Zázrační luskouni léčí, slibuje čínská medicína. Vláda teď stopla jejich využívání

Jana Václavíková Jana Václavíková
15. 6. 2020 19:52
Šupiny luskounů byly desítky let používány v tradiční čínské medicíně, která jim přikládá až zázračnou moc. Maso z luskounů se také porcuje na takzvaných mokrých trzích v Číně, vedle čerstvého ovoce a zeleniny. Právě zde se podle některých odborníků přenesl nový koronavirus na člověka. Nyní čínská vláda podnikla několik kroků, které by tomu měly v budoucnu zabránit.
Příprava masa v jedné z restaurací v čínském městě Šen-čen.
Příprava masa v jedné z restaurací v čínském městě Šen-čen. | Foto: Reuters

Šupiny luskounů dokážou podle tradiční čínské medicíny pomoci při problémech s artritidou nebo laktací a zlepšují krevní oběh či plodnost. Proto s těmito savci, kteří se živí hmyzem a vzhledem se podobají pásovcům, pytláci obchodují více než s jakýmikoli jinými na světě a jejich počty výrazně klesají.

Od roku 1960 se populace luskounů snížila až o 90 procent. Tři z osmi jejich druhů jsou kriticky ohrožené a hrozí jim vyhynutí. Ostatní druhy jsou zařazeny jako ohrožené a zranitelné, informuje americká stanice CNN.

Situace luskounů by se ale nyní mohla změnit, protože čínská vláda minulý týden odstranila jejich šupiny ze seznamu ingrediencí schválených v tradiční medicíně. Navíc jim zaručila nejvyšší stupeň ochrany, který mají v Číně například pandy. S těmi se nesmí obchodovat ani se nesmějí využívat k jiným účelům.

"Tohle je největší možné opatření, které by mohlo zachránit luskouny," myslí si Peter Knights z ochranářské organizace WildAid. "Vyslalo to jasnou zprávu, že v tradiční čínské medicíně existují alternativy, a tak není třeba používat luskouny," uvedl pro časopis National Geographic.

Přehodnocení postoje k luskounům však nepramení v obavách o jejich populaci. Luskouni jsou totiž jedněmi ze zvířat, o kterých se spekuluje, že přenesla nový koronavirus na člověka.

Kromě šupin lidé konzumují i jejich maso, které je považováno za pochoutku. A právě luskouní maso se prodávalo i na trhu v čínském městě Wu-chan, kde se virus podle dosavadních informací začal šířit na konci loňského roku. "Koronavirus byl dalším klíčovým podnětem," věří odbornice na Čínu Li-sin Chuangová z americké Kalifornské univerzity.

Změna zažité tradice

Na začátku roku, kdy se začal virus šířit i za hranice Číny, se na asijskou velmoc snesla kritika. Především kvůli hygienickým podmínkám a stravovacím návykům na zmíněných tržištích. Čína proto dočasně zakázala konzumaci divokých zvířat a zmenšila seznam zvířat označených jako domácí, tedy "vhodných k jídlu".

Některá z nich ale zůstala na seznamu zvířat, která se smějí používat v čínské medicíně. "Od roku 1980 bylo v tradiční čínské medicíně vyzdvihováno, že jedení divokých zvířat pomáhá na zdravou pleť, plodnost, dlouhý život nebo boj s rakovinou. Nepochybně šlo o silnou lobby," hodnotí pro australský deník Sydney Morning Herald Peter Li z organizace bojující za práva zvířat Humane Society International (HSI).

Že změna nenastane přes noc, je přesvědčený i Steve Blake z další ochranářské organizace WildAid. Celkový obchod s divokými zvířaty v Číně překračuje 73 miliard dolarů ročně, což odpovídá částce 1,7 bilionu korun.

"Aby se snížila poptávka, je potřeba větší vymahatelnost a zlepšení povědomí veřejnosti. Lidé by si měli uvědomit rizika, která s sebou nese konzumace těchto produktů, a také dopady, které to má na životní prostředí," vysvětluje Blake. "Nějaký čas to zabere."

Americký deník New York Times v souvislosti s tím upozorňuje, že někteří čínští politici už nyní usilují o to, aby na chování zvěře získali výjimku lidé z chudších, venkovských oblastí. Pro mnoho z nich chov zvířat určených k jídlu představuje významný zdroj obživy.

Jako příklad list uvádí Mao Cu-čchina z jihu Číny, který chová někdy až dvoukilogramové hlodavce hlodouny čínské. Díky obchodu s nimi si ročně vydělá v přepočtu přes 330 tisíc korun, zatímco pěstování kukuřice a arašídů, kterému se věnoval předtím, mu za stejné období zajistilo jen něco málo přes šestnáct tisíc korun.

Deník také upozorňuje, že současná opatření nemusejí být trvalá. Už v době šíření viru SARS v roce 2003 čínská vláda zakázala prodej konkrétního druhu cibetek, který přenesl virus na člověka. Avšak poté, co se epidemie zpomalila, Čína obchodování s nimi opět povolila.

Z trhů rovnou k ochraně

Přímo ve městě Wu-chan, kde se virus objevil poprvé, čínská vláda zakázala na dalších pět let konzumaci a takový lov divokých zvířat, který neslouží vědeckým účelům nebo regulaci populací. Město prohlásila za "ochranářskou oblast divoké přírody", píše server Business Insider.

Podobně postupují i sousední provincie Chu-nan a Ťiang-si. Chunanští chovatelé, kteří přestanou s chovem divokých zvířat, dostanou jednorázovou kompenzaci. Za cibetky jim místní vláda nabízí v přepočtu téměř dva tisíce korun a například za kilogram užovek nebo kober 375 korun. Místo toho se chovatelé mají pustit do pěstování bylinek na výrobu čajů nebo léčiv.

Vláda v Ťiang-si zase farmářům nabízí kromě finanční podpory i pomoc s odstraněním zvířat.

Tyto zákazy ale nijak neomezují chov zvířat využívaných na kožešiny a v zábavním průmyslu. Anebo jiných druhů v tradiční čínské medicíně, upozorňuje Peter Li.

Psi jsou oficiální domácí mazlíčci

Postupně v čínské společnosti stoupají také hlasy volající po zákazu konzumace psů. Už v průzkumu z roku 2016, který cituje hongkongský deník South China Morning Post, se pro něj vyjádřila více než polovina respondentů. "Z našeho výzkumu jasně vyplývá, že v další generaci nebo v té po ní téměř nikdo nebude jíst psy, takže odvětví zmizí," předpovídá Jü Te-č', ředitel čínské asociace na ochranu zvířat.

Zákaz konzumace psů a koček už platí v bohatších provinciích na jihu země Šen-čen a Ču-chaj a pro zákaz se v květnu dokonce vyslovilo i ministerstvo zemědělství. Zakázalo provoz psích farem a přehodnotilo umístění zvířat ze seznamu druhů ke konzumaci na seznam domácích mazlíčků. Označení za domácí mazlíčky však ještě nezakazuje jejich konzumaci.

Video: Je to neúcta k vědě. Tvrdit, že virus pochází z laboratoře, je nesmysl, říká Lukeš

Americké zpravodajské služby jsou si jisté, že pandemii nezpůsobil virus vyrobený člověkem, říká historik Igor Lukeš z univerzity v Bostonu. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy