Německý kancléř Friedrich Merz po šestnácti měsících ve funkci čelí tlaku z několika stran a v německých médiích se už spekuluje o jeho možných nástupcích. Vedle padající podpory jeho CDU se stále výrazněji projevuje také tlak zprava. Nedávný drtivý úspěch Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku přitom nemusí být poslední ranou.
Novou vlnu spekulací o kancléřově budoucnosti spustilo středeční oznámení, že Merz zrušil plánovanou cestu na Valné shromáždění OSN, kde měl příští týden vystoupit. „Jeho přítomnost je vyžadována v Berlíně,“ uvedly podle německých médií vládní kruhy. Konkrétní důvod zrušení cesty ale vláda neuvedla.
Spekulace o Merzově osudu zesílily po drtivé porážce, kterou jeho středopravicová CDU utrpěla 6. září v zemských volbách ve východoněmeckém Sasku-Anhaltsku. Tam ji výrazně porazila krajně pravicová AfD.
Zatímco CDU od minulých voleb ztratila více než polovinu svého podílu hlasů a skončila na 17,2 procenta, AfD získala 43,8 procenta. Jen těsně jí tak unikla absolutní většina mandátů v zemském sněmu.
Nepřítel zprava
Výsledek dále oslabil autoritu už tak nepopulárního kancléře, který se snaží prosadit reformy stagnující německé ekonomiky. V neděli se navíc uskuteční další dvoje zemské volby. Jedny v Meklenbursku-Předním Pomořansku a druhé v Berlíně - a ani tam nevypadají vyhlídky CDU růžově.
Očekává se, že AfD v obou zemích výrazně posílí, byť průzkumy nepředpovídají opakování sasko-anhaltského výsledku. Pro Merze je ale situace i tak nepříjemná – v Berlíně může CDU ztratit post starosty kvůli očekávanému úspěchu Levice a v Meklenbursku-Předním Pomořansku není vyloučené, že nezíská ani pět procent hlasů a vůbec se nedostane do zemského sněmu. To by navíc za posledních 75 let bylo poprvé, co CDU v zemských volbách získá pod deset procent, uvádí německá Tagesschau.
Situace se pro kancléře nevyvíjí příznivě ani v celoněmeckých průzkumech. AfD letos v celostátních průzkumech předstihla CDU a podle nejnovějších měření má podporu kolem 27 až 29 procent, zatímco kancléřova strana se pohybuje kolem dvaceti procent.
Sám Merz přitom odmítá svůj přístup k AfD měnit. Jeho cílem zůstává udržet krajně pravicovou stranu mimo spolupráci se zavedenými stranami. Takzvanou „protipožární zeď“ ale může být podle českého diplomata a znalce Německa Tomáše Kafky stále obtížnější udržet.
Posunutá schůzka
Předsednictvo CDU se má sejít už v neděli večer, bezprostředně po skončení voleb v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku a o den dříve, než bylo původně naplánováno. Podle německých médií může právě neděle určit, jak silnou podporu Merz ve své straně stále má. Následovat mají další schůzky stranického vedení a frakce CDU/CSU.
Ve středu se nicméně za Merze společným prohlášením veřejně postavilo osm zemských premiérů z řad CDU. Podle jejich dopisu „právě teď německá politická scéna potřebuje stabilitu více než kdy jindy“.
Podpora zároveň přichází v době, kdy německá média stále častěji řeší, kdo by mohl Merze případně nahradit. Podle listu Tagesspiegel se v této souvislosti mluví především o Hendriku Wüstovi, premiérovi Severního Porýní-Vestfálska, a o šéfovi bavorské CSU a tamním premiérovi Markusi Söderovi.
Söder ale spekulace zmírnil například v sobotu, kdy výslovně řekl, že CSU žádný „kancléřský puč“ iniciovat nebude. Zároveň ale dodal, že za CDU odpovědný není.
Sám Söder přitom už po spolkových volbách v únoru 2025 označil vznikající vládu CDU/CSU a SPD za „poslední náboj demokracie“. Varoval tehdy, že pokud se jí nepodaří změnit politický kurz, bude Německo dál směřovat doprava.
Mohlo by vás zajímat: „Nejsilnější Evropa v historii.“ Vznikne nová aliance s Trumpovým soupeřem
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ V Česku v pátek začne druhé kolo senátních voleb, vzejde z nich 22 senátorů
V Česku se v pátek a v sobotu uskuteční finále letošních senátních voleb, z nichž vzejde 22 nových nebo staronových senátorů. Hlasovat už nebudou voliči ze zbývajících pěti senátních obvodů, v nichž se letos volilo, neboť si senátory vybrali zkraje minulého víkendu v úvodním volebním kole. Hlasovat může zhruba 2,25 milionu lidí.
Italská premiérka se rozohnila. Zpražila Trumpa a vzpomněla temnou kapitolu českých dějin
Zkritizovala Donalda Trumpa i domácí kritiky pomoci Ukrajině a připomněla osud pražského jara 1968. Italská premiérka Giorgia Meloniová se v parlamentu opět projevila jako klíčový protiruský jestřáb. Na sociálních sítích jí vzápětí poděkoval Volodymyr Zelenskyj. Energická šéfka italské vlády naopak rozzuřila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Mariji Zacharovovou.
ŽIVĚ Bílý dům Ukrajině omezil využívání systému Starshield, který pomáhá v navádění dronů
Spojené státy omezily v minulých dnech Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu. Napsala to v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajinští představitelé si tento týden stěžovali na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle nich jeho činnost zlepšila.
Nenechte si ujít: Dokument o kapele Oasis či koncert uznávaného amerického jazzmana
Dokumentární film o největším hudebním comebacku posledních let, společenské drama režiséra Zvjaginceva, které získalo ocenění z Cannes, koncert jednoho z největších jazzových talentů dneška, legendární filmový muzikál Dáma na kolejích na prknech Fidlovačky nebo rozsáhlá výstava svérázné francouzské výtvarnice, jež zkoumá identitu, gender i emoce.
Na základní škole v Oregonu chlapec postřílel tři děti a učitele. Sám nepřežil také
Tři žáci ve věku pět, osm a 11 let a jeden učitel zemřeli po čtvrteční střelbě na základní škole ve městě Bend v americkém státě Oregon, informovala místní policie. Mrtvý je i šestnáctiletý střelec, kterého zastřelil jeden z místních lidí. Další dva zraněné převezly sanitky do nemocnic, uvádí americká média.