Jižní Korea zaznamenala ve čtvrtek 583 nových případů koronaviru, což je nejvíce od března. Ve velkých a hustě osídlených asijských megalopolích je ale i takový počet problém vzhledem k možnosti exponenciálního růstu počtu nakažených.
Jihokorejská vláda přitom na začátku října v metropoli Soulu a okolí uvolnila restrikce, zavedené kvůli druhé vlně pandemie v létě. Rozvolnění ale netrvalo ani měsíc. Minulý týden kabinet znovu přikročil k razantnímu omezení kontaktů. Školní výuka je distanční, vojáci mají zákaz opouštět armádní základny a všichni obyvatelé mají maximálně omezit setkávání s osobami mimo vlastní rodinu.
Epidemiologové kritizují vládu, že rozvolnila opatření příliš brzy a rychle. "Uvolnění bylo předčasné, učiněné kvůli obavám z ekonomického dopadu a kvůli celkové únavě ze všech omezení. Navíc lidé ztratili ostražitost," řekl agentuře Reuters Kim Vu-ču, profesor z oddělení infekčních chorob Univerzitní nemocnice v Soulu.
Nedaleké Japonsko ve středu registrovalo za den dva tisíce nakažených, což je jeho dosavadní rekord. Největšími ohnisky nemoci covid-19 jsou města Sapporo a Ósaka. "Pokud nezastavíme šíření teď, bude těžké ho dostat pod kontrolu. Možná budeme muset přijmout tvrdá opatření," uvedl Šigeri Omu, člen vládního expertního týmu pro boj s pandemií.
Promořenost je malá
Tokio má příští rok pořádat olympijské hry, přesunuté kvůli konoraviru z letošního léta. Guvernérka hlavního města Juriko Koikeová ale nedávno zapochybovala o tom, že jejich konání bude možné, pokud se situace nezlepší a nebude možné bez karantén plně obnovit mezinárodní dopravu.
Virolog Pavel Plevka z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně deníku Aktuálně.cz řekl, že po rozvolnění přijatých opatření se musí počítat s novou vlnou nakažených.
"Ty vlny jsou odrazem toho, jak se chová společnost. A když se uvolní sociální kontakty, dojde ke zrychlení šíření viru. Stupeň promořenosti populace je stále nízký. Je to vidět v Itálii v Lombardii, kde měli už na jaře mnoho nakažených, ale teď jejich počet znovu narůstá," vysvětluje s tím, že promoření populace musí dosáhnout alespoň šedesát procent, možná i víc. "K tomu došlo na některých místech v Brazílii, ale nikde na světě ne na celostátní úrovni," dodává virolog.
Ohledně vakcín je Plevka optimistický. "Je skvělá zpráva, že poskytují i více než 90procentní ochranu před infekcí. Kladný efekt očkování přijde ve dvou fázích. V první se proočkují zdravotníci a starší lidé, tedy rizikové skupiny. Tím odpadne tlak epidemie na zdravotní systém a nebude hrozit jeho přetíženost. Pak přijde druhá fáze, kdy se naočkuje většina populace. Když se toto stane, tak koronavirus přestane být hrozbou," uvádí virolog.
Třetí vlna v Evropě?
Expert Světové zdravotnické organizace David Nabarro v rozhovoru pro švýcarská média řekl, že Evropa se bohužel třetí vlně nevyhne. "Zastihne" ji před tím, než bude široce dostupná vakcína.
Tato třetí vlna podle něj pravděpodobně proběhne v lednu a únoru. "Evropa by se měla poučit z Asie. Na virus je třeba reagovat rychle a rozhodně. Když váháte nebo činíte polovičatá opatření, máte později větší problém," tvrdí Nabarro.
Po několika týdnech bez jediného nakaženého hlásí nové případy také Nový Zéland a první nakažený se objevil i na tichomořském ostrově Samoa.
