V dozvuku událostí masakru na pekingském náměstí Tien-an-men v roce 1989 snad všechny světové noviny a televizní stanice ukazovaly záběr na tuto osamocenou figurku, připomíná ve své reportáži britská televizní stanice Channel4.
V bílém tričku a s nákupní taškou v ruce se tento mladý muž postavil koloně čínských tanků. Nikdo však neví, kdo ten člověk vlastně byl. Časopis Time jej nazval prostě "neznámým rebelem" a zařadil jej mezi 100 nejvýznamějších osobností 20. století. Jeho hrdinství viděl, díky přítomným novinářům, celý svět.
Poklidné protesty se změnily v masakr
Protesty na náměstí probíhaly mezi 15. dubnem a 4. červnem 1989. Nejprve byly vedeny studenty, požadujícími více svobody projevu a méně korupce uvnitř Čínské komunistické strany, poté se ke studentům připojili také intelektuálové, dělníci, doktoři nebo zdravotní sestry.
Potom, 4. května, více než 100 000 studentů a dělníků pochodovalo v Pekingu a o devět dní později se protestující usadili na náměstí Nebeského klidu a zahájili hladovku. Následovaly je statisíce lidí v dalších více než 400 městech.
Přesně 20. května vláda vyhlásila výjimečný stav a více než 300 000 vojáků ze všech oblastí Číny bylo přivoláno, aby toto povstání potlačili.
Až tři tisíce mrtvých
V onen osudový den před 17 lety armáda dostala rozkaz, aby bylo do půl šesté ráno náměstí vyklizeno. Tak se také stalo. Počet obětí byl vyčíslen až na tři tisíce.
Čínská vláda však oficiálně tvrdila, že bylo zabito 241 lidí a dalších 7000 zraněno. Zajímavé bylo také vyčíslení obětí čínským Červeným křížem. Nejprve organizace hovořila o 2600 mrtvých, později pod tlakem vlády toto číslo radikálně snížila. Nicméně stále se hovořilo o sedmi až deseti tisících zraněných.
Následující den na náměstí vyrazili zoufalí rodiče hledat své děti. Vojáci po nich však také začali střílet. Dokonce i ambulantní vozy, které přijely pro zraněné, byly vystaveny spršce kulek.
Krátce poté, co bylo náměstí vyčištěno, řada tanků vyrazila náměstím kolem hotelu, kde byli ubytováni zahraniční novináři, k hlavní ulici. A potom se objevilo něco nečekaného. Jeden muž v bílém tričku, vypadající, jako by právě šel nakupovat, se postavil tankům do cesty a zastavil tak celou kolonu.
Rebel neustoupil
Neznámý rebel, na kterého začal řidič tanku křičet, však odmítl uhnout celé koloně a po dobu několika minut riskoval vlastní život. Až po dlouhé chvíli byl odtáhnut na stranu čtyřmi dalšími muži.
Fotografie tohoto osamoceného muže stojícího 3. června 1989 na pekingském náměstí Tien-an-men obletěla svět a stala se jednou z nejslavnějších fotografií 20. století.
Masakr se stal jedním z hrůzných symbolů konce minulého století. Před ním to vypadalo dokonce na kolaps celé komunistické strany. To se nestalo, ale díky fotografii muže před tankem se události v Číně staly celosvětově sledovány.
Fotografie osamoceného muže inspirovala lidi celého východního bloku a stala se symbolem otevřeného odporu a sebeobětování během jejich boje s komunistickým režimem.
Marné hledání muže i jeho fotografie
Určitě by bylo zajímavé zjístit, kdo byl onen muž, co ho vedlo k tomu, co udělal, a kde je mu vlastně teď konec, ale asi to už navždy bude obestřeno rouškou tajemství.
"Ten člověk chtěl změnit režim v jeho domovské Číně. To se mu nepovedlo. Ale povedlo se mu ve své podstatě změnit Sovětský Svaz a celý východní blok," řekl v rozhovoru pro Channel4 britský novinář T.D. Allen, který byl masakru přítomen.
A co je jisté, je to, že tato legenda přetrvala a může se stát opět významnou v době, kdy západní firmy jako Google, Yahoo nebo Cisco přistoupily na částečnou autocenzuru, aby mohly vstoupit na obrovský čínský trh.
Čínská vláda se k incidentu nechce vyjadřovat, protože podle ní se stal již v minulém století a vše už k tomu bylo řečeno. Tisíce lidí, kteří byli po masakru uvrženi do vězení, proto určitě neví, že pokud si na čínském Googlu zadáte vyhledat obrázek muže před tankem, nenaleznete ho.
