategorii Florbalista sezony zvítězil s 503 body a o 62 předčil rekordmana Jendrišáka, který vyhrál v minulých šesti ročnících a celkově triumfoval osmkrát. Třetí skončil s 277 body další útočník Marek Beneš z Pixba Wallenstam.

"Porazit Matěje je pro mě neuvěřitelné. Samozřejmě si toho moc vážím a těší mě to. Nečekal jsem, že to někdy můžu vyhrát," uvedl v tiskové zprávě Českého florbalu Curney, který je rekordmanem základní části české superligy s 685 body i s 383 góly z 309 zápasů a také se 164 body z 89 duelů play off. V ročníku 2018/19 stanovil také maximum jedné sezony superligy s 87 body z 26 utkání.

Čtyřiadvacetiletá Ratajová získala 499 bodů a o dva roky starší Krupnovou, která vyhrála v minulých čtyřech ročnících, předčila o 46 bodů. Třetí skončila Martina Řepková s 237 body.

Ratajová byla nejproduktivnější českou hráčkou na prosincovém mistrovství světa v Neuchatelu s devíti body (6+3) ze šesti zápasů a dostala se i do All Star týmu. Ve švédské lize byla také nejproduktivnější reprezentantkou z tuzemska s 45 body (24+21) z 23 utkání.

"Velice si toho vážím, jsem tím potěšená. Určitě to teď doma s rodinou oslavíme. Patří to i Elišce Krupnové a Tereze Urbánkové, které jsem měla v prvním útoku reprezentace kolem sebe a sedlo nám to spolu, s Eliškou spolu hrajeme už hodně dlouho," prohlásila Ratajová.

Další zprávy