Zapomeňte na únos letadel. Expert popsal, co by bylo zbraní „dnešního 11. září“

Před 25 lety dokázala skupina teroristů provést útok, který změnil svět. Mohl by i dnes Západ znovu zaskočit teroristický útok podobného rozsahu?

Domnívám se, že spíše ne. Právě způsob, jakým teroristé tehdy útok provedli, stál na počátku řady bezpečnostních opatření.

Klíčové bylo využití letadel jako zbraní, což do té doby nikdo nepředpokládal. Letadla teroristé unášeli už desítky let, ale že by je někdo použil jako zbraň hromadného ničení, nebylo příliš představitelné.

Související

11. září ještě neskončilo. Newyorští hasiči popsali krutou daň za tehdejší hrdinství

Od té doby se zpřísnila pravidla leteckého provozu a bezpečnostní opatření. Zároveň jsme se mnohem více naučili o terorismu a o boji proti němu. Celá protiteroristická kampaň ukázala, že boj proti terorismu musí probíhat na mnoha frontách a že samotné vojenské strategie nejsou příliš efektivní. Je to dlouhodobý boj.

Z hlediska ostražitosti jsme dnes samozřejmě někde jinde než v roce 2001. Americké bezpečnostní složky o al-Káidě věděly a ona o sobě dala vědět už dříve, například útokem na Světové obchodní centrum v roce 1993. Výrazně ale podcenily její schopnosti. Od té doby se však řada věcí ve Spojených státech, v Evropě i dalších zemích zefektivnila.

Jak se za tu dobu změnil způsob, jakým teroristé útočí?

Obecně můžeme pozorovat trend od velkých, spektakulárních, dlouho plánovaných a drahých útoků spíše k rychlým a levným útokům.

Typickým příkladem je člověk, který si vypůjčí dodávku a během několika hodin s ní najede do lidí. Takový útok se odhaluje velmi obtížně.

Útok z 11. září se plánoval řadu měsíců a zahrnoval množství cest, komunikace a dalších aktivit. To všechno je při dnešní úrovni znalostí a bezpečnostních opatření poměrně snadno odhalitelné. Právě proto se teroristická hrozba postupně proměnila.

Obavy z kybernetického terorismu

Jak by vypadalo „dnešní 11. září? Za poslední čtvrt století vznikla řada nových technologií. Mohlo by jít například o kybernetický nebo dronový útok?

Pro terorismus obecně platí, že nejúspěšnější skupiny vždy dokázaly efektivně využívat nejnovější technologie. Svého času to byla al-Káida, která využila rané fáze rozšíření internetu. Poté to byl Islámský stát a jeho pojetí terorismu jako jakési počítačové hry.

Související

Pavlova tvrdá slova na americké CNN: Putin páchá státní terorismus. I proti mé zemi

V současnosti panují velké obavy právě z kybernetického terorismu, byť to už také není nic úplně nového. Jedním z velkých témat do budoucna je ale především dronový terorismus. Existuje obava, že by teroristické skupiny mohly tyto technologie využít k útokům s výraznými dopady.

Funguje dnes ještě nějaká teroristická organizace v podobném měřítku jako tehdejší al-Káida?

Al-Káida už po 11. září prošla určitou proměnou. Tehdy šlo o výrazně centralizovanou skupinu působící v utajení, která měla výcvikové tábory v Afghánistánu, Pákistánu a dalších oblastech.

Americká invaze do Afghánistánu ukázala, jak rozsáhlé a efektivně organizované tyto tábory byly. Američané si uvědomili, jak výrazně schopnosti organizace podcenili.

Samotné 11. září mělo i rozměr obrovské reklamy na globální džihádistické hnutí. Al-Káida spolu s útokem začala šířit materiály podporující individuální terorismus: jak útok provést, jak se skrýt, jak vyrobit výbušninu a podobně.

Pro organizaci bylo výhodné oslovit především muslimy žijící na Západě, aby se stali potenciálními útočníky. S tím souvisí právě decentralizace al-Káidy. Začaly vznikat její místní odnože a také jednotlivci, kteří se sami rozhodli útok spáchat. Šlo o jakousi inspiraci na dálku.

Al-Káida přitom dodnes formálně existuje. Jejím vůdcem je Sajf al-Adl, který by se měl nacházet v Íránu. Není o něm ale příliš slyšet. Organizaci výrazně zasáhlo zabití Usámy bin Ládina (v roce 2011) a později Ajmana az-Zawáhirího (v roce 2022). Zároveň ji zastínil Islámský stát, který zejména od roku 2014 představoval mnohem výraznější sílu.

Islámský stát dokázal ještě efektivněji využít moderní technologie a sociální sítě a udělal z terorismu téměř počítačovou hru, aby přilákal zahraniční bojovníky.

Al-Káida tedy stále existuje, stejně jako její lokální odnože a skupiny, které jí přísahaly věrnost. Už to ale zdaleka není globálně obávaná značka jako bezprostředně po 11. září. Z hlediska globálního působení je dnes významnější spíše Islámský stát.

Hrozba státního terorismu

V poslední době se na Západě vedle klasického terorismu stále častěji mluví také o hrozbě terorismu státního, zejména v souvislosti s ruskými sabotážními a hybridními akcemi v Evropě. Je podle vás namístě tyto aktivity označovat jako terorismus?

Státní terorismus není nový termín a dlouhodobě se o něj vedou spory. Někteří odborníci ho používají, jiní mají za to, že terorismus se týká především nestátních skupin. V případě Ruska ale podle mě o státním terorismu mluvit můžeme.

U ruských hybridních operací vidíme podobné cíle jako u teroristických skupin: vyvolat strach, vytvořit tlak na obyvatelstvo a přimět vlády, aby změnily svou politiku. Navíc se ukazuje, že k provádění těchto útoků jsou využíváni lidé, kteří se kvůli své životní situaci nechají naverbovat.

Související

Záhada návratu šíleného zločince. Země odtajnila spisy k Mengelemu

Je tam ale jeden zásadní rozdíl. Teroristé většinou chtějí, aby se o jejich útoku vědělo. Samotný útok je prostředkem, jak předat nějaké politické poselství. Teroristická skupina se k němu proto často přihlásí.

Rusko se naopak snaží svou odpovědnost skrývat. Tvrdí, že s těmito útoky nemá nic společného. Přímé zapojení se samozřejmě v jednotlivých případech obtížně prokazuje, ale když se podíváme na jejich četnost, načasování a opakující se vzorce, je podle mě možné o ruském zapojení důvodně uvažovat.