


Více než 57 let po pořízení první fotografie "východu Země" astronautem z mise Apollo 8 zvěčnili jeho následovatelé ze současné mise Artemis II Zemi zdánlivě zapadající za Měsícem. Novou fotografii zveřejnil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Čtyřčlenná lidská posádka mise Artemis II, jejímiž členy jsou američtí astronauti NASA Christina Kochová, Victor Glover a Reid Wiseman a Kanaďan Jeremy Hansen, fotografii pořídila v pondělí, když jejich kosmická loď Orion prolétala kolem odvrácené strany Měsíce. Další z prvních dvou dnes zveřejněných fotografií pak zachycuje úplné zatmění Slunce, k němuž došlo, když Měsíc z pohledu posádky zakryl sluneční kotouč.
Snímek "Západ Země" neodmyslitelně připomíná legendární fotografii z mise Apollo 8, kterou 24. prosince 1968 pořídil Američan William Anders během prvního letu k přirozené družici Země s lidskou posádkou s krajany Frankem Bormanem a Jimem Lovellem. Po vstupu na oběžnou dráhu Měsíce jej mise Apollo 8 obletěla desetkrát, aniž by na něm přistála.
Během jednoho z obletů zachytil Anders zářivě modrou osvětlenou část planety Země v kontrastu s šedým výřezem měsíčního povrchu v popředí a temnotou okolního vesmíru. Fotografie "Východ Země" často figuruje v žebříčcích nejvýznamnějších snímků všech dob. Časopis Life ji v roce 2003 zařadil do knihy 100 fotografií, které změnily svět.
"Urazili jsme tak dlouhou cestu, abychom prozkoumali Měsíc, a nejdůležitější je, že jsme objevili Zemi," zní slavný Andersův citát, který pronesl po návratu mise Apollo 8 na Zemi.
Dědictví Apolla 8 provází také astronauty mise Artemis II, kteří se již vrací na Zem, kde by měli přistát v sobotu. Pondělní část letu zahájili poslechem vzkazu, který pro ně nahrál loni v srpnu dva měsíce před svou smrtí Jim Lovell. "Je to historický den a vím, že budete mít hodně práce, ale nezapomeňte si užít výhled," vzkázal posádce Lovell, který měl po prarodičích český původ a byl také velitelem legendárního letu poškozeného Apolla 13.



Když se řekne Maratónec, kulturně zběhlejším divákům a divačkám se nejspíš vybaví tři skutečnosti: Dustin Hoffman v roli studenta a vášnivého běžce, Laurence Olivier jako sadistický nacistický válečný zločinec a otázka, která se během filmu vrací s čím dál zlověstnějším podtónem: „Je to bezpečné?“ Od premiéry snímku Maratónec uplyne letos 50 let.



Ještě před pár lety měla být éra vychrtlých modelek definitivně pryč. Mluvilo se o body positivity, větší tělesné rozmanitosti a o tom, že móda už nemusí vypadat jako přehlídka jediné tělesné konstituce. Jenže velmi štíhlé postavy se znovu objevují v módě, na sociálních sítích i v popkultuře. A s nimi se vrací i estetika, která nápadně připomíná 90. léta.






Rusko dostalo přes léto významnou pomoc z nečekaného místa. Ukrajinské útoky proti jeho ropné infrastruktuře, které probíhají už půl roku, připravily Rusko o zásoby pohonných hmot. Kreml tuto díru lepí dovážkami ze zahraničí. Podle nového zjištění i ze země, která je ve „věčné“ válce s jedním z hlavních ruských spojenců.



Dvanáctiletá Micaela Colettiová ležela večer 9. října 1963 v posteli, když uslyšela ránu připomínající hrom. O pár okamžiků později ji obří vlna vyrvala z domu a odnesla údolím stovky metrů daleko. Micaela přežila. Téměř dva tisíce dalších lidí nikoliv. Odkud se dvousetmetrová masa vody vzala? A proč obyvatelé severoitalského Longarone až do posledních chvil netušili, že se na ně řítí katastrofa?