


Armády Spojených států a Filipín v pondělí zahájily každoroční cvičení v Tichém oceánu, informují světové agentury. Filipínská armáda uvedla, že se ke cvičení přidají jednotky z Japonska, Francie, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu. Část manévrů se bude konat u Tchajwanského průlivu a v Jihočínském moři, které je předmětem častých sporů mezi Filipínami a Čínou.

Vojenského cvičení s názvem Balikatan, neboli Bok po boku, se zúčastní více než 17 tisíc vojáků. Trvat bude 19 dní. Peking uvedl, že země účastnící se cvičení si zahrávají s ohněm.
Manévry se konají na pozadí války na Blízkém východě, kde v této době platí příměří mezi USA a Íránem, které by mělo skončit ve středu 22. dubna.
„Bez ohledu na výzvy jinde ve světě zůstává zaměření Spojených států na indopacifický region a naše neochvějné odhodlání vůči Filipínám neměnné,“ řekl na zahajovacím ceremoniálu americký generálporučík Christian Wortman. Filipínský náčelník generálního štábu Romeo Brawner dodal, že velitel amerických sil v Indopacifiku admirál Samuel Paparo ho navzdory válce s Íránem ujistil, že letošní cvičení Balikatan bude největší v historii.
Ačkoliv armády USA a Filipín trvaly na tom, že se cvičení nebude konat v blízkosti Tchaj-wanu, vojenské manévry se odehrají zhruba 200 kilometrů od jeho pobřeží, uvedla AFP.
Peking v poslední době zvyšuje svou přítomnost v okolí Tchaj-wanu, který považuje za část svého území, a dokonce pohrozil použitím síly k jeho ovládnutí. Filipínský prezident Ferdinand Marcos loni v listopadu varoval, že vzhledem k blízkosti jeho země k tomuto ostrovu by případná válka Filipíny do konfliktu zatáhla, ať už by o to stály, nebo ne. I proto začal budovat bezpečnostní vazby se západními zeměmi, aby Čínu od agrese odradil, uvádí AFP.
Filipíny v posledních dvou letech uzavřely bezpečnostní dohody s Novým Zélandem, Kanadou a Francií, které umožňují mimo jiné jejich účast na letošním cvičení.
Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že vojenské manévry podkopávají důvěru mezi zeměmi v regionu. „Rádi bychom dotčeným zemím připomněli, že slepé spolčování se ve jménu bezpečnosti se rovná zahrávání si s ohněm – a nakonec se obrátí proti nim samotným,“ dodal mluvčí ministerstva.



Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, uvedl v úterý ráno na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než 200 bezpilotními letouny a na frontě shodila přes 80 leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují o nejméně čtyřech zabitých.



Výkonná rada ODS odebrala licenci místnímu sdružení ODS Moravská Ostrava. Rozhodnutí zdůvodnila spory uvnitř organizace a snahou o její větší otevřenost novým členům. V úterý o tom informoval regionální manažer ODS Jan Kuchař. Někteří zástupci místního sdružení rozhodnutí kritizují a považují ho za účelové a netransparentní.



Teherán žádal ukončení války, zrušení americké námořní blokády a uvolnění íránského majetku, který zahraniční banky na nátlak USA zmrazily. V pondělí to podle agentury Reuters sdělil mluvčí íránské diplomacie Esmáíl Baghájí. Americký prezident Donald Trump v neděli označil návrh zaslaný Teheránem, který byl odpovědí na americký návrh, za zcela nepřijatelný.



Spisovatel, dramatik a signatář Charty 77 Milan Uhde popisuje v souvislostech, pro někoho možná překvapivých, jak se zrodil nápad pozvat do Brna sudetské Němce. V obsáhlém rozhovoru se ale nevrací jen k bolestivým vzpomínkám z časů svého dospívání, glosuje i aktuální politickou diskusi a pozici vládních stran včetně premiéra Andreje Babiše.


