


Teherán připravuje další páku, jak zvýšit tlak na světovou ekonomiku i Spojené státy. S pomocí svých spojenců se připravuje na zablokování „Brány nářků“, tedy strategického průlivu Báb al-Mandab, píší média. Pokud by k tomu došlo ve chvíli, kdy Írán blokuje i provoz v Hormuzském průlivu, svět by poprvé čelil současnému narušení obou klíčových námořních tepen mezi Asií, Evropou a Perským zálivem.

Zatímco Hormuzským průlivem prochází běžně kolem dvaceti procent světového obchodu s ropou a plynem, průlivem Báb al-Mandab je to „jen“ kolem deseti procent. Zato jím vede přes desetinu světového námořního obchodu – spojuje totiž Indický oceán se Suezským průplavem a představuje jednu z hlavních tras mezi Asií a Evropou.
Současné narušení obou průlivů by tak ohrozilo zhruba třetinu světové námořní přepravy ropy a výrazně zkomplikovalo obchodní spojení mezi Asií a Evropou. Podle zdrojů agentury Reuters a britského listu The Telegraph se právě na takový scénář Írán připravuje. Spolupracovat na něm má se svými spojenci – povstaleckými Húsíi, kteří ovládají část Jemenu včetně pobřeží u Báb al-Mandabu.

Agentura Reuters uvádí, že podle dvou vysoce postavených íránských zdrojů byla možnost uzavření průlivu projednávána uvnitř íránského vedení a Teherán svůj požadavek už předal Húsíům.
Podle zdrojů mají ke kroku přistoupit, pokud Spojené státy zaútočí na íránskou energetickou i klíčovou dopravní infrastrukturu. Není však jasné, zda k tomu došlo až poté, co tím ve středu pohrozil americký prezident Donald Trump.
„Příští týden to pro ně začne být opravdu zlé,“ řekl Trump v rozhovoru pro americkou stanici Fox News. „Vyřadíme z provozu všechny jejich elektrárny. Zničíme všechny jejich mosty, pokud nepřijdou k jednacímu stolu a nezačnou vyjednávat,“ dodal.
Podle Reuters už Húsíové dokončili přípravy na útoky proti lodní dopravě. V okolí průlivu Báb al-Mandab rozmístili rakety a drony a čekají pouze na rozkaz k zahájení operace.
„Uzavření průlivu by nebylo obtížné,“ uvedl jeden z regionálních zdrojů agentury. „Kdokoli se střelnou zbraní může narušit lodní dopravu. Nepotřebujete sofistikované rakety, abyste ji zastavili,“ dodal.
Uskutečnění tohoto plánu by mělo velké následky. Pokud by zůstával blokovaný Hormuzský průliv a Húsíové by zároveň ochromili Báb al-Mandab, byly by narušeny dvě hlavní trasy pro vývoz ropy z Blízkého východu.
„To by otevřelo novou frontu nejen v energetické krizi, ale také v širším konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy,“ uvedl zdroj agentury Reuters.
Když Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán, Teherán fakticky uzavřel Hormuzský průliv pro námořní dopravu. Ceny ropy, hnojiv i dalších komodit následně prudce vzrostly a Írán získal významnou páku při jednáních s administrativou Donalda Trumpa.
Když zase Húsíové během války v Gaze útočili na obchodní lodě proplouvající Báb al-Mandabem, řada velkých přepravních společností trasu opustila a své lodě posílala kolem jižního cípu Afriky. Plavba zboží například z Číny do Evropy se tím prodloužila o několik týdnů a výrazně prodražila.
Pokud by Húsíové skutečně uzavřeli Báb al-Mandab, světová ekonomika by čelila situaci, která dosud nikdy nenastala – současnému narušení obou klíčových námořních tepen pro přepravu energetických surovin.
Trhy už v posledních dnech reagují na novou eskalaci mezi Washingtonem a Teheránem. Ropa Brent stála na konci června, poté co Washington a Teherán souhlasily s přerušením bojů, kolem 73 dolarů za barel. Během dvou týdnů ale zdražila asi o 17 procent zhruba na 86 dolarů. Podle analytiků oslovených agenturou Reuters může při dalším zhoršení situace překročit i hranici 100 dolarů za barel.
Pokud by Húsíové skutečně uzavřeli i Báb al-Mandab, analytici očekávají mimo jiné další růst cen ropy. Ten by se postupně promítl nejen do cen pohonných hmot, ale také do nákladů na dopravu, logistiku a řadu dováženého zboží. Báb al-Mandab by se tak vedle Hormuzského průlivu mohl stát druhou strategickou pákou, kterou někteří analytici i íránští představitelé přirovnávají k „ekonomické jaderné zbrani“.



Energetická skupina ČEZ v první polovině letošního roku vydělala 18,1 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl o deset procent. Přispělo k tomu zejména ukončení výběru daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax.



Pokud by se v červenci konaly sněmovní volby, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje STAN, které by dalo hlas 15 procent voličů, třetí je ODS s podporou 12 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median, který má ČTK k dispozici. Do Sněmovny by se dostali ještě Piráti s osmi procenty a SPD se ziskem 7,5 procenta hlasů.



U ruského města Voroněž zřejmě hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Informoval o tom v úterý deník Ukrajinska pravda s odkazem na telegramový kanál Astra. Společnost informovala, že ve Voroněžské oblasti evakuovala své zaměstnance, místní úřady předtím hlásily útok ukrajinských dronů.



Jen málokdy se stane, aby film pojmenoval své vlastní slabiny, a ještě je vydával za přednost. Přesně to se ale děje v Hořkých svátcích, novince režiséra Pedra Almodóvara, který zřejmě usoudil, že sebekritika je polehčující okolnost.



Íránská tisková agentura Mehr o víkendu zveřejnila videozáznam s nejvyšším íránským vůdcem Modžtabou Chameneím, který se od nástupu do úřadu letos v březnu neobjevil na veřejnosti. Informoval o tom v neděli deník Gulf News, vycházející ve Spojených arabských emirátech. Mehr nicméně neuvedla, kdy a kde byl videozáznam pořízen.