Baskové, asi dvouapůlmilionové etnikum žijící "v rohu" Biskajského zálivu, dnes slaví svůj Den Baskicka, ale jejich budoucnost jako "národa" zatím není jistá.
Baskický spisovatel Bernardo Ataxaga v článku pro New York Times napsal, že existuje mnoho vizí - od lidí, kteří věří v definitivní konec terorických činů ETA, po pesimisty, kteří se na příměří dívají přinejmenším opatrně.
Za extremisty považuje lidi volající po usmíření Španělů a Basků, které by mělo začít stavbou památníku připomínajícího oběti na obou stranách - těch, které ETA zabila (bylo jich celkem asi 800), i jejích členů, které naopak zabila policie.
Baskové v příměří věří
Podle nedávného průzkumu baskické autonomní vlády věří 64 procent Basků v to, že separatistická teroristická organizace tentokrát skutečně skládá zbraně a bude usilovat o autonomii nebo nezávislost regionu mírovými prostředky.
Naposledy, kdy ETA vyhlásila příměří, tomu věřilo 57 procent lidí. Příměří tehdy vydrželo jen rok, do prosince 1999. ETA však už od roku 2003 nezabila při atentátech jediného člověka, a terorismus odsuzuje po loňských atentátech v Madridu čím dál více lidí i v samotném Baskicku.
Baskičtí nacionalisté doufají, že se jim podaří vyjednat větší nezávislost na madridské vládě zvláště poté, co španělským parlamentem prošel nový statut pro Katalánsko, který této oblasti přiznává širší autonomii a Katalánce dokonce označuje za národ.
Boj Basků za nezávislost byl však vždy oslaben jednak politickou roztříštěností nacionalistů a také teroristickými akcemi ETA.
Bomby i ve Francii
Katalánci usilovali o větší autonomii soustředěně. Baskicko je naopak rozdělené mezi dva autonomní regiony Španělska - Baskicko a Navarru, další část Basků žije v severním Baskicku na území Francie.
Infobox
Baskicko
- Území obývané Basky se skládá ze čtyř regionů ve Španělsku a tří ve Francii:
Autonomní oblast "Baskicko" tvoří jen tři tyto regiony - Araba, Gipuzkoa a Bizkaia (asi 2 miliony obyvatel). Čtvrtý baskický region ve Španělsku je samostatná autonomní oblast Nafarroa (Navarra) (590 tisíc obyvatel). - Baskičtina je jazyk, který není příbuzný se žádným z okolních jazyků - mluví se o jeho příbuznosti s kavkazskými jazyky
- Původ Basků je obestřen tajemstvím. Tvrdí se, že Baskové žijí na svém území déle než jakékoli etnikum v Evropě
- ETA (Euskadi Ta Askatasuna, Baskicko a svoboda) vznikla v roce 1959 původně jako studentské hnutí proti španělskému diktátorovi Francovi. Stala se z ní ale teroristická organizace, za kterou ji považuje i EU
- V roce 2005 sestavil Juan José Ibarretxe po složitých vyjednáváních novou nacionalistickou vládu a navrhl vlastní plán baskické autonomie. Španělský parlament ho ale zavrhnul.
I tam volají někteří nacionalisté po větší autonomii nebo samostatnosti a i tam se občas objeví nelegální metody.
V pátek našla francouzská policie po anonymním telefonátu tři malé bomby ve francouzském Baskicku - jednu u úřadu v Bayonne, další na letišti v Biarritz a třetí v odpadkovém koši u turistického střediska v Cambo-les-Bains.
Volající se nepředstavil jako člen žádné skupiny a řekl jen: "Baskicko není na prodej". Podle baskické tiskové agentury EiTB to není první letošní případ v severním Baskicku.
ETA žádá podnikatele o peníze
Necelý měsíc po příměří není ovšem úplný klid ani ve Španělsku. Baskická tisková agentura EiTB v pátek oznámila, že někteří podnikatelé v Navaře dostali od ETA tradiční dopisy, ve kterých je organizace žádá o finanční příspěvek na svou činnost.
Vybíráním takzvané "revoluční daně" si ETA v minulosti zajišťovala financování a v případě odmítnutí hrozila podnikatelům akcemi proti jejich rodinám. Jen za minulý rok vybuchly bomby zhruba ve dvou desítkách firem, které odmítly výpalné zaplatit.
Některé z posledních dopisů pro firmy ovšem údajně obsahovaly žádost o podporu "mírového procesu" v Baskicku.
K rozhovorům o dalším postupu se mají příští týden sejít baskický premiér Ibarretxe se šéfem politické strany Batasuna, kterou španělský vrchní soud v roce 2003 zakázal kvůli napojení na teroristickou ETA (přestože Batasuna vazby popírá).
Baskický premiér se sejde se šéfem Batasuny
Hlava Batasuny, Arnaldo Otegi, chce s Juanem Josém Ibarretxem dospět ke sblížení názoru na to, jakým směrem by se měla snaha o autonomii ubírat. Ibarrtexův plán na rozdělení pravomocí mezi Madrid a baskickovu vládu přitom španělský parlament minulý rok odmítl.
Samotný Otegi, který podle španělských médií stojí jako klíčová figura za příměřím ETA, byl však minulý týden opět souzen, tentokrát za schvalování terorismu, jehož se měl dopustit uctěním padlých "bojovníků" ETA. Španělský nejvyšší soud už dříve konstatoval, že Otegi byl členem ozbrojené skupiny a podněcoval nepokoje v průběhu loňské březnové stávky.
Samotná ETA ve svém bulletinu, v němž také vysvětluje důvody příměří, předpokládá, že "mírový proces" směřájící k větší autonomii Baskicka bude složitý a zdlouhavý, ale zároveň je odhodlána dosáhnout jeho úplného konce.
Bude tak záležet hlavně na tom, jak se dokážou dohodnout samotní baskičtí nacionalisté, a příměří bude skutečně permanentní.
Španělský premiér José Rodriguez Zapatero slíbil šéfovi baskické autonomní vlády Ibarretxovi, že pokud ETA své příměří opravdu dodrží, požádá parlament, aby povolil jednání o větší autonomii pro Baskicko.
