Západ žije v iluzi. Zalužnyj varuje před krutým procitnutím Evropy

Evropa žije v iluzi. Dlouhé dekády klidu od konce druhé světové války a relativní stabilita po rozpadu Sovětského svazu ukolébaly kontinent do nebezpečného spánku. Jenže realita je neúprosná. Bývalý šéf ukrajinské armády Valerij Zalužnyj v textu pro ukrajinský portál nv.ua popisuje, že starý světový řád skončil a Západ si musí projít drsným procitnutím.

Každá země ohrožená konfliktem si podle Zalužného projde třemi fázemi poznání. Tou první je ignorance, kdy si vedení státu myslí, že se ho problémy netýkají nebo je odsouvá za horizont příštího volebního cyklu.

Pak následuje druhá fáze: alibismus a nákupy. Když už problém hoří, vlády udělají klasickou chybu, že hodí odpovědnost na armádu a podepíšou nové kontrakty na zbraně.

Teprve pak přijde poslední, třetí fáze: kruté vystřízlivění. To přichází ve chvíli, kdy síly armády docházejí a stát zjišťuje, že válka není věcí jen vojáků, ale všech státních institucí a celé společnosti.

„Ve válce, v níž jde o osud národa, neexistuje žádný kompromis. Protože je nemožné být napůl mrtvý nebo napůl živý,“ varuje generál.

Tady Zalužnyj zjevně navazuje i na svou vlastní starší kritiku ukrajinského vedení z doby před vypuknutím války. Vláda tehdy odmítla vyšší rozpočet na obranu a posílení armády a sám prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně uklidňoval veřejnost, že válka nebude.

Válka dronů

Zalužnyj ale kritizuje i NATO. Západní doktrína je podle něj postavená na nadstandardně drahých, vysoce přesných zbraních. Jenže na moderním bojišti nastoupily levné, masově vyráběné, ale přesto přesné systémy, které dokážou drahé západní „hračky“ bleskově a přitom ekonomicky zničit.

Připomíná, že v roce 2026 už drony nejsou jen dálkově ovládaná letadýlka. Jsou to komplexní autonomní systémy řízené umělou inteligencí. Létají v rojích, samy si drží trasu navzdory nepřátelskému rušení, samy rozeznávají cíle a bez lidského zásahu rozhodují o jejich likvidaci.

Tato technologická revoluce smazala jakýkoliv rozdíl mezi frontou a zázemím. Zasáhnout člověka nebo budovu hluboko v týlu je dnes podstatně snazší a levnější než pohnout frontovou linií o pouhých dvacet metrů.

Achillova pata moderního státu

Ukrajinská zkušenost podle bývalého velitele a nyní velvyslance v Británii ukázala, kde má moderní stát nejzranitelnější Achillovu patu – je to centralizovaná energetika. Ruské rakety a drony udělaly z elektráren a infrastrukturních uzlů primární terče.

Obrana energetických objektů je dnes pro přežití státu stejně klíčová jako obrana samotných hranic. Jakýkoliv nový infrastrukturní projekt v Evropě už musí vznikat s ohledem na tyto hrozby.

Ještě rafinovanější válka se ale vede o lidské mozky. Rusko masivně zneužívá sociální sítě a AI k šíření dezinformací a paniky. Cílem je jediné: rozbít vnitřní jednotu společnosti a zničit kritické myšlení.

Zalužnyj varuje, že když lidé ztratí schopnost rozlišovat fakta od iluzí, společnost degraduje. Na Ukrajině to vedlo k masovému úniku lidí k šarlatánům, vědmám a okultismu, které Kreml hned využil jako nástroj vlivu. Systémový boj za kritické myšlení tak už není jen akademická debata, ale tvrdá součást národní bezpečnosti.

„Zapomeňte na kompromisy“

Zalužnyj vysílá Západu jasné varování: zapomeňte na kompromisy a vytváření jakýchsi nárazníkových pásem, neutrálních zón. „Dříve či později se stanou něčí zónou,“ říká s tím, že zkušenosti Ukrajiny ukazují, že pokud souhlasíte s nárazníkovou zónou, válka k vám stejně přijde.

Zároveň ale varuje před vnitřní pastí. Demokratický stát, který čelí totalitnímu monstru, má často pokušení bojovat proti němu jeho vlastními zbraněmi – utahováním šroubů a likvidací svobod.

Pokud to ale dopustí, stane se mentálně stejným jako nepřítel, ztratí své hodnoty. A nakonec ho totalitní systém pohltí zevnitř. Demokracii je nutné držet i pod palbou.

V mezinárodní bezpečnostní architektuře drží podle Zalužného Ukrajina v rukou obrovský trumf – své krví vykoupené know-how. Tento unikátní technologický, strategický a společenský kapitál teď nabízí výměnou za technologie, investice a politickou podporu.

Úspěch země v takové válce určí dvě základní věci. První je odolnost a schopnost společnosti pokračovat v boji a její ochota akceptovat jeho výsledky. Druhou je odolnost ekonomiky a její schopnost se neustále zotavovat, shrnuje bývalý náčelník generálního štábu.