


Kde sehnat tolik potřebné rakety Patriot? NATO a Evropská unie tlačí na Španělsko a Řecko, aby Ukrajině uvolnily část svých zásob. Kyjev nutně potřebuje další protibalistické střely, protože ruské útoky ze vzduchu sílí a ukrajinské zásoby interceptorů rychle klesají. Norsko přitom nabízí, že Patrioty pro Ukrajinu nakoupí.

Téma řešili ministři obrany a zahraničí zemí EU na jednání v Irsku. K diskusi se připojili také zástupci Ukrajiny, Británie, Norska, Islandu a Švýcarska.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila protivzdušnou obranu za jednu z hlavních priorit a upozornila, že Ukrajině chybějí především interceptory – tedy „zachycovače“ či střely, které mají za úkol zničit balistickou raketu nebo střelu s plochou dráhou letu.
Španělsko a Řecko patří mezi evropské země s největšími zásobami raket pro antiraketový systém Patriot. Spojenci usilují hlavně o střely PAC-2, z nichž některým se zároveň blíží konec skladovací životnosti. Podle Kallasové by proto jejich předání Ukrajině dávalo smysl.
Atény však předání systémů Patriot dlouhodobě odmítají. Argumentují potřebou vlastní obrany kvůli napětí s Tureckem. Madrid letos slíbil Ukrajině vojenskou pomoc za jednu miliardu eur, o osudu dalších raket ale zatím nerozhodl.
Hledání nových Patriotů komplikuje také rostoucí poptávka po protivzdušné technice. Spojené státy během války s Íránem výrazně snížily vlastní zásoby a výroba nových střel i evropského systému SAMP/T zaostává za poptávkou.
Ukrajina sice obdržela licenci na výrobu vysoce výkonných protibalistických raket Aster-30 Block1N, ale nastartování výroby může trvat několik let. Na dodávky navíc čekají i další zákazníci.
Spojenci proto zvažují několik cest. Část amerických zbraní by měla dorazit přes program PURL, v jehož rámci státy NATO nakupují vybavení pro Ukrajinu. EU zároveň řeší, zda Kyjev využije část z plánované půjčky 90 miliard eur na nákup dalších Patriotů.
Francie a Itálie prosazují evropský systém SAMP/T, zatímco jiné země varují před komplikacemi, které by změna systému mohla přinést. O návrhu budou členské státy hlasovat příští pondělí.
Značně také komplikuje situaci fakt, že Rusko už slíbilo další útoky proti energetickým cílům pomocí balistických raket. Ukrajina navíc získala zpravodajské informace, které naznačují novou možnou ruskou ofenzivu směrem na Černihiv, odkud byli Rusové na jaře 2022 vytlačeni.
Současná diplomatická jednání mezi Ruskem a Ukrajinou uvízla na mrtvém bodě a podle informací časopisu Economist Putin odmítá ukončit válku, dokud nebude mít pod kontrolou aspoň oblast Donbasu. Navzdory tomu, že ruský postup v oblasti je mimořádně pomalý a vykoupen obrovskými ztrátami.



Rusko v noci podniklo další masivní raketový a dronový útok na Kyjev. Metropolí otřásla série nejméně deseti explozí a v Darnycké čtvrti zemřeli dva lidé. Moskva útočila také na Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Úder přišel v den 74. narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina.



Policie pátrá po sedmadvacetiletém vězni Filipu Flanierovi, který v úterý odpoledne odešel z nestřeženého pracoviště v Poděbradech. Muž má rodinné vazby na Pardubice a mohl zamířit právě tam. Podle policie není nebezpečný.



Jemenští Húsíové v noci zasáhli raketami a drony mezinárodní letiště v Adenu a podnikli další útoky proti Saúdské Arábii. Jedna raketa dopadla poblíž ranveje jen několik minut před plánovaným přistáním letu z Káhiry. Saúdská protivzdušná obrana mezitím zachytila několik balistických střel.



Kosovský parlament krátce po půlnoci zvolil novou prezidentkou 73letou ekonomku Justinu Shirokaovou Pulaovou. Vládě Albina Kurtiho se na poslední chvíli podařilo získat potřebnou dvoutřetinovou většinu a odvrátit tak čtvrté parlamentní volby za méně než dva roky.