Prosazoval drony, moderní technologie i tvrdší postup proti korupci v armádě. Přesto Mychajlo Fedorov, jeden z nejpopulárnějších ukrajinských politiků, končí v čele ministerstva obrany. Podle médií za jeho pádem stojí kombinace mocenských střetů, odporu vůči reformám, zásahu do zaběhnutých korupčních struktur i konfliktu s armádním velením.
Fedorov ve středu večer potvrdil, že ve funkci ministra obrany končí. Na sociální síti Telegram uvedl, že pro něj bylo „obrovskou ctí“ sloužit Ukrajině, a dodal, že bude dál pracovat na svém cíli „porazit nepřítele díky asymetrii, rychlosti inovací a síle organizace“.
Jeho odchod je součástí širší vládní obměny, kterou odstartovala rezignace premiérky Julije Svyrydenkové. Zelenskyj ve středu poslancům vládní strany Sluha národa vysvětlil, že se rozhodl obětovat Fedorova kvůli ministrovým sporům s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským.
Fedorov ve čtvrtek na tiskové konferenci uvedl, že dříve navrhl odvolání Syrského a náčelníka generálního štábu Andrije Hnatova. Dodal, že to bylo potřeba, aby Ukrajina porazila Rusko „asymetricky a s minimálními ztrátami“.
Dodal, že poté, co Zelenskyj odmítl Syrského odvolat, jeho rozhodnutí přijal a nepředkládal žádné ultimátum ve stylu „buď on, nebo já“.
Neuskutečněná reforma
Zelenskyj také argumentoval tím, že Fedorov neuskutečnil reformu mobilizačního systému, jak sliboval po nástupu do funkce. V Kyjevě přitom panují obavy z možné ruské mobilizace po zářijových parlamentních volbách.
Podle dřívějších informací serveru Ukrajinska pravda ukrajinský prezident nyní zvažuje návrat Fedorova na ministerstvo digitální transformace, které vedl v letech 2019 až 2023, nebo jeho přesun na jinou, spíše symbolickou funkci.
Proti odvolání Fedorova ve čtvrtek v centru Kyjeva demonstrovalo přes tisíc lidí a protesty byly i v dalších městech, psala agentura Reuters. Demonstranti skandovali „Vraťte Fedorova!“ a „Hanba!“ nebo „Rusové slaví“. Podobné protesty se podle médií odehrály také v Ivano-Frankivsku, Vinnycji, Lucku, Oděse a Lvově. Jde o jeden z nejvýznamnějších projevů nesouhlasu se Zelenským od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.
„Nikdy nezvítězíme nad Ruskem, pokud budou v armádě a na ministerstvech dál fungovat stejné zastaralé praktiky a korupce,“ napsal například veterán Dmytro Koziatynskyj, jenž loni organizoval rozsáhlé protesty proti omezování protikorupčních institucí a vyzval k demonstracím proti Fedorovovu odvolání.
Mimořádný ministr s mimořádnou podporou
Fedorov patřil mezi nejdůvěryhodnější členy ukrajinské vlády. Podle květnového průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie mu důvěřovalo 50 procent Ukrajinců, zatímco nedůvěru vyjádřilo 21 procent respondentů. Jeho popularita přitom v posledních měsících dál rostla a poměrem důvěry a nedůvěry předčil i samotného Zelenského.
Fedorov si pověst schopného manažera vybudoval už jako ministr digitální transformace. Do čela obrany pak přišel s cílem urychlit zavádění moderních technologií, umělé inteligence a bezpilotních systémů v armádě. Podporoval spolupráci s americkými společnostmi SpaceX nebo Palantir a výrazně rozšířil programy zaměřené na vývoj a nákup ukrajinských dronů.
Za jeden z jeho největších úspěchů je považováno také přesvědčení šéfa SpaceX Elona Muska, aby Rusku znemožnil využívat satelitní systém Starlink. Podle vojenských analytiků šlo o citelný zásah do ruského systému velení a řízení.
Někteří komentátoři jsou však přesvědčeni, že právě Fedorovova rostoucí popularita byla klíčovým důvodem jeho odvolání. „Na Ukrajině bývají loajalita a diskrétnost často cennější než efektivita. Popularita a příliš výrazná osobnost mohou být spíše přítěží,“ stojí například v editorialu britského listu Financial Times.
Reformy, které narazily
Podle řady pozorovatelů vedla k Fedorovově pádu snaha měnit zavedené pořádky. Fedorovovi zastánci, jako například jeho poradce Serhij Sternenko, tvrdí, že ministr tvrdě narazil na zájmy lidí napojených na obranný rozpočet.
Podle britského týdeníku The Economist se Fedorov pokusil přinést do ukrajinské armády nové manažerské postupy. Na začátku svého působení nařídil audit ministerstva obrany, který odhalil překročení výdajů přibližně o 300 miliard hřiven (kolem 140 miliard korun). Zároveň zavedl povinné testování úředníků na detektoru lži a přesunul nákup 155milimetrové dělostřelecké munice do otevřených výběrových řízení, což snížilo náklady o 16 procent, píše list.
„Ani si neumíte představit, kolik finančních toků bylo zastaveno. Ti, kterým to vadí, mají sítě telegramových kanálů, vliv v parlamentu i jinde. Proto uvidíte ještě hodně špíny,“ napsal na síti X a později ohlásil, že na roli poradce ministerstva rezignuje.
V podobném duchu píše i server Ukrajinska pravda. Podle jeho zdrojů si Fedorov znepřátelil část vojenského velení i skupiny napojené na armádní zakázky. Místo toho, aby přijal zavedený způsob fungování resortu, pokusil se podle serveru „zatáhnout za záchrannou brzdu v korupčním vlaku“.
Dalším zdrojem napětí byla slibovaná reforma mobilizace, kterou mezi důvody odvolání zmiňoval i Zelenskyj. Někteří poslanci Fedorovovi vytýkali, že nedokázal představit jasný plán a že po nástupu do funkce přestal dostatečně komunikovat s parlamentem, uvádí média.
Technokrat proti generálovi
Klíčovým problémem se ale i podle ukrajinského prezidenta stal spor s vrchním velitelem ukrajinských ozbrojených sil Oleksandrem Syrským.
Veterán a předseda protikorupční rady při ministerstvu obrany Jurij Hudymenko jejich konflikt popsal jako „střet mladého technokrata s generálem vychovaným převážně postsovětskou vojenskou školou“.
Serveru NV ilustruje rozdílné přístupy obou mužů jednoduchým příkladem: zatímco Fedorov by za stejnou částku pořídil deset dronů, Syrskyj by dal přednost dělostřeleckému granátu. Zatímco Fedorov prosazoval digitalizaci armády a rozhodování založené na datech, Syrskyj dával větší důraz na tradiční způsob vedení bojů a klasickou vojenskou hierarchii.
„Pokud se střet mezi Syrským a Fedorovem vyostří (…) prezident bude zřejmě muset rozhodnout, kdo ve funkci zůstane a kdo odejde,“ řekl již minulý měsíc serveru NV nejmenovaný poslanec ze Zelenského strany Sluha národa.
Fedorovi kritici naopak tvrdí, že kvůli nedostatku vojenských zkušeností nebyl vhodným člověkem pro řízení války, přičemž jeho nejvýraznější reformy označují spíše za „PR přebalení“ změn, které už byly v běhu.
Podle nich si Fedorov přisvojoval zásluhy za projekty, na nichž pracovalo více lidí, jiní měli výhrady například k reformám založeným na systému hodnocení výkonu. Podle nich příliš motivují vojáky k dosahování „atraktivních“ výsledků, například ničení nepřátelských cílů, zatímco opomíjejí méně viditelné, ale stejně důležité úkoly, jako je sledování klíčových zásobovacích tras.
„Abyste mohli něco reformovat, musíte nejdřív rozumět tomu, jak to funguje,“ cituje jednoho z kritických generálů Economist.
Fedorovův odchod proto podle řady ukrajinských komentátorů nepředstavuje jen personální změnu. Otevírá také otázku, zda Zelenskyj dal přednost zachování současného způsobu řízení armády před pokračováním technologických reforem, které z Fedorova během několika měsíců udělaly jednoho z nejvýraznějších členů ukrajinské vlády.
Mohlo by vás zajímat: Ukrajinští „ptáci“ drtí ruské lodě. Ruský export se komplikuje, tankery hoří
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Rusko po čtyřech letech propustilo Američana. Kvůli zdraví dostal od Putina milost
Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský prezident Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé. Americký prezident Donald Trump propuštění Gilmana ocenil na sociální síti Truth Social.
Špioni Mossadu mockrát navštívili íránské jaderné zařízení, tvrdí bývalý šéf
Špioni izraelské tajné služby Mossad v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo, aby mu lépe porozuměli. V úterý to podle agentury AFP na konferenci ve městě Safed uvedl bývalý šéf služby Josi Cohen, aniž by upřesnil, kdy se tak stalo či o jaké špiony se jednalo. Cohen vedl Mossad v letech 2015 až 2021.
Výsadkář s nálepkou fašisty zatápí Meloniové. Do italské politiky vlétl nečekaně rychle
Evropská pravicová politika má nový úkaz. Je jím strana založená italským generálem ve výslužbě Robertem Vannaccim. Ten rychle nabírá voliče nespokojené s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, kteří s ním souhlasí v tom, že „opustila pravici“. Itálii přitom už příští rok čekají parlamentní volby a není vyloučené, že Meloniová bude nakonec Vannacciho potřebovat k sestavení vlády.
Největší výrobce LPG v plamenech. Kyjev chce přerušit zásobování ruské armády palivem
Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Podle jednoho zdroje byl tento podnik, jenž zastupuje zhruba dvě pětiny celkové ruské produkce LPG, zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod.
„Divný“ rozpor v kauze Vondroušové. Světová hvězda vznesla obvinění, o Češku se bojí
Právě dnes vyprší Markétě Vondroušové lhůta na podání odvolání k Mezinárodní sportovní arbitráži, která je poslední šancí na změnu čtyřletého trestu za odmítnutí dopingové kontroly. Podle bývalé šampionky Kim Clijstersové by bylo fér, kdyby se trest Češce nakonec znatelně snížil. Vinu za incident z prosince minulého roku totiž nevidí pouze u ní.