Vilnius - Skoro čtvrt roku poté, co Evropská unie donutila Litvu uzavřít jadernou elektrárnu sovětského typu Ignalina, se lidé bouří.
Poplatky za elektřinu vzrostly o více než třetinu a zejména lidé v nejbližším městečku Visaginas a v okolních vesnicích tvrdí, že platí za topení mnohonásobně více a situace je neúnosná.
Nedávno tady pět tisíc lidí protestovalo proti příliš vysokým cenám za elektřinu a topení.
"Není normální, aby měsíční poplatek za teplo byl větší než průměrná mzda," řekl místní aktivista Rimantas Kumpis.
Reaktor vyráběl pro Litvu zhruba sedmdesát procent veškeré spotřebované elektřiny. Větší podíl jádra na produkci elektřiny měla v Evropě pouze Francie.
Ignalina ale byla považována za nebezpečnou, protože šlo o elektrárnu sovětského typu. Tedy stejnou, která explodovala v roce 1986 v ukrajinském Černobylu.
Brusel tedy při vstupu Litvy do EU stanovil podmínku, že Ignalina musí být zavřena. Tento den D nastal loni na Silvestra.
Přišlo to ale v nevhodnou dobu. Litva prochází velkou hospodářskou krizí. Ekonomika loni klesla o patnáct procent, ale letošní rok nebude příliš růžový.
Přitom víc platí kvůli odstavení reaktoru nejen domácnosti, ale i stát. Dováží energii od sousedů z Polska, Běloruska a Lotyšska. Spotřebovává také více ruského plynu.
Litva minulý měsíc odmítla ruskou nabídku na stavbu společné atomové elektrárny v Kaliningradu. Ruské enklávě, vklíněné mezi Litvu a Polsko.
Návrh přednesl osobně ruský premiér Vladimir Putin litevské prezidentce Dalii Grybauskaiteové. Ta však odmítla, protože Litva nechce být příliš závislá na Rusku.
"Prezidentka jasně řekla, že nemáme zájem, protože chceme postavit vlastní elektrárnu," řekl agentuře Reuters poradce prezidentky Darius Semaska.
Rusko hodlá do raketou v Kaliningradu investovat pět miliard eur. Litevci vypsali tendr na svůj reaktor, který by měl stát nejpozději v roce 2020.
Podmínkou účasti je požadavek tzv. euro-atlantické integrace. To znamená, že ruské firmy jsou dopředu vyloučeny a přednost dostane investor z USA nebo Evropské unie.
