Za posledních 30 letech ubylo na světě kvůli kácení nebo třeba vypalování 420 milionů hektarů lesa, uvádí studie o stavu světových lesů, která byla v květnu představena na Světovém lesnickém kongresu v Jižní Koreji. To je problém mimo jiné kvůli emisím oxidu uhličitého, které stromy pohlcují. Při kácení ho opět uvolňují do atmosféry, a přispívají tak k oteplování planety. 

Odlesňování je napojeno také na rozšíření nových nemocí - studie v souvislosti s deforestací hovoří až o 30 procentech nově objevených druhů od roku 1960. "Odlesňování, především v tropické oblasti, je spojeno s nárůstem výskytu infekčních nemocí, jako je horečka dengue a malárie," píší vědci. 

Ochrana a obnova lesů by proto podle nich mohla pomoci se zvládáním hned několika krizí - koronavirovou, klimatickou spojenou s úbytkem biodiverzity, ale také s válečnými konflikty ve světě.

"Nesmíme ztrácet čas. Musíme jednat hned, abychom udrželi globální nárůst teploty pod 1,5 stupně Celsia, omezili riziko budoucí pandemie, zajistili potravinovou bezpečnost a výživu pro všechny, eliminovali chudobu, ochránili biodiverzitu na planetě a nabídli mladým lidem naději na lepší svět a lepší budoucnost pro všechny," uvedl pro server Down to Earth generální ředitel Organizace pro výživu a zemědělství, která studii vypracovala, Čchü Tung-jü.

Odstraňování emisí z oceánu

Stejně jako lesy i oceány pojímají velké množství emisí skleníkových plynů. Ty však proměňují stav moří - okyselují je a ohřívají, což ohrožuje mořský život. O odstranění plynů z oceánů se nyní pokouší projekt Heimdal, vůbec první podobné zařízení, které chce přebytečné emise proměňovat na stabilní látky, které na dně uchovají emise více než 100 tisíc let.

Zařízení je umístěné na Havaji a pohání ho solární panely. Za rok by mělo odstranit 36 tun oxidu uhličitého, píše server Carbon Herald. Tuna odstraněných emisí by měla stát 475 dolarů (téměř 11 tisíc korun). Firma ale už pracuje na větší verzi zařízení, které by mělo být účinnější i levnější. 

Smrtící vlny veder

Narůstající teploty způsobují problémy už nyní. Například do Indie a Pákistánu přišla letošní vlna veder ve větší a intenzivnější podobě než dříve. Teploty přesahující 45 stupňů Celsia trvaly několik květnových týdnů a jen v Indii na úpal zemřelo podle vládních dat nejméně 25 lidí. Jde o největší počet případů úmrtí za posledních pět let. V Pákistánu zemřelo jen do půlky května 65 lidí.

"Většina úmrtí se týká mužů mezi 30 a 45 lety. Jde o pracující třídu, která nemá jinou možnost než pracovat ve spalujícím horku," vysvětluje Avikal Somvanshi, výzkumník z indického Centra pro vědu a životní prostředí. 

Vedoucí indického Institutu pro veřejné zdraví Dileep Mavalankar číslo označuje za "špičku ledovce". Vedro je podle něj neviditelný zabiják, který ohrožuje hlavně starší lidi nebo nemocné. Dlouhodobě vysoké teploty však ohrožují i mladší. "Kvůli horku občas nechodím do práce. Beru si dny volna, kvůli dehydrataci je mi zle a musím dostávat infuze," říká Lata, mladá indická matka, která pracuje na stavbě. 

Související

Po práci venku jdou rovnou na infuze. Indy sužují vlny veder, které trvají už týdny

0:56

Nigerijský právník proti ropnému gigantu 

Trochu odlišné problémy řešili posledních 14 let zemědělci v Nigérii. Ti žalovali společnost Shell za úniky ropy, které znečišťují jejich životní prostředí. "Důsledkem úniků ropy máme podzemní vodu znečištěnou benzenem na 900krát vyšší úrovni, než kolik doporučuje Světová zdravotnická organizace, zemědělskou půdu se slabou produkcí, řeky, kde se dá stěží rybařit, a tisíce úmrtí novorozenců každý rok. Výsledkem znečištění je také to, že máme sníženou neuroplasticitu mozků," vyjmenovává pro americkou stanici CNN místní aktivista Saatah Nubari. "Delta Nigeru je pohřebištěm živých," dodává. 

V lednu 2021 nakonec soud v Haagu rozhodl ve prospěch zemědělců. Shell tak musí zaplatit nejen škody, ale také vyčištění prostředí. A nigerijský právník Chima Williams, který místní zastupoval, dostal nyní v květnu Goldmanovu cenu za ochranu životního prostředí, jíž se přezdívá zelená Nobelovka. Rozsudek podle CNN navíc poslouží jako vzor pro další případy nejen v Africe.

Williams to potvrzuje. Říká, že od té doby zaznamenal v Nigérii i mimo ni podobná rozhodnutí proti velkým znečišťovatelům. Ropná společnost s výsledkem soudu dál nesouhlasí a tvrdí, že za úniky ropy jsou zodpovědní sabotéři.

Biodiverzita v ohrožení

V infografice, která vyšla v květnu na Aktuálně.cz, se můžete také podívat, co způsobuje úbytek biodiverzity, tedy biologické rozmanitosti a pestrosti genů. Zjistíte, kterým druhům hrozí vyhynutí nebo které už v posledních desetiletích vyhynuly. A také návrhy řešení.

Související

Biodiverzita v ohrožení. Druhy vymírají nejrychleji v dějinách, EU je chce chránit

Infografika