Stockholm - Švédský nejvyšší soud potvrdil platnost mezinárodního zatykače na zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, který žádal jeho zrušení.
Australský aktivista čelí ve Švédsku podezření ze sexuálních deliktů a obává se, že by ho tamní úřady nakonec mohly předat Američanům. Proto se před třemi lety uchýlil na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně.
Švédský nejvyšší soud koncem dubna souhlasil s tím, že se bude zabývat stížností Assange, že na něj švédské úřady vydaly mezinárodní zatykač.
Assange se snažil dosáhnout toho, aby zatykač byl označen za neplatný. Loni v listopadu potvrdil platnost mezinárodního zatykače stockholmský odvolací soud.
Australan nebyl ve Švédsku oficiálně obviněn z žádného zločinu, je ale podezřelý ze sexuálního zneužití dvou žen v roce 2010.
Assange odmítá, že by se dopustil něčeho nezákonného, a tvrdí, že jde jen o záminku, aby mohl být vydán do Spojených států. Americké úřady totiž chtějí Assange postavit před soud kvůli obvinění, že na internetu prostřednictvím serveru WikiLeaks zveřejnil statisíce tajných amerických vojenských zpráv a diplomatických depeší.
Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat.
Velký rozruch způsobil ve světě v roce 2010, kdy na webu zpřístupnil americké dokumenty, jež získal od amerického vojáka Bradleyho Manninga. Manning, který později projevil přání žít jako žena a nyní se jmenuje Chelsea Manningová, byl v USA odsouzen k 35 letům vězení.
