


Studená válka je zpět. Americké jaderné pumy B61-12 podle agentury DPA v tichosti přistály na britské základně Lakenheath. Pentagon tak po třiceti letech vrací taktické jaderné zbraně do Evropy. Ve hře je jejich rozmístění ve Finsku, Polsku či Litvě. Cíl je jasný: odstrašení Ruska.

Rusko v současnosti disponuje oproti NATO až desetinásobnou převahou v počtu taktických jaderných zbraní. Vojenská doktrína Kremlu počítá s tím, že v případě konvenčního konfliktu s NATO by mohla Moskva použít omezený jaderný úder k tomu, aby Západ zastrašila.
Pokud ale bude mít NATO k dispozici adekvátní množství vlastních taktických jaderných zbraní přímo na místě, dává tím najevo, že dokáže na omezený jaderný úder odpovědět stejnou mincí, aniž by muselo hned rozpoutat globální jadernou apokalypsu.
Taktické jaderné zbraně mají menší ničivou sílu než například klasické mezikontinentální balistické střely, schopné vymazat celá města. Taktické jaderné zbraně jsou určeny k ničení rozsáhlých vojenských formací, letišť, přístavů nebo velitelských stanovišť.
Klíčovým prvkem taktického jaderného odstrašení je nová naváděná puma B61-12. Disponuje digitálním naváděcím systémem, který jí umožňuje chirurgicky přesný zásah. Síla jejího výbuchu je volitelná – od 0,3 kilotuny hodnot až po 50 kilotun, což trojnásobně převyšuje bombu svrženou na Hirošimu.
V současnosti se v Evropě nachází přibližně sto amerických taktických jaderných bomb, a to na základnách v Německu, Belgii, Nizozemsku, Itálii a Turecku. To je strmý pokles oproti 4000 hlavicím, které měli Američané v Evropě na konci studené války.
To by se mělo nyní změnit, jak o tom píše německý server Die Zeit. Analytik Robert Peters, který se za Obamovy administrativy podílel na přípravě jaderných strategií, očekává, že Spojené státy během příštích dvou let své jaderné kapacity v Evropě rozšíří. Za vhodné považuje rozmístění dalších sta až 150 taktických jaderných bomb, ideálně ve Finsku a Polsku. Takový krok by podle něj mohl snížit pravděpodobnost rozsáhlého konvenčního konfliktu s Ruskem.
Odborník na jaderné zbraně Jim Stokes považuje za hlavní vyslat Moskvě jednoznačný signál: Spojené státy nadále garantují bezpečnost evropských spojenců a jejich jaderný deštník zůstává důvěryhodný.
Evropské země, na jejichž území Američané nyní mají jaderné zbraně, jsou součástí programu jaderného sdílení NATO. Spojené státy dodají jaderné zbraně, zatímco spojenci letouny, posádky a potřebnou infrastrukturu. K případnému použití bomb by však stále musela dát souhlas americká strana.
Do debaty vstupuje také Francie, která nabídla Německu, Dánsku, Česku a dalším evropským zemím užší spolupráci v oblasti jaderného odstrašení.
Francouzský arzenál má ale svá omezení. Země disponuje pouze omezeným počtem taktických jaderných zbraní a o jejich případném použití může rozhodnout výhradně francouzský prezident. Ostatní evropské státy by tedy neměly možnost spolurozhodovat podobně jako v případě programu jaderného sdílení NATO.



Wimbledonská šampionka Linda Nosková vstoupila do tenisového turnaje v Cincinnati vítězstvím. Nasazená šestka, jež měla na úvod volný los, ve druhém kole porazila dvakrát 6:3 Katie Boulterovou z Velké Británie a připsala si první výhru od svého premiérového grandslamového triumfu v All England Clubu.



Ani největší naděje české výpravy na atletickém mistrovství Evropy v Birminghamu medaili nezískaly. Halová mistryně světa Lurdes Gloria Manuel skončila v běhu na 400 metrů čtvrtá. Obhájce titulu Jakub Vadlejch obsadil v hodu oštěpem páté místo. K medaili mu chybělo devět centimetrů.



Fotbalisté Sparty porazili doma ve čtvrtém ligovém kole Teplice 4:1 a připsali si druhou výhru v sezoně nejvyšší soutěže. To Plzeň měla problémy, poslední Zlín udolala po boji 3:2.



Defekt a následné technické problémy ukončily snahu automobilového jezdce Jana Kopeckého o rozšíření rekordní sbírky dvanácti výher na Barum rallye ve Zlíně a udržení se ve hře o titul. Poté, co odstoupil v dnešní první etapě, přišel čtyřiačtyřicetiletý jezdec o reálnou šanci na obhajobu prvenství v českém šampionátu.


