Štrasburk (od našeho zpravodaje) - Zdá se, že víkendové setkání G20 ve Washingtonu přineslo všem zúčastněným to, co chtěli.
Americkému prezidentovi Georgi Bushovi ujištění, že svět se bude spoléhat i nadále na tržní ekonomiku, a těm ostatním příslib reformy finančních institucí vzešlých z konference v Bretton Woods v New Hampshire roku 1944 - Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB).
Průlom, ale...
Ačkoliv mnozí považují za průlomové už to, že se nejednalo na půdě G8, ale bylo pozváno ještě dalších 11 tzv. "nově industrializovaných zemí" (plus EU), ti nejchudší nebyli s tímto mocenským rozvržením spokojeni.
Například miliarda Afričanů byla zastoupena pouze Jihoafrickou republikou, která je považována za regionální supervelmoc s jinými zájmy než její nepoměrně chudší sousedé. Na Evropských dnech rozvoje, které se ve stejnou chvíli konaly ve Štrasburku, tak zazněl hlas jak po změně řízení a práce institucí, tak po větší participaci Afričanů v nich i na celém mezinárodním poli.
A protože bylo zastoupení afrických zemí na štrasburské konferenci neobvykle velké, zazněl i tento hlas neobyčejně silně. A zástupci z Evropské komise a zemí Unie neměli námitek.
Afrika v MMF
"Změna světového finančního sytému je zcela zásadní," otevřel diskusi o jednáních G20 prezident Beninu Thomas Yayi Boni. "Potřebujeme lepší zastoupení pro rozvojové a částečně rozvinuté země... potřebujeme mnohem silnější hlas v MMF a - proč ne? - i ve Světové bance."
V SB i v MMF jsou dnes hlasy distribuovány podle výše příspěvků jednotlivých zemí. Spojené státy tak ovládají 17 procent hlasů a země G7 45 procent hlasů. Chudé státy, jichž se verdikty často úzce týkají, mají jen velmi malou možnost je ovlivnit. Prezidentem MMF bývá navíc obvykle Evropan a prezidentem SB Američan.
Podle Yayi Boniho musí hrát Afrika v procesu změn "aktivní roli" a reformy mají být "ambiciózní" a mají zabezpečit lepší "koordinaci těchto institucí" a "kontrolu nad platy a bonusy jejích vůdců".
Po protekcionismu však nejvyšší beninský představitel nevolal.
Špička ledovce
"Nechme trhy raději otevřené... ale propagujme investice v regionech, které je zvláště potřebují... vytvořme finanční trhy v Africe," vyzval.
I podle prezidenta Africké rozvojové banky Donalda Kaberuka je reforma potřeba, a to taková, aby "regulace držela krok s inovacemi." Rozhodovat o ní podle něj musí celý svět, ne jen dvacet vyvolených.
"Tato krize není jednoduše finanční krizí. Jde o finance, potraviny, vodu, imigraci, bezpečnost," tvrdí rwandský ekonom, který je v čele instituce tři roky. "G20 může za zavřenými dveřmi vyřešit finanční a ekonomickou krizi, ale nevidím, jak by mohly být ty ostatní krize vyřešeny bez rozvojových zemí."
"Cítíme se vyloučeni," prohlásil. "Pro mě Bretton Woods II (tedy současné reformy - pozn. red.) znamená změnu paradigmatu."
Během debat ve Štrasburku se však objevily i ostřejší názory a nezdálo se, že by jim měl někdo chuť odporovat.
Konec neoliberalismu
"Byli jsme zvyklí řídit se rozhodnutími vnucenými shora... neoliberalismem od počátku chicagské školy vnuceným Reaganem a Thatcherovou. Asie odmítla hrát tuto hru (chránila svůj průmysl, uplatňovala cla - pozn. red.) a viděli jsme u ní obrovský růst," prohlásil za velkého potlesku obecenstva předseda Africké unie Jean Ping.
"Řídili jsme se tímto modelem a výsledky mluví samy za sebe. Výsledkem je katastrofa," pokračoval. "Privatizujte všechno a demontujte stát... a máme to učinit znovu? Zase nebudeme zahrnuti do rozhodnutí, která se týkají našich lidí?"
"Řekněte jim, že je s tím (neregulovaným kapitalismem trhů) konec," vzkázal Čechům později během rozhovoru s Aktuálně.cz a zdůraznil, že jeho postoj je v Africe obecně sdílen.
Ať žije krize
Mírněji nezněli ani evropští řečníci. Lucemburský ministr pro rozvoj Jean Louis Schultz podtrhl, že Lucembursko je "velmi silným zastáncem" toho aby "měla Afrika místo u jednacího stolu" a jeho německá kolegyně Heidemarie Wieczorek-Zeulová se rozhovořila o "potřebě nové globální smlouvy" a konci "radikalismu trhu" a "radikalismu kapitálu".
"Kdybych před dvaceti lety volala po tom, aby byly banky znárodněny, bylo by to považováno za velmi levicové prohlášení," prohlásila červenovlasá ministryně přezdívaná "Rudá Heidi". "Dnes nás o znárodnění žádají banky samy."
"Je čas, abychom pocítili důvěru sami v sebe," uzavřela pak panel o Bretton Woods II prominentní malijská aktivistka Aminata Traoréová. "Říkám: ať žije krize, pokud donutí světové vůdce, aby se nad sebou zamysleli."
