Zbývá mi pár let. Papež František slaví osmdesátku a neví, zda stihne dokončit církevní revoluci

Josef Pazderka Josef Pazderka
17. 12. 2016 6:30
Bez oficialit i zvláštních ceremonií slaví v sobotu papež František osmdesát let. Populární hlava katolické církve stihla za necelé čtyři roky ve funkci v mnohém změnit image ztuhlé byrokratické instituce. Čelí ale tvrdé konzervativní opozici zevnitř. Podle vatikánských expertů je osmdesátiletý papež rozhodnutý v reformách pokračovat, ubývají mu ale síly.
Papež František slaví osmdesátiny.
Papež František slaví osmdesátiny. | Foto: Reuters

Vatikán – S úsměvem a humorem reagoval papež František na tisíce lidí, kteří při středeční generální audienci ve Vatikánu hlasitě zpívali anglické narozeninové přání k jeho osmdesátce: "Happy birthday to you!"

"Děkuji mnohokrát za vaše přání. Ale řeknu vám k tomu něco, co vás rozesměje. Přát někomu v mé rodné zemi ještě před jeho narozeninami nepřináší štěstí a lidé, kteří to dělají, rozsévají spíš smůlu," prohlásil papež.

Štěstí bude osmdesátiletá hlava katolíků potřebovat hodně. Od svého zvolení v březnu 2013 stihl František změnit tvář katolické církve navenek jako málokterý jeho předchůdce. Vysoký věk se ale čím dál častěji hlásí o slovo.  

Otočit pyramidu vzhůru nohama

Začal naprosto civilně. Prvními slovy právě zvoleného papeže před napjatým davem na Svatopetrském náměstí 13. března 2013 bylo prosté italské "buona sera" (dobrý večer).

Jeho lidský styl, civilní jazyk i gesta brzy zaujaly světová média, která z něj rychle vytvořila populární ikonu. František odmítl honosný vatikánský byt, začal se přepravovat obyčejným autem a do programu zařadil setkání s bezdomovci, uprchlíky i dalšími lidmi na okraji společnosti. Změnil taky komunikaci a začal tweetovat. Má už kolem 27 milionů followerů.

V rámci katolické církve pak vyhlásil rok 2016 "rokem milosrdenství" a s ním postupně i velké (byť zatím víc rétorické) změny v přístupu k nesezdaným párům, gayům i lesbám i dalším lidem, stojícím na rozhraní mezi oficiální katolickou církví a okolním světem.

Spustil i velkou personální obměnu uvnitř samotné církevní struktury. Starý hierarchický systém s papežem a biskupy nahoře a masou věřících pod nimi by se podle něj měl postupně obrátit vzhůru nohama. "V této církvi, jako v otočené pyramidě, je vršek schovaný pod základnou," prohlásil loni na církevním synodu ve Vatikánu. "Ti, kteří mají v církvi autoritu, jsou nazýváni služebníky (ministry), protože v původním významu tohoto slova mají být nejmenší ze všech," dodal.

Silná opozice

Osmdesátiletý papež ale nemá jen obdivovatele. Právě srážka s vatikánskou kurií – mocným úřadem, zahrnujícím kolem 3000 biskupů, kněží i laiků – podle řady církevních expertů teprve ukáže, zda jeho styl i reformy přežijí i jeho pontifikát.

Uvnitř Vatikánu je totiž částí lidí vnímán jako autoritativní a těžko čitelný šéf, s malým respektem pro práci svých podřízených. Řada lidí v kurii má pocit, že je vůči samotné církvi příliš tvrdý a přísný. Velký počet konzervativních biskupů, zejména z Afriky a východní Evropy, se taky bojí, že papež ve snaze o otevřenost a vstřícnost vůči lidem mimo církev rezignuje na tradiční církevní učení. To považují za nedotknutelné.

Obavy v nich vyvolává i Františkova snaha přesunout řadu rozhodovacích pravomocí z Vatikánu směrem zpět do církevních regionů. Tzv. princip subsidiarity, tedy schopnost rozhodovat na místní úrovni a necentralizovat instituci příliš, je jedním z pilířů celkové Františkovy církevní reformy. 

Jak dlouho vydrží?

Františkovy obhájce i kritiky logicky během jeho osmdesátin zajímá odpověď na zásadní otázku: Jak dlouho František ještě vydrží v úřadu?

Zdraví sice původem argentinskému papeži slouží relativně dobře a při každém veřejném vystoupení vyzařuje nebývalou energii. Známky únavy a drobných indispozicí jsou ale čím dál viditelnější.

Když při letošní letní návštěvě polského Krakova během slavnostní mše a před zraky desetitisíců lidí zakopl a spadl, připomněla média, že jde už o třetí podobný případ v poslední době. Vatikán později připustil, že František trpí částečnou necitlivostí jednoho chodidla, která ho ale údajně zásadněji neomezuje.

Už v mládí lékaři papeži odoperovali po infekci část jedné plíce, takže hůř dýchá. Jeho tiskové oddělení navíc přiznalo, že Františka čím dál častěji trápí i ischias, provázený bolestmi vystřelujícími do zad nebo končetin.

Konec ještě ne

Jak moc budou osmdesátiletého pontifika v budoucnu omezovat, zůstává nejasné.

Velkou neznámou bude i jeho vnitřní rozhodnutí, zda pokračovat ve funkci až do smrti, jak to dělala drtivá většina jeho předchůdců na Svatém stolci.

V roce 2015 sám papež popsal v mexické televizi pocit, že jeho pontifikát bude "krátký". "Čtyři nebo pět let. Možná jen dva nebo tři," dodal. O rok dříve, během letu z Jižní Koreje, navíc řekl, že v případě zdravotních nebo jiných problémů na funkci rezignuje podobně jako jeho předchůdce, papež Benedikt XVI.

Novináři akreditovaní ve Vatikánu i přesto tvrdí, že i přes ubývající energii a chatrnější zdraví se osmdesátiletý František končit nechystá. Poukazují na jeho energii i pracovní nasazení, vynechávající i letní dovolenou.

A citují jeho další slova z již zmiňovaného rozhovoru pro mexickou televizi v roce 2015, ve kterém mluvil o velmi krátkém pontifikátu. "Je to, jako když sebe sama přesvědčíte, že prohrajete, abyste nebyli v případě této varianty zklamáni. Ale když náhodou vyhrajete, budete šťastní," dodal papež. Hlavní část Františkova pontifikátu proto možná oslavou jeho osmdesátin teprve začíná.

 

Právě se děje

Další zprávy