Demokraté dokonce mluví o svého druhu "posttraumatickém syndromu". Ve srovnatelné fázi kampaně před čtyřmi lety měli takřka všichni za jisté, že Hillary Clintonová si od dvojnásobného prezidenta Baracka Obamy vyzvedne klíče od Bílého domu. A triumfálně převezme demokratickou štafetu.
Ale pak přišel volební den a po něm dlouhá volební noc. Na jejím konci senzačně zvítězil Donald Trump a šokovaným demokratům zbyly oči pro pláč. Poučením je letošní opatrnost, kdy sami demokraté navzdory všem optimistickým ukazatelům varují, že vůbec nic není rozhodnuto.
Bill Bole, demokratický činovník z Abingtonu v Pensylvánii, se podobně jako mnozí další demokraté ve svých očekáváních pohybuje mezi dvěma póly. "Jsem chycen mezi naprostým nadšením a naprostým děsem," přiznal se stanici NPR.
"Palčivou pravdou je, že Donald Trump může tento závod ještě vyhrát," napsala o víkendu Jen O´Malleyová, manažerka kampaně Joea Bidena, ve veřejném vzkazu demokratickým příznivcům. Cílem jejího memoranda je mobilizace demokratických voličů. Zároveň je to ovšem jasné přiznání, že demokraté považují souboj o Bílý dům stále za naprosto otevřený.
Prohra Hillary
V celonárodních průzkumech Biden vede před Trumpem s velkým náskokem, v průměru o 10 procentních bodů. Jenže v americkém volebním systému je podstatnější situace v několika klíčových státech, jak ve svém vzkazu připomněla i Jen O´Malleyová.
"Realitou je, že souboj je mnohem vyrovnanější, než vidíme v některých komentářích na Twitteru nebo v televizi. V 'bitevních' státech, kde se rozhodnou volby, je to s Donaldem Trumpem stále těsné," upozornila Jen O'Malleyová.
Jak funguje volební systém USA
V amerických prezidentských volbách mohou až na několik výjimek hlasovat všichni Američané starší 18 let, kteří se s předstihem registrují. Volí prezidenta i viceprezidenta, zájemci o oba posty proto vždy kandidují v tandemu. Američané svým hlasem fakticky jen "pověřují" k volbě svého zástupce, takzvaného volitele.
Celkem 538 volitelů po volbách zasedá ve sboru, kde reprezentují 50 amerických států a hlavní město Washington. Počet volitelů za každý stát odráží počet jeho obyvatel. Například nejlidnatější Kalifornie jich má 55, Texas 38, ale Vermont nebo Aljaška jen 3.
Volitelé při následné přímé volbě prezidenta nemusí respektovat názor lidí, kteří je pověřili, v drtivé většině případů tomu tak ale je. S výjimkou států Nebraska a Maine se přepočet hlasů na volitele řídí principem "vítěz bere vše": i kdyby Trump nebo Biden získal v některém státě jen o jediný voličský hlas víc, budou všichni volitelé daného státu hlasovat právě pro něj. Prezidentem se tak může stát kandidát, kterého v celých USA podpoří v absolutních číslech méně občanů, ale získá absolutní většinu (tedy alespoň 270) volitelských hlasů. Bylo tomu tak i při posledním souboji mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou v roce 2016.
Například v Pensylvánii vede Biden podle webu RealClearPolitics o 4 procentní body, což je zhruba stejný náskok, jako měla před čtyřmi roky Clintonová. Jenže o necelé 1 procento tam nakonec vyhrál Trump. "Pokud jsme se z roku 2016 něco poučili, tak to, že Donalda Trumpa, jeho schopnost vydrápat se v posledních dnech kampaně zpět do závodu, nemůžeme podceňovat," varuje manažerka Bidenovy kampaně.
Ze zpětného zkoumání kampaně 2016 průzkumné agentury zpětně zjistily dvě chyby. V průzkumech tehdy nebyli adekvátně poměrově zastoupení bílí voliči s nízkým vzděláním, kteří se pak ovšem velkou většinou vyslovili pro Trumpa. A za druhé se ukázalo, že někteří lidé v roce 2016 nepřiznávali, že budou Trumpa volit.
Podle profesionálů, kteří se zabývají průzkumy, současná šetření už obě tyto věci zohledňují, a letošní průzkumy tak mají podle analytiků lepší vypovídací hodnotu. Odrážejí Bidenovo vedení "pravdivěji", než bylo zkreslení před čtyřmi roky.
Biden kromě jiného Trumpa jasně poráží mezi seniory, voliči nad 65 let, kteří negativně hodnotí prezidentův výkon v pandemii koronaviru. Zatímco v roce 2016 Trump v této skupině o 7 procent vyhrál, nyní na Bidena 10 procentních bodů ztrácí. Rovněž Bidenův náskok u ženských voliček je nyní s 12 body dvojnásobný, než s jakým před čtyřmi roky mezi ženami Clintonová porazila Trumpa.
V Bidenův prospěch do posledních dvou týdnů mluví i to, že už několik měsíců za sebou dostal od voličů a od sponzorů více peněz než Trump. Bidenova kampaň měla o víkendu na účtu 432 milionů dolarů, Trumpova 251 milionů. To kromě jiného znamená, že Biden může vést ve zbývajících dnech zdaleka mohutnější televizní kampaň.
Koronavirus nebo ekonomika?
V předčasném hlasování, kdy voliči mají už ve většině států možnost v předstihu hlasovat osobně nebo poštou, zatím v poměru 2:1 převažují demokraté. A překvapením pro mnohé komentátory bylo, že z televizního souboje na dálku, kdy oba kandidáti minulý čtvrtek ve stejný čas poskytli rozhovory dvou různým televizím, vyšel ve sledovanosti vítězně Biden na stanici ABC. Sledovalo ho víc lidí než Trumpa na NBC.
Jenže navzdory všem těmto pozitivním ukazatelům jsou demokraté nervózní, ne-li ve stresu. Jedním z důvodů jsou modely, podle nichž stačí malý posun v číslech, aby vše dopadlo jinak, než předpovídají průzkumy.
Kdyby například v Pensylvánii ve srovnání s průzkumy volilo Bidena jen o pár procent méně bílých voličů nebo by k volbám přišlo o něco méně Afroameričanů, znamená to v tomto klíčovém státě opět výhru Trumpa.
Dalším otazníkem je, zda se navzdory pandemii koronaviru nebudou mnozí voliči nakonec přece jen rozhodovat podle "stavu svých peněženek". Tedy podle ekonomiky, což je oblast, kde většina Američanů hodnotí Trumpa stále lépe než Bidena.
V souvislosti s předčasným hlasováním pak někteří analytici upozorňují, že demokraté možná "kanibalizují" svoji účast přímo ve volební den, kdy už jich tolik nepřijde. A kdy se naopak k urnám dostaví dlouhé zástupy republikánů, a ze současné převahy demokratů především v hlasech zaslaných poštou tak nelze vůbec nic vyvozovat.
Samostatným nevyzpytatelným fenoménem je pak sám Donald Trump, který vede - a do volebního dne bude jen šroubovat do nejvyšších otáček - hektickou kampaň s velkými předvolebními shromážděními. A nelze ani vyloučit, že přijde ještě s nějakým bombastickým překvapením.
"Nevíme, jakou šílenost Trump do toho všeho ještě hodí. Každý den je jako týden a každý týden je jako měsíc. Do voleb to bude ještě hodně dlouhý čas," připustil Matt Bennett z levicového sdružení Third Way pro list Washington Post.
Tohle nejsou normální volby
Republikáni mezitím sami vydatně živí přesvědčení, že veřejné průzkumy jsou nepřesné a že stejně jako v roce 2016 zásadně podhodnocují Trumpovy šance. "Mainstreamová média se poslední čtyři roky snažila zničit a porazit prezidenta Trumpa. Proč pak věřit průzkumům, které platí ty samé organizace. Prezident bude znovuzvolen," uvedl v pondělí Tim Murtaugh, mluvčí Trumpovy kampaně.
Jedním z momentů, který může ovlivnit celý souboj, bude tento čtvrtek druhý a zároveň poslední přímý televizní duel Trumpa s Bidenem. Demokraté věří, že Biden obstojí a podobně jako v první debatě ukáže, že má dost energie vzdorovat prezidentově útočnému stylu. Demokraté ovšem zároveň přiznávají, že o výsledek se budou i tak strachovat do poslední chvíle.
"Ve hře je více neznámých, než co jsme kdy v tomto bodě kampaně měli. Průzkumy, modely…, všechny nástroje, podle kterých hodnotíme závod, jsou uzpůsobeny na normální volby. Jenže tohle je všechno, jen ne normální volby," uvedl Tom Bonier, šéf demokratické datové firmy TargetSmart, pro deník Washington Post.
John Anzalone, který pro Bidenovu kampaň připravuje a vyhodnocuje průzkumy, tvrdí, že v jednom důležitém bodě, je na tom Biden mnohem lépe, než byla Clintonová. Zatímco ona byla v kampani 2016 u veřejnosti takřka stejně neoblíbená, jako byl tehdy Trump, Bidena vidí voliči mnohem pozitivněji.
Anzalone tak věří, že Biden vyhraje. Jenže i on nakonec v rozhovoru pro stanice NPR nechal otevřenou možnost, že to nemusí vyjít. A co pak? "Jedinou odpovědí by byla pořádná zásoba alkoholu pro volební noc," uchýlil se John Anzolone k černému humoru.
