


Británie, Francie a Německo podporují návrh prezidenta Volodymra Zelenského na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem, uvedli podle agentury AFP lídři těchto zemí po setkání v Londýně. Po schůzce zveřejnili prohlášení s pěti body mírových jednání, které musí být splněny k zahájení dialogu s Ruskem.

Lídři nabídli pět bodů, které podle nich musí být splněny pro dosažení trvalého a spravedlivého míru. Prvním je zastavení bojů a odsouhlasení úplného příměří mezi oběma stranami konfliktu.
Zastavení bojů a odsouhlasení úplného příměří mezi oběma stranami konfliktu.
Současná kontaktní linie by měla být výchozí linií pro jednání o územních otázkách.
Jakmile vstoupí příměří v platnost musí mít Ukrajina k dispozici bezpečnostní záruky vycházející ze závazků přijatých v Berlíně v prosinci 2025 a v Paříži letos v lednu. Mezi ně patří například nasazení mnohonárodních sil na Ukrajině.
Ruská aktiva zůstanou zmrazena, dokud Moskva neukončí válku a neposkytne Ukrajině náhradu za způsobenou škodu.
Při jakékoli dohodě musí být zachovány evropské bezpečnostní zájmy. Prvky jakýchkoli jednání týkajících se EU a NATO by vyžadovaly souhlas EU a jejích členských států, respektive spojenců v rámci NATO.
„Současná kontaktní linie musí sloužit jako výchozí bod pro jednání. Mezinárodní hranice nesmí být měněny silou,“ zdůraznili Emmanuel Macron, Friedrich Merz a Keir Starmer ve společném prohlášení s ukrajinským prezidentem.
Lídři také odsoudili opakované ruské používání nadzvukové balistické střely Orešnik a obecněji rozsáhlé ruské raketové a dronové útoky proti ukrajinským civilním cílům.
Ocenili naopak ukrajinské úspěchy na frontě, kde je nyní osvobozované Rusy dříve obsazené území, i převratné ukrajinské využívání dronových technologií. Za nebezpečné a nezodpovědné označili vstupy ruských dronů na území členských zemí NATO.
V dokumentu také stojí, že Evropa by měla hrát v případných mírových jednáních důležitou roli. Podle lídrů tří zemí by veškeré mírové snahy měly být řešeny v co nejužší spolupráci s Ukrajinou, s širším okruhem evropských států a s USA.
Druhým bodem je již zmíněná kontaktní linie, která by měla být výchozí linií pro jednání o územních otázkách. Třetí je, že jakmile vstoupí příměří v platnost musí mít Ukrajina k dispozici bezpečnostní záruky vycházející ze závazků přijatých v Berlíně v prosinci 2025 a v Paříži letos v lednu. Mezi ně patří například nasazení mnohonárodních sil na Ukrajině.
Předposlední bod hovoří o tom, že ruská aktiva zůstanou zmrazena, dokud Moskva neukončí válku a neposkytne Ukrajině náhradu za způsobenou škodu.
Poslední bod počítá s tím, že při jakékoli dohodě musí být zachovány evropské bezpečnostní zájmy. Prvky jakýchkoli jednání týkajících se EU a NATO by vyžadovaly souhlas EU a jejích členských států, respektive spojenců v rámci NATO.
Zelenskyj ve čtvrtek poslal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi otevřený dopis, ve kterém ho vyzval k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a ke společné schůzce. Putin ale reagoval slovy, že k setkání nevidí důvod.
„Nevidím smysl v setkání. Nejprve musíme najít řešení,“ reagoval Putin na dotaz novinářky týkající se Zelenského výzvy tento týden. „Pro ukrajinskou stranu má smysl pouze zastavit postup našich ozbrojených sil. To je vše. Ale my potřebujeme dohody... Ať pracují experti, vypracují nějaká řešení, a pak se můžeme sejít,“ dodal.



Dálniční známky by v příštích letech už neměly automaticky zdražovat. Poslanci v prvním kole podpořili vládní návrh, který ruší mechanismus každoročního růstu cen podle inflace a délky dálniční sítě. Řidiči by tak měli i nadále platit za roční známku 2570 korun, stát ale kvůli tomu přijde o stovky milionů korun ročně.



Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou Íránu, prohlásil v úterý americký prezident Donald Trump. Namísto vybírání 20procentního poplatku z přepravovaného nákladu ze strany USA, o kterém se Trump zmiňoval v pondělí, uzavřou podle něj státy Perského zálivu se Spojenými státy "masivní" obchodní a investiční dohody. Prezident to uvedl na své sociální síti.



Čtyři dny po ničivém požáru zůstává okolí budovy číslo 34 v baťovském areálu uzavřené, hasiči dál chladí doutnající trosky a lidé se zastavují u policejních pásek. Ve Zlíně se i po několika dnech nemluví o ničem jiném než o momentu, kdy se zřítil jedenáctipatrový, ikonický kolos.



Obhájce prvenství Tadej Pogačar ze vyhrál po sólovém úniku vrchařskou 10. etapu Tour de France. Hvězdný slovinský cyklista díky tomu zvýšil náskok v průběžném pořadí už na 3:36 minuty a udělal další krok k třetímu vítězství na "Staré dámě" za sebou a pátému celkově.



Je to jedno z velkých témat mistrovství světa a současného fotbalu obecně. Pomalé penalty s přerušovaným rozběhem. Někteří fanoušci a trenéři je nemohou vystát. Když střelec selže, vypadá až ostudně. V Americe už to potkalo Lionela Messiho i Kyliana Mbappého. A jak takové penalty vychází statisticky?