Zastrašování, výhrůžky i zatýkání. Zahraniční novináři líčí, jak je v Číně špiclují

Jana Václavíková Jana Václavíková
8. 2. 2019 6:27
Sledování, odposlouchávání telefonů, vyhrožování i zatýkání. Podmínky zahraničních reportérů pracujících v Číně se zhoršují. Poukazuje na to zpráva, kterou vydal Klub zahraničních korespondentů v Číně (FCCC).
Novináři v Číně (ilustrační foto).
Novináři v Číně (ilustrační foto). | Foto: Reuters

"Situace je horší, než jaká byla před dvaceti lety. V minulosti probíhaly proti novinářům policejní zásahy, ale věděli jste, proč se tak děje, a čekali jste, že skončí," popsal nejmenovaný člen předsednictva americké mediální organizace.

Běžným standardem je podle novinářů odposlouchávání telefonů, případně přerušování hovorů. Zveřejněná zpráva obsahuje například zkušenosti Kathy Longové, britské novinářky pracující v Pekingu. "Ve dvou oddělených případech byl můj telefonát narušen a slyšela jsem nahrávku svého hovoru, která byla přehrána mně místo osoby, se kterou jsem mluvila. Jednou se mi to stalo s kolegou, podruhé s mým osmiletým synem, což bylo velmi stresující," vylíčila Longová.

Příklad Longové potvrzují i reportéři dalších respektovaných světových deníků, jako je například americký Wall Street Journal nebo britský list Financial Times. I jejich soukromí bylo prostřednictvím telefonů narušeno, například když probírali politická témata, došlo také k mazání zpráv.

Podle ředitelky Klubu zahraničních korespondentů v Číně Hanny Sahlbergové mají tyto kroky vést k zastrašování novinářů a zabránění jim v informování o citlivých tématech. "Je tu riziko, že se budou i zahraniční média vyhýbat příběhům, které se jeví jako problematické nebo drahé na to, aby byly řečeny v Číně," uvádí Sahlbergová ve zprávě.

V ní sesbírali výpovědi 109 novinářů z 200, kteří jsou členy klubu. Až polovina z nich uvedla, že tlak, který je na ně tímto způsobem vyvíjen, negativně ovlivňuje jejich práci.

"V minimálně devíti autech a dvaceti lidech mě pronásledovali téměř 1600 kilometrů. Většina z nich se odmítla legitimovat a uvést, pro koho pracují. Vyhrožovali mi, že mě zatknou, ozbrojená policie přijela k mému autu, řekli mi, abych dal ruce z auta. Několikrát mě zatkli. Policejní důstojník vzal mou kameru a vymazal fotografie bez mého svolení," popsal své zkušenosti se sledováním Nathan VanderKlippe z kanadského deníku Globe and Mail.

Zahraniční novináři v Číně v roce 2018 (Zdroj: Zpráva FCCC)

  • 55 % novinářů uvedlo, že se situace pro práci zhoršila
  • 91 % se obává o zabezpečení svých telefonů
  • 66 % se bojí, že mohou být sledováni doma či v kancelářích
  • 48 % bylo sledováno nebo jsou přesvědčeni, že někdo vstoupil do jejich hotelových pokojů bez dovolení
  • 24 z 27 novinářů, kteří cestovali do provincie Sin-ťiang, se setkalo se zasahováním do své práce

Zastrašování čínských kolegů

S problémy se nepotýkají jenom zahraniční zpravodajové, ale také jejich čínští asistenti a kolegové. Například reportér Hlasu Ameriky Yibing Feng řekl, že jeho čínský kolega byl na šest hodin unesen policisty v civilu, zatímco jiní policisté vyslýchali jeho rodinu, bývalé spolužáky a profesora.

Zastrašování zažila i asistentka německých novinářů. Poté, co reportéři v noci unikli svým pronásledovatelům, čekali na ně policisté v hotelu a trvali na tom, že potřebují s asistentkou mluvit v samostatném pokoji.

"Křičeli na ni, že je Číňanka a my jsme cizinci. Když jsme trvali na tom, že budeme u výslechu s ní, vyhrožovali, že ji odvezou pryč. Tři muži a jedna žena na ni křičeli asi půl hodiny. Donutili jí slíbit, že jim podá hlášení o všem, co dalšího jsme měli ve městě v plánu," uvedl novinář v dotazníku, ze kterého vycházela zpráva FCCC.

Umlčení čínští respondenti

V podobné situaci jsou respondenti novinářů. Úřady jim podobně jako reportérům vyhrožují nebo je zatýkají.

"V Sin-Ťiangu jsem se v mnoha situacích ani nepokusil udělat s někým rozhovor, protože jsem nechtěl přivést někoho do nebezpečí. A když je každý kout pod dohledem, nebezpečí na své zdroje přenášíte," popsal Axel Dorloff z německé stanice ARD. V západočínské provincii Sin-Ťiang žijí ujgurští muslimové, které režim v Pekingu systematicky perzekvuje.

Novináři v provincii Sin-ťiang (Zdroj: Zpráva FCCC)

  • Do provincie v roce 2018 cestovalo celkem 27 zahraničních novinářů
  • 96 % bylo viditelně sledováno
  • 79 % bylo požádáno nebo donuceno, aby smazali pořízená data
  • 63 % z nich uvedlo, že jejich rozhovory byly viditelně monitorovány
  • 58 % bylo zadrženo nebo byl zadržen jejich kolega
  • Třem novinářům byla zabavena nebo zničena technika
  • Dva mají důkazy, že někdo bez dovolení vstoupil do jejich hotelových pokojů

V lednu vydaná zpráva FCCC upozorňuje také na aspekty novinářské práce, které se naopak zlepšily. V loňském roce bylo například méně novinářů pozváno "na čaj", jak se mezi novináři přezdívá výslechu na ministerstvu státní bezpečnosti.

Zprávu popisující praktiky režimu v Pekingu odmítla čínská ministryně zahraničí Chua Čchun-jing. Na pravidelné tiskové konferenci řekla, že ačkoliv dokument nečetla, nevěří jejím výsledkům, a zeptala se přítomných novinářů, zda s ní souhlasí. Podle serveru Hong Kong Free Press také uvedla, že všichni zahraniční novináři "jsou naši přátelé", a vyzvala je, aby se na úřad obrátili, pokud se budou potýkat s nějakým problémem či obtížemi bránícími jejich práci.

Video: Naši politici zradili demokracii. Rusko je proti Číně svobodná země, říká Etzler

Česká republika stojí na demokratických principech a dopis čtyř ústavních činitelů Číně byl zradou těchto principů a české ústavy, říká Tomáš Etzler. | Video: DVTV, Filip Horký
 

Právě se děje

před 10 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy