Vraždy ze cti nezmizely. Příbuzní ženu pohřbili zaživa, protože ji známý vezl autem z práce

Reuters Zahraničí Reuters, Zahraničí
11. 7. 2017 10:23
Podle údajů regionální vlády iráckého Kurdistánu z roku 2015 bylo v regionu během pěti let zabito v důsledku domácího násilí na tři tisíce žen. Jen vražd ze cti registrují letos tamní úřady čtyřiadvacet. Mladou Lavu její bratři zahrabali zaživa do země za to, že se nechala jistým mladým mužem odvézt autem z práce. Žena ale měla štěstí, zachránil ji švagr. Kurdská regionální vláda v roce 2012 spustila pětiletý program s cílem potírat násilí páchané na ženách a označila jej za svoji prioritu. Irácké úřady vraždy ze cti moc neřeší, tresty jsou mírné.
Kurdské ženy se sice nemusí zahalovat, vraždám ze cti jsou ale vystaveny stejně jako ve zbytku Iráku a dalších arabských zemích.
Kurdské ženy se sice nemusí zahalovat, vraždám ze cti jsou ale vystaveny stejně jako ve zbytku Iráku a dalších arabských zemích. | Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Irbíl - Jedné zimní noci v roce 2015 projížděl hornatým územím iráckého Kurdistánu, autonomní oblastí Kurdů v severovýchodním Iráku, hnědý pick-up. Uvnitř seděli čtyři muži a žena.

Nejstarší z mužů přidržoval na ženině spánku pistoli. Když se přiblížili ke kontrolnímu stanovišti, nařídil jí, ať je zticha.

Po hodině jízdy skupina dorazila k horskému prameni, kde muži ženu zbili holemi a pak ji přinutili kráčet zraněnou pěšky, než se zastavili v opuštěném sadu.

Tam žena, která uvádí své jméno jako Lava, začala muže prosit, ať ji nezabíjejí. Byli to totiž její nejbližší příbuzní, kterým velel její starší bratr Džamál.

Muži prosby ignorovali a přinutili ji pokleknout se spoutanýma nohama a rukama svázanýma za zády. Dva její bratři mezitím kopali hrob.

Z kurdského tisku Lava věděla o četných případech žen, jejichž zuhelnatělá těla byla nalezena na odlehlých místech. Byly to oběti vražd ze cti, které příbuzní uškrtili nebo ubodali a pak zapálili. Následně úřady informovali o "sebevraždě".

Vraždy ze cti byly dříve běžné hlavně ve venkovských oblastech. Teď se ale podle aktivistů bojujících za práva žen staly rozšířeným jevem i ve městech, ačkoliv přesné statistiky chybějí.

S tím, jak se zlepšuje povědomí o těchto zločinech, jejich počet ještě narůstá.

"Podle oficiálních čísel jsme letos až do května zaznamenali čtyřiadvacet vražd ze cti," říká Chaním Rahín, ředitel organizace Asuda, která v iráckém Kurdistánu bojuje proti násilí na ženách.

Údaje tamního ministerstva zdravotnictví z února 2015 tvrdí, že za posledních pět let bylo v důsledku domácího násilí v oblasti zabito na tři tisíce žen.

O řadě případů "vražd ze cti" ale úřady vůbec nevědí, dodává Rahín. Aktivisté upozorňují, že skutečná čísla jsou vyšší.

Zločin a trest

Lava se dopustila "zločinu" tím, že v únoru 2015 sedla do auta jistého mladého muže a nechala se odvézt z práce v hotelu v Dohúku. Dva z jejích tří bratrů ji pak společně s jejich bratrancem zahrabali do země - do nově vykopaného "hrobu", takže jí bylo vidět pouze hlavu.

"Zneuctila jsi naši rodinu," řekli jí. "Toto je tvůj trest na tomto světě a na onom přijde ještě další." Pak zmizeli ve tmě.

Podle celonárodního průzkumu z roku 2009 se 68 procent mladých iráckých mužů domnívá, že zabít ženu, která nějakým způsobem poškodila čest rodiny, je správné nebo akceptovatelné.

Lava, až po krk zahrabaná v zemi, se nejdříve snažila pohyby horní části trupu snížit tlak okolní zeminy na hrudník, aby mohla lépe dýchat. Pak ztratila vědomí.

Měla však štěstí. Jejímu švagrovi, právníkovi, který se dozvěděl o plánech jejích bratrů, se podařilo přesvědčit jejího otce, aby prozradil místo, kam ji bratři odvezli.

"Večer druhého dne jsem spatřila svou starší sestru, jak přichází k mému hrobu společně se svým mužem a mými třemi bratry," vyprávěla Lava později nadaci Thomson Reuters v jedné kavárně v iráckém Kurdistánu. "Nikdy jsem nevěřila, že z toho vyjdu živá."

Aktivisté upozorňují, že irácké úřady vraždy ze cti moc neřeší.

Kurdská regionální vláda přijala alespoň nějaká opatření na ochranu životů podobně ohrožených žen a otevřela několik záchytných středisek, kam se potenciální oběti mohou uchýlit. V roce 2009 pak zřídila Radu pro ženské záležitosti.

O tři roky později pak vláda Kurdistánu spustila pětiletý program s cílem potírat násilí páchané na ženách a označila jej za svoji prioritu.

Výzvy ke změně zákona

Vraždy ze cti spadají v některých arabských zemích, mimo jiné v Iráku, ale také v liberálnějším Jordánsku, do jiné kategorie než ty běžné.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva vyzval proto v prosinci 2015 iráckou vládu, aby urychleně provedla změnu zákonů, které staví "čest rodiny" nad práva žen. Zatímco v iráckém Kurdistánu ke změně došlo, centrální irácká vláda k ní nepřistoupila a ti, kdo se vražd ze cti dopouštějí, dostávají mírnější tresty odnětí svobody do tří let.

OSN registruje případ patnáctileté dívky z Basry, jejíž uťatá hlava byla nalezena v nádobě na odpadky, zabalená do hidžábu. Dalším je kauza muže, který ubodal svou dceru, dvacetiletou studentku, protože se scházela se spolužákem. Nikdy nebyl odsouzen k pobytu ve vězení.

"Násilí páchané na ženách a vraždy ze cti jsou posuzovány místní radou starších a nikoli soudy," říká Parva Alíová, poslankyně regionálního kurdského parlamentu. "Vrazi nikdy nemusí odsedět plnou výši trestu."  

Podle její kolegyně Rezány Dlérové, která je členkou parlamentního výboru pro záležitosti žen a dětí, jsou podle článku 409 iráckého trestního zákoníku muži, kteří se dopustí vraždy ze cti, odsuzováni pouze k jednoletému trestu odnětí svobody.

Novelu zákona, umožňující přísnější trestání vražd ze cti, naopak loni schválil Pákistán. Přispěla k tomu smrt dívky, proslulé kampaní za práva žen vedené na sociálních sítích, kterou zabil vlastní bratr.

Ačkoliv Lava měla nakonec štěstí, v bezpečí se necítí. Po osmnáct měsíců od chvíle, kdy ji její bratři zahrabali a opětovně vyhrabali ze země, nesměla opustit rodný dům. Teprve v září 2016 mohla znovu začít pracovat v hotelu. Počátkem tohoto roku se jí pak podařilo uprchnout.

Domnívá se, že pokud neopustí Kurdistán, její bratři ji najdou a zabijí.

"Vím, že mě jednoho dne zabijí. Nechte mě ale zvolna dýchat, dokud jsem stále naživu," říká odevzdaně.

Tisíce lidí po celém světě tančí proti násilí páchaném na ženách | Video: YouTube
 

Právě se děje

před 58 minutami

Finanční správa začala vracet přeplatky na dani z příjmů

Pracovníci Finanční správy zatím vyřídili první žádosti o přeplatky na dani z příjmů fyzických osob a na účty poplatníků odeslali 662 953 112 Kč. Letos podalo daňové přiznání zatím 1 180 678 lidí. Vzhledem k současné situaci, někteří využili možnost generálního pardonu do konce června a úřady tak očekávají ještě víc než půl milionu podání.

Pro ty, kteří si pospíšili s daňovým přiznáním a odevzdali ho již v lednu nebo únoru, aby přeplatek na daních z příjmů dostali co nejdříve, platí stejné datum - 1. 4. Třicetidenní lhůta se začíná počítat až od tohoto data - tedy od okamžiku, kdy skončila "uzávěrka" pro podání daňového přiznání.

Ve standardním případě tedy vzniká přeplatek 2. 4. a třicetidenní lhůta pro jeho vrácení začíná běžet 3. 4. To znamená, že nejpozději 4. 5. musí Finanční správa dát příkaz do banky na vrácení peněz.

Další zprávy