Zapomněla, jak vypadá město. Ukrajinskou babičku zahnal ruský teror do temného sklepa

ČTK Reuters ČTK, Reuters
13. 8. 2022 14:54
Poté, co přežila druhou světovou válku, žila Marija Nikolajevna rušný a spokojený život. Vychovala dvě děti, pracovala jako inženýrka v sovětském leteckém průmyslu a opečovávala rodinný dům v Charkově. Jak stárla, obzory se jí zúžily na byt ve druhém patře. Když se letos po ruské invazi vrátila do země válka a její dům zasáhly bomby, Marijin svět se zmenšil na sklepení na druhém konci města.
Ukrajina, příběh 92leté Marie Nikolajevny, která už čtyři měsíce žije ve sklepě
Ukrajina, příběh 92leté Marie Nikolajevny, která už čtyři měsíce žije ve sklepě | Foto: Reuters, Nacho Doce

Poslední čtyři měsíce žije dvaadevadesátiletá Marija v podzemí se svou dcerou, zetěm a rodinnou kočkou. Pohled na denní světlo se jí naskytne jen tehdy, když sedí ve dveřích na kraji schodiště, které vede na ulici. Oba jejich domy jsou nyní neobyvatelné, a tak rodina žije v provizoriu ve sklepě bytového domu jednoho známého.

Charkov - druhé největší ukrajinské město - odolal ruskému útoku, jenž v prvních dvou měsících invaze dosáhl až na jeho předměstí. A po období relativního klidu čelí v posledním měsíci téměř každodennímu ostřelování.

Marija má problémy s pohyblivostí a trpí postupnou ztrátou paměti a zmateností, která se po útoku na její dům ještě zhoršila. "Zapomněla, jak vypadá město. Je zmatená a neví, kam jít, co dělat, jak si lehnout, spát, skrýt se," popsala její osmapadesátiletá dcera Natalija. "Špatně slyší, takže musíme věci zapisovat. Bylo to velmi těžké - a stále je, ale našli jsme způsob, jak fungovat," dodala Natalija.

Marija na staré fotografii se svým manželem a dcerou Natalií
Marija na staré fotografii se svým manželem a dcerou Natalií | Foto: Reuters

Její dům se nacházel v jedné z nejvíce bombardovaných částí Charkova a Natalija se proto domnívala, že matka bude ve větším bezpečí, když zůstane na svém předměstí. Domluvila se se sousedy, aby její matce nosili jídlo a kontrolovali ji. Jednou v noci však zavolal soused, že se vedle Marijina bytu ozvala exploze, která přerušila přívod elektřiny. Nataliji se podařilo matce dovolat. Ta se v slzách snažila v potemnělém bytě obléknout.

Natalijin manžel Fedor našel taxikáře, který byl ochoten projet obleženým městem a vyzvednout Mariji s pár věcmi, které se jim podařilo sebrat. "Taxikář ji vyzvedl, snesl dolů a velmi rychle projel městem, aby ji dopravil do bezpečí," líčila Natalija, která si nepřála uvést své příjmení. "Nemůže už bez nás žít, protože se to podepsalo na jejím zdraví," poznamenala o matce.

Marija přitom vojenský konflikt už zažila. Za druhé světové války, když byla ještě malá, byla její rodina za okupace Ukrajiny přinucena ubytovat německého důstojníka. Muž, za kterého se později provdala, v tomto konfliktu bojoval.

Marija a její manžel pocházeli ze stejné vesnice v Poltavské oblasti, ale potkali se po válce v Charkově, kde navštěvovali večerní školu, sdíleli lavici a zamilovali se do sebe. Maria poté pracovala jako inženýrka v charkovské státní továrně, která vyráběla letecké součástky. Manželům se narodil syn a dcera, koupili si byt se zahradou a motorku. "Těžké časy nechali za sebou," vzpomíná Natalija.

Poslední čtyři měsíce žije dvaadevadesátiletá Marija v podzemí se svou dcerou, zetěm a rodinnou kočkou.
Poslední čtyři měsíce žije dvaadevadesátiletá Marija v podzemí se svou dcerou, zetěm a rodinnou kočkou. | Foto: Reuters

Dnes tráví Marija čas čtením časopisů s oslíma ušima a přerovnáváním manželových medailí - jedněch z mála věcí, které Fedor při jejím útěku z domova zachránil. Slouží jako talisman: fyzická připomínka toho, jaké místo její rodina zaujímá v historii. Patří mezi ně Řád vlastenecké války za manželovu účast v sovětských operacích proti Němcům a medaile za boj proti Japonsku na sklonku konfliktu.

Ve sklepě spí Marija na matraci položené na dřevěných paletách v provizorní "ložnici" vymezené třemi levnými dekami. Zachumlaná do bundy s tlustým límcem, která ji má chránit před podzemním chladem, žije pro hovory přes aplikaci WhatsApp se svou jednatřicetiletou vnučkou Mášou, která je v New Yorku. V jednom telefonátu se vnučky zeptala, jestli se tam také střílí. "Ne, mami, je to tam dobré, je tam teplo a klid. (Máša) nás tam chce všechny přivést," vložila se do hovoru Natalija se smíchem. Načež se Marija rozzářila a políbila displej telefonu.

Pokud jde o budoucnost, rodina nemá odpovědi, jen otázky, vypráví dvaašedesátiletý Fedor. "Kdy tahle válka skončí? A na kom to závisí? Na politicích? Na nás? Na armádě? Protože v naší době je to nepřijatelné, je to barbarství. Čím dříve to skončí, tím lépe," dodal.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 39 minutami

USA a Korea odpálily čtyři rakety v reakci na balistický test KLDR

Armády Koreje a Spojených států dnes ve směru Japonského moře odpálily čtyři rakety země-země. Informovalo o tom jihokorejské ministerstvo obrany. Šlo podle něho o reakci na úterní test, při němž Severní Korea odpálila balistickou střelu, která poprvé od roku 2017 přeletěla japonské území.

Jihokorejský rezort obrany informoval, že jedna z raket se krátce po odpálení zřítila.

Úterní severokorejský test, který byl pátým během deseti dnů, ostře odsoudily jak Spojené státy, tak NATO. USA a Jižní Korea na test reagovaly leteckým cvičením, během něhož jihokorejský bojový letoun F-15K odpálil naváděné bomby na cíl v moři západně od korejského pobřeží. Armáda cvičení označila za "ukázku schopnosti přesného úderu".

V roce 2017, kdy Severní Korea naposledy odpálila raketu přes japonské území, podnikla jen o několik dnů později test atomové zbraně. Někteří analytici tvrdí, že je velmi pravděpodobné, že Pchjongjang koncem měsíce opět vyzkouší jadernou zbraň.

Rezoluce OSN zakazují Severní Koreji provádět zkoušky balistických raket jakéhokoliv doletu, které by byly schopné nést jadernou hlavici.

Zdroj: ČTK
Další zprávy