


Prosazoval drony, moderní technologie i tvrdší postup proti korupci v armádě. Přesto Mychajlo Fedorov, jeden z nejpopulárnějších ukrajinských politiků, končí v čele ministerstva obrany. Podle médií za jeho pádem stojí kombinace mocenských střetů, odporu vůči reformám, zásahu do zaběhnutých korupčních struktur i konfliktu s armádním velením.

Fedorov ve středu večer potvrdil, že ve funkci ministra obrany končí. Na sociální síti Telegram uvedl, že pro něj bylo „obrovskou ctí“ sloužit Ukrajině, a dodal, že bude dál pracovat na svém cíli „porazit nepřítele díky asymetrii, rychlosti inovací a síle organizace“.
Jeho odchod je součástí širší vládní obměny, kterou odstartovala rezignace premiérky Julije Svyrydenkové. Zelenskyj ve středu poslancům vládní strany Sluha národa vysvětlil, že se rozhodl obětovat Fedorova kvůli ministrovým sporům s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským.
Fedorov ve čtvrtek na tiskové konferenci uvedl, že dříve navrhl odvolání Syrského a náčelníka generálního štábu Andrije Hnatova. Dodal, že to bylo potřeba, aby Ukrajina porazila Rusko „asymetricky a s minimálními ztrátami“.
Dodal, že poté, co Zelenskyj odmítl Syrského odvolat, jeho rozhodnutí přijal a nepředkládal žádné ultimátum ve stylu „buď on, nebo já“.
Zelenskyj také argumentoval tím, že Fedorov neuskutečnil reformu mobilizačního systému, jak sliboval po nástupu do funkce. V Kyjevě přitom panují obavy z možné ruské mobilizace po zářijových parlamentních volbách.
Podle dřívějších informací serveru Ukrajinska pravda ukrajinský prezident nyní zvažuje návrat Fedorova na ministerstvo digitální transformace, které vedl v letech 2019 až 2023, nebo jeho přesun na jinou, spíše symbolickou funkci.
Proti odvolání Fedorova ve čtvrtek v centru Kyjeva demonstrovalo přes tisíc lidí a protesty byly i v dalších městech, psala agentura Reuters. Demonstranti skandovali „Vraťte Fedorova!“ a „Hanba!“ nebo „Rusové slaví“. Podobné protesty se podle médií odehrály také v Ivano-Frankivsku, Vinnycji, Lucku, Oděse a Lvově. Jde o jeden z nejvýznamnějších projevů nesouhlasu se Zelenským od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.
„Nikdy nezvítězíme nad Ruskem, pokud budou v armádě a na ministerstvech dál fungovat stejné zastaralé praktiky a korupce,“ napsal například veterán Dmytro Koziatynskyj, jenž loni organizoval rozsáhlé protesty proti omezování protikorupčních institucí a vyzval k demonstracím proti Fedorovovu odvolání.
Fedorov patřil mezi nejdůvěryhodnější členy ukrajinské vlády. Podle květnového průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie mu důvěřovalo 50 procent Ukrajinců, zatímco nedůvěru vyjádřilo 21 procent respondentů. Jeho popularita přitom v posledních měsících dál rostla a poměrem důvěry a nedůvěry předčil i samotného Zelenského.
Fedorov si pověst schopného manažera vybudoval už jako ministr digitální transformace. Do čela obrany pak přišel s cílem urychlit zavádění moderních technologií, umělé inteligence a bezpilotních systémů v armádě. Podporoval spolupráci s americkými společnostmi SpaceX nebo Palantir a výrazně rozšířil programy zaměřené na vývoj a nákup ukrajinských dronů.
Za jeden z jeho největších úspěchů je považováno také přesvědčení šéfa SpaceX Elona Muska, aby Rusku znemožnil využívat satelitní systém Starlink. Podle vojenských analytiků šlo o citelný zásah do ruského systému velení a řízení.
Někteří komentátoři jsou však přesvědčeni, že právě Fedorovova rostoucí popularita byla klíčovým důvodem jeho odvolání. „Na Ukrajině bývají loajalita a diskrétnost často cennější než efektivita. Popularita a příliš výrazná osobnost mohou být spíše přítěží,“ stojí například v editorialu britského listu Financial Times.
Podle řady pozorovatelů vedla k Fedorovově pádu snaha měnit zavedené pořádky. Fedorovovi zastánci, jako například jeho poradce Serhij Sternenko, tvrdí, že ministr tvrdě narazil na zájmy lidí napojených na obranný rozpočet.
Podle britského týdeníku The Economist se Fedorov pokusil přinést do ukrajinské armády nové manažerské postupy. Na začátku svého působení nařídil audit ministerstva obrany, který odhalil překročení výdajů přibližně o 300 miliard hřiven (kolem 140 miliard korun). Zároveň zavedl povinné testování úředníků na detektoru lži a přesunul nákup 155milimetrové dělostřelecké munice do otevřených výběrových řízení, což snížilo náklady o 16 procent, píše list.
„Ani si neumíte představit, kolik finančních toků bylo zastaveno. Ti, kterým to vadí, mají sítě telegramových kanálů, vliv v parlamentu i jinde. Proto uvidíte ještě hodně špíny,“ napsal na síti X a později ohlásil, že na roli poradce ministerstva rezignuje.
V podobném duchu píše i server Ukrajinska pravda. Podle jeho zdrojů si Fedorov znepřátelil část vojenského velení i skupiny napojené na armádní zakázky. Místo toho, aby přijal zavedený způsob fungování resortu, pokusil se podle serveru „zatáhnout za záchrannou brzdu v korupčním vlaku“.
Dalším zdrojem napětí byla slibovaná reforma mobilizace, kterou mezi důvody odvolání zmiňoval i Zelenskyj. Někteří poslanci Fedorovovi vytýkali, že nedokázal představit jasný plán a že po nástupu do funkce přestal dostatečně komunikovat s parlamentem, uvádí média.
Klíčovým problémem se ale i podle ukrajinského prezidenta stal spor s vrchním velitelem ukrajinských ozbrojených sil Oleksandrem Syrským.
Veterán a předseda protikorupční rady při ministerstvu obrany Jurij Hudymenko jejich konflikt popsal jako „střet mladého technokrata s generálem vychovaným převážně postsovětskou vojenskou školou“.
Serveru NV ilustruje rozdílné přístupy obou mužů jednoduchým příkladem: zatímco Fedorov by za stejnou částku pořídil deset dronů, Syrskyj by dal přednost dělostřeleckému granátu. Zatímco Fedorov prosazoval digitalizaci armády a rozhodování založené na datech, Syrskyj dával větší důraz na tradiční způsob vedení bojů a klasickou vojenskou hierarchii.
„Pokud se střet mezi Syrským a Fedorovem vyostří (…) prezident bude zřejmě muset rozhodnout, kdo ve funkci zůstane a kdo odejde,“ řekl již minulý měsíc serveru NV nejmenovaný poslanec ze Zelenského strany Sluha národa.
Fedorovi kritici naopak tvrdí, že kvůli nedostatku vojenských zkušeností nebyl vhodným člověkem pro řízení války, přičemž jeho nejvýraznější reformy označují spíše za „PR přebalení“ změn, které už byly v běhu.
Podle nich si Fedorov přisvojoval zásluhy za projekty, na nichž pracovalo více lidí, jiní měli výhrady například k reformám založeným na systému hodnocení výkonu. Podle nich příliš motivují vojáky k dosahování „atraktivních“ výsledků, například ničení nepřátelských cílů, zatímco opomíjejí méně viditelné, ale stejně důležité úkoly, jako je sledování klíčových zásobovacích tras.
„Abyste mohli něco reformovat, musíte nejdřív rozumět tomu, jak to funguje,“ cituje jednoho z kritických generálů Economist.
Fedorovův odchod proto podle řady ukrajinských komentátorů nepředstavuje jen personální změnu. Otevírá také otázku, zda Zelenskyj dal přednost zachování současného způsobu řízení armády před pokračováním technologických reforem, které z Fedorova během několika měsíců udělaly jednoho z nejvýraznějších členů ukrajinské vlády.



Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo na ukrajinský říční přístav Izmajil v Oděské oblasti na hranicích s Rumunskem, oznámily tamní úřady. V důsledku úderu namířeného na přístavní infrastrukturu vypukl požár a vznikly škody, uvedl operační štáb okresní státní správy na telegramu. O případných zraněných či obětech se nezmínil.



O víkendu se v Česku oteplí až na 36 stupňů Celsia. Bude převážně jasno, ale v neděli se hlavně v Čechách zřejmě postupně zatáhne a mohou se objevit bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).



Je letní středa, prázdniny v plném proudu a na ostrůvku v Poděbradech se chystají na další kolo kampaně straníci a kandidáti ODS. V plánu mají asi 60kilometrovou cyklotrasu z Poděbrad do Mladé Boleslavi. V čele „modrého“ pelotonu je předseda ODS Martin Kupka. Cíl pro občanské demokraty je jasný – zvrátit nelichotivé průzkumy a přesvědčit voliče.



Podívejte se na netradiční přenos zatmění Slunce. Brněnští astronomové se za ním vydali na cestu horkovzdušným balonem. Přenos nabídl pohled na zatmění z výšky.



Pondělní zemětřesení v Kolumbii, nejsilnější za téměř padesát let, si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech, dalších 496 lidí se pohřešuje. Zranění utrpělo téměř 3500 lidí. Novinářům to ve středu večer tamního času (v noci na čtvrtek SELČ) podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.