Bývalý vicekancléř Merkelové: Západ se drasticky mění, s uprchlíky jsme udělali dobře

Martin Novák Martin Novák
24. 9. 2018 8:20
Německo čeká debata o tom, jakou roli chce hrát v novém světovém uspořádání, tvrdí v rozhovoru pro Der Spiegel bývalý vicekancléř a ministr zahraničí Sigmar Gabriel.
Němečtí vojáci (ilustrační foto).
Němečtí vojáci (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Berlín - Osm let vedl sociálně demokratickou stranu, čtyři roky byl německým vicekancléřem, rok ministrem zahraničí.

Devětapadesátiletý Sigmar Gabriel už od začátku letošního roku ve vládě kancléřky Angely Merkelové není a teď vydává politické memoáry, nazvané Zeitenwende in der Welt Politik (Změněné časy ve světové politice).

Sigmar Gabriel by postupně ministrem životního prostředí, hospodářství a zahraničí.
Sigmar Gabriel by postupně ministrem životního prostředí, hospodářství a zahraničí. | Foto: Reuters

V novém rozhovoru pro týdeník Der Spiegel Gabriel tvrdí, že s volbou Donalda Trumpa americkým prezidentem se změnilo víc, než si mnozí lidé připouštějí nebo chtějí připustit.

"Starý Západ skončil s nástupem Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta. Je to drastická změna, protože jsme byli sedmdesát let zvyklí na Spojené státy v čele našeho bloku. Spojenectví s USA bylo samozřejmé stejně jako fakt, že žijeme v bezpečí. S tím je konec," říká v rozhovoru bývalý německý vicekancléř.

V rozhovoru se také vrací k vrcholu migrační krize v roce 2015. A popisuje zákulisí svého jednání s Donaldem Trumpem a jeho už bývalým ministrem zahraničí Rexem Tillersonem.

Proboha, co se to děje?

"Někdy jsem si říkal: 'Proboha, co se to děje?' Například v době krize mezi Saúdskou Arábií a Katarem (tyto státy mezi sebou loni přerušily diplomatické styky a Saúdská Arábie vyhlásila blokádu Kataru - pozn. red.)," říká Gabriel.

"Mluvil jsem s Tillersonem, který říkal, že je třeba konflikt zklidnit. Pak jsem hovořil s Trumpem, který řekl, že se svým ministrem nesouhlasí. A že je třeba podpořit Saúdské Araby, protože podepsaly s USA miliardové zbrojní kontrakty," dodává.

Šokoval jej také postoj Trumpovy administrativy k Ukrajině. Tillerson mu prý na zasedání ekonomicky vyspělých zemí skupiny G7 řekl, že Ukrajina je evropský problém a Trumpa nezajímá.

Sám Gabriel je přitom v Německu považován za člověka, který usiluje o nadstandardní vztahy mezi Berlínem a Moskvou. V rozhovoru pro Der Spiegel například hájí rozhodnutí postavit plynovod Nord Stream 2, který povede ruský plyn po dně Baltského moře do Německa a proti kterému protestují některé země obávající se posílení ruského vlivu v Evropě.

"Evropská komise to schválila, je to legální. Německo jako stát má právo si vybrat, od koho bude brát plyn," tvrdí exministr.

Neměli jsme jinou alternativu

Gabriel taky poprvé poodhaluje zákulisí událostí v září 2015, kdy německá vláda zvažovala, že kvůli přílivu desetitisíců uprchlíků uzavře hranice s Rakouskem. Nakonec se tak ale nestalo a Německo přijalo během roku přes 800 tisíc žadatelů o azyl.

Merkelová si podle tehdejšího vicekancléře nepřála stavbu žádných plotů a bariér. Ministr vnitra Lothar De Maiziere a policejní šéf Dieter Romann přitom měli plán, jak hranici zavřít.

"Když se ohlédnu zpět, myslím, že jsme neměli jinou alternativu. Měli jsme snad poslat armádu na rakouské hranice? To určitě ne. Měli jsme ale více komunikovat s okolními evropskými zeměmi. Byli jsme naivní a mysleli si, že ostatní považují naše konání za správné," komentuje Gabriel.

Podle něj ale Němce čeká debata o tom, jakou roli na mezinárodní scéně budou hrát. Nakolik by mělo Německo být více globálním hráčem, velmocí? "Někteří lidé chtějí, aby Německo zůstalo takovým větším Švýcarskem. Ale jsme prostě příliš velcí, nemůžeme nadále zůstávat stranou rozhodování o důležitých událostech," tvrdí Gabriel. A připomíná masivní dodávky německých zbraní pro irácké Kurdy v letech 2014 a 2015, které pomohly zabrzdit expanzi tzv. Islámského státu a uchránily Jezídy před ještě horší genocidou.

Video: Dobrý den, přivítala Angela Merkelová v Berlíně Miloše Zemana

Slovy "dobrý den" přivítala Miloše Zemana německá kancléřka Angela Merkelová | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Britská libra po odkladu schválení brexitové dohody oslabuje

Britská libra oslabuje poté, co dolní komora britského parlamentu o víkendu odsunula schválení brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Kolem 08:00 SELČ libra vůči dolaru ztrácela 0,6 procenta na 1,2905 USD. Minulý týden se přitom vyšplhala až na pětiměsíční maximum 1,2990 USD.

Podle analytiků nicméně víkendový vývoj snížil riziko brexitu bez dohody, což brání výraznějšímu propadu libry. Banka Goldman Sachs v nedělí snížila pravděpodobnost brexitu bez dohody na pět procent z dříve předpokládaných deseti procent, napsala agentura Reuters.

Euro si vůči libře připisuje zhruba 0,4 procenta na 0,8644 GBP. Vůči dolaru jednotná evropská měna ztrácí přibližně desetinu procenta na 1,1155 USD.

před 2 hodinami

V Katalánsku se během protestů zranilo skoro 600 lidí, čtyři přišli kvůli gumovým projektilům o oko

Protesty v Katalánsku, které vypukly minulé pondělí po vynesení verdiktu španělského nejvyššího soudu nad politiky tohoto regionu na severovýchodě Španělska, si za týden vyžádaly na 580 zraněných. Informovalo o tom v neděli večer katalánské ministerstvo zdravotnictví. Nejvyšší katalánský soud rovněž v neděli oznámil, že vůči 104 osobám bylo kvůli násilnostem při demonstracích zahájení vyšetřování, 28 z nich je ve vazbě.

Katalánská ministryně zdravotnictví Alba Vergesová v neděli uvedla, že do soboty záchranná služba v souvislosti s demonstracemi ošetřila 565 zraněných; dalších 14 osob bylo zraněno při potyčkách ze soboty na neděli. Třináct zraněných zůstává v nemocnicích. Stav jednoho policisty a jedné demonstrantky je velmi vážný a čtyři zranění přišli při střetech s policií o oko. Podle katalánských médii jim zranění oka způsobily gumové projektily.

Další zprávy