Šupiny luskounů dokážou podle tradiční čínské medicíny pomoci při problémech s artritidou nebo laktací a zlepšují krevní oběh či plodnost. Proto s těmito savci, kteří se živí hmyzem a vzhledem se podobají pásovcům, pytláci obchodují více než s jakýmikoli jinými na světě a jejich počty výrazně klesají.
Od roku 1960 se populace luskounů snížila až o 90 procent. Tři z osmi jejich druhů jsou kriticky ohrožené a hrozí jim vyhynutí. Ostatní druhy jsou zařazeny jako ohrožené a zranitelné, informuje americká stanice CNN.
Situace luskounů by se ale nyní mohla změnit, protože čínská vláda minulý týden odstranila jejich šupiny ze seznamu ingrediencí schválených v tradiční medicíně. Navíc jim zaručila nejvyšší stupeň ochrany, který mají v Číně například pandy. S těmi se nesmí obchodovat ani se nesmějí využívat k jiným účelům.
China removed pangolins from its official list of traditional medicines. They now have the same legal protections as giant pandas.
— AJ+ (@ajplus) June 10, 2020
Pangolins are:
▪️ critically endangered
▪️ the world's most trafficked animal
▪️ poachers kill almost 3 million each year, say groups pic.twitter.com/B93pAmFhxB
"Tohle je největší možné opatření, které by mohlo zachránit luskouny," myslí si Peter Knights z ochranářské organizace WildAid. "Vyslalo to jasnou zprávu, že v tradiční čínské medicíně existují alternativy, a tak není třeba používat luskouny," uvedl pro časopis National Geographic.
Přehodnocení postoje k luskounům však nepramení v obavách o jejich populaci. Luskouni jsou totiž jedněmi ze zvířat, o kterých se spekuluje, že přenesla nový koronavirus na člověka.
Kromě šupin lidé konzumují i jejich maso, které je považováno za pochoutku. A právě luskouní maso se prodávalo i na trhu v čínském městě Wu-chan, kde se virus podle dosavadních informací začal šířit na konci loňského roku. "Koronavirus byl dalším klíčovým podnětem," věří odbornice na Čínu Li-sin Chuangová z americké Kalifornské univerzity.
Změna zažité tradice
Na začátku roku, kdy se začal virus šířit i za hranice Číny, se na asijskou velmoc snesla kritika. Především kvůli hygienickým podmínkám a stravovacím návykům na zmíněných tržištích. Čína proto dočasně zakázala konzumaci divokých zvířat a zmenšila seznam zvířat označených jako domácí, tedy "vhodných k jídlu".
Některá z nich ale zůstala na seznamu zvířat, která se smějí používat v čínské medicíně. "Od roku 1980 bylo v tradiční čínské medicíně vyzdvihováno, že jedení divokých zvířat pomáhá na zdravou pleť, plodnost, dlouhý život nebo boj s rakovinou. Nepochybně šlo o silnou lobby," hodnotí pro australský deník Sydney Morning Herald Peter Li z organizace bojující za práva zvířat Humane Society International (HSI).
Že změna nenastane přes noc, je přesvědčený i Steve Blake z další ochranářské organizace WildAid. Celkový obchod s divokými zvířaty v Číně překračuje 73 miliard dolarů ročně, což odpovídá částce 1,7 bilionu korun.
"Aby se snížila poptávka, je potřeba větší vymahatelnost a zlepšení povědomí veřejnosti. Lidé by si měli uvědomit rizika, která s sebou nese konzumace těchto produktů, a také dopady, které to má na životní prostředí," vysvětluje Blake. "Nějaký čas to zabere."
Americký deník New York Times v souvislosti s tím upozorňuje, že někteří čínští politici už nyní usilují o to, aby na chování zvěře získali výjimku lidé z chudších, venkovských oblastí. Pro mnoho z nich chov zvířat určených k jídlu představuje významný zdroj obživy.
Jako příklad list uvádí Mao Cu-čchina z jihu Číny, který chová někdy až dvoukilogramové hlodavce hlodouny čínské. Díky obchodu s nimi si ročně vydělá v přepočtu přes 330 tisíc korun, zatímco pěstování kukuřice a arašídů, kterému se věnoval předtím, mu za stejné období zajistilo jen něco málo přes šestnáct tisíc korun.
What are bamboo rats?
— ymedad (@ymedad) June 9, 2020
In Guangxi, the region bordering Vietnam where Mr. Mao lives, bamboo rat farms have boomed in the last two decades, https://t.co/sGMPLTKNl1 pic.twitter.com/1VdbGV8LCB
Deník také upozorňuje, že současná opatření nemusejí být trvalá. Už v době šíření viru SARS v roce 2003 čínská vláda zakázala prodej konkrétního druhu cibetek, který přenesl virus na člověka. Avšak poté, co se epidemie zpomalila, Čína obchodování s nimi opět povolila.
Z trhů rovnou k ochraně
Přímo ve městě Wu-chan, kde se virus objevil poprvé, čínská vláda zakázala na dalších pět let konzumaci a takový lov divokých zvířat, který neslouží vědeckým účelům nebo regulaci populací. Město prohlásila za "ochranářskou oblast divoké přírody", píše server Business Insider.
Podobně postupují i sousední provincie Chu-nan a Ťiang-si. Chunanští chovatelé, kteří přestanou s chovem divokých zvířat, dostanou jednorázovou kompenzaci. Za cibetky jim místní vláda nabízí v přepočtu téměř dva tisíce korun a například za kilogram užovek nebo kober 375 korun. Místo toho se chovatelé mají pustit do pěstování bylinek na výrobu čajů nebo léčiv.
Vláda v Ťiang-si zase farmářům nabízí kromě finanční podpory i pomoc s odstraněním zvířat.
Tyto zákazy ale nijak neomezují chov zvířat využívaných na kožešiny a v zábavním průmyslu. Anebo jiných druhů v tradiční čínské medicíně, upozorňuje Peter Li.
Psi jsou oficiální domácí mazlíčci
Postupně v čínské společnosti stoupají také hlasy volající po zákazu konzumace psů. Už v průzkumu z roku 2016, který cituje hongkongský deník South China Morning Post, se pro něj vyjádřila více než polovina respondentů. "Z našeho výzkumu jasně vyplývá, že v další generaci nebo v té po ní téměř nikdo nebude jíst psy, takže odvětví zmizí," předpovídá Jü Te-č', ředitel čínské asociace na ochranu zvířat.
Zákaz konzumace psů a koček už platí v bohatších provinciích na jihu země Šen-čen a Ču-chaj a pro zákaz se v květnu dokonce vyslovilo i ministerstvo zemědělství. Zakázalo provoz psích farem a přehodnotilo umístění zvířat ze seznamu druhů ke konzumaci na seznam domácích mazlíčků. Označení za domácí mazlíčky však ještě nezakazuje jejich konzumaci.
