Zakážeme mešity i korán, vyženeme "lůzu". Strana Geerta Wilderse může v nizozemských volbách vyhrát

Martin Novák Martin Novák
13. 3. 2017 6:39
Strana pro svobodu krajně pravicového politika Geerta Wilderse útočí v předvolebních průzkumech veřejného mínění v Nizozemsku na první místo. V programu má zákaz koránu, uzavření mešit a vystoupení země z Evropské unie. Výsledek Wildersovy strany ve středečních parlamentních volbách bude velmi důležitý. Půjde o první letošní test síly evropských euroskeptiků a radikálních odpůrců islámu v Evropě. Aktuálně.cz se zeptalo na názor tří Češek, které v Nizozemsku dlouhodobě žijí.
Geert Wilders.
Geert Wilders. | Foto: Reuters

Amsterodam - Nizozemská politika desetiletí Evropu nezajímala.

Všichni věděli, že se po volbách nic mimořádného nestane. Názvy stran si pamatoval málokdo a jména politiků sotvakdo kromě samotných Nizozemců uměl pořádně vyslovit.

Tentokrát je to jiné.

V éře Brexitu, amerického prezidenta Donalda Trumpa i francouzské prezidentské kandidátky Marine Le Penové jsou nizozemské parlamentní volby ve středu 15. března důležitým testem.

Toho, jak silné můžou být krajně pravicové, protiimigrantské a protiislámské strany v Evropě.

Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu chtějí v zemi, která v šestnáctém a sedmnáctém století proslula bojem za náboženskou svobodu a toleranci, zavřít všechny mešity.

Zakázat islám i korán.

Výjimečné volby

Předvolební průzkumy řadí stranu čtyřiapadesátiletého krajněpravicového blondýna Wilderse střídavě na první a druhé místo.

"Jsou to výjimečné volby. Wildersova strana může být nejsilnější i přesto, že on sám se neúčastní žádných televizních debat. Vždy si najde nějaký formální důvod. Jen tweetuje a má jednoduché slogany, které odporují nizozemské ústavě. Některé lidi ale oslovují," říká bývalá česká diplomatka Dagmar van der Horstová, která v Nizozemsku žije.

"Nizozemce Wilders oslovuje nejen xenofobní antiislámskou rétorikou, ale taky sociálními tématy. Nemá řešení pro zdravotnictví nebo školství, ale silně všechno kritizuje. Cílí na naštvané lidi," dodává van der Horstová. 

Muslimové tvoří zhruba pět procent nizozemské populace. Ta je i na západoevropské poměry velmi bohatá. Podle údajů listu Financial Times je průměrný příjem na jednoho obyvatele v Nizozemsku o pětinu vyšší než ve Velké Británii, oproti Itálii dokonce o 38 procent. 

Podle Češky Petry Prins-Mikulkové, která v Nizozemsku žije osmnáct let a má překladatelskou agenturu, trápí přistěhovalce v zemi hlavně sociální bariéry. 

"Nejsou tady sice ghetta srovnatelná s Francií, ale existují tady podobné problémy. Velká nezaměstnanost i mezi přistěhovalci druhé a třetí generace, kteří se už v Nizozemsku narodili," říká Prins-Mikulková.

Wilders podle ní "absurdně přehání". "Každý den bojují muslimové s názory, že islám je zlý, že oni jsou zločinci. Je pak logické, že se mohou cítit jako druhořadí Nizozemci," dodává.

"Tón té debaty se zaměřuje na rozdíly. Pokud by člověk neměl žádné osobní zkušenosti, začal by si myslet, že ty rozdíly jsou nepřekonatelné a nevyřešitelné. Když to člověk dennodenně slyší, je prostě snadné si to myslet. Znám různé názory - i přistěhovalců - a musím říct, že je to dost deprimující," uvedla Petra Prins-Mikulková pro Aktuálně.cz.

Nejrazantnější opozice v dějinách

Geert Wilders chce taky, aby Nizozemsko vystoupilo z Evropské unie a požaduje vyšší rozpočet na ostrahu hranic. Takzvaný "nexit", tedy odchod nizozemského království z EU, ale sotva prosadí. Nemá podporu většiny politických stran ani Nizozemců samotných. 

Božena Kooij-Volfová žije blízko Amsterodamu už skoro půl století. Z Československa odešla po roce 1968.

Podle ní všechny strany mluví před volbami hlavně o zdravotnictví a bezpečnosti. Výsledek středečních parlamentních voleb si netroufá odhadovat. Hodně lidí podle ní váhá a rozhodne se až na poslední chvíli.

"Wilders do toho jde tvrdě a trochu přehání. Částečně mu ale dávám za pravdu. Přistěhovalci a cizinci se musí přizpůsobit prostředí, ve kterém žijí, a ne naopak," říká žena, podle které byla předvolební kampaň v Nizozemsku před čtyřmi lety ještě tvrdší.

Geert Wilders slibuje, že jeho strana bude "nejrazantnější opozicí v dějinách Nizozemska". I kdyby totiž volby vyhrál, ostatní strany s ním odmítají vstoupit do koalice.

Je ale velmi pravděpodobné, že ve 150členném nizozemském parlamentu obsadí minimálně dvacet křesel.

"Největší podporu má paradoxně na jihu Nizozemska, kde je nejmíň přistěhovalců a jejich potomků. Lidé tam mají nejmenší zkušenosti s muslimy," uzavírá Češka Dagmar van der Horstová.

Kvůli špíně z Maroka jsou ulice nebezpečné, řekl nizozemský populista Geert Wilders | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 2 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy