


Armády Spojených států a Filipín v pondělí zahájily každoroční cvičení v Tichém oceánu, informují světové agentury. Filipínská armáda uvedla, že se ke cvičení přidají jednotky z Japonska, Francie, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu. Část manévrů se bude konat u Tchajwanského průlivu a v Jihočínském moři, které je předmětem častých sporů mezi Filipínami a Čínou.

Vojenského cvičení s názvem Balikatan, neboli Bok po boku, se zúčastní více než 17 tisíc vojáků. Trvat bude 19 dní. Peking uvedl, že země účastnící se cvičení si zahrávají s ohněm.
Manévry se konají na pozadí války na Blízkém východě, kde v této době platí příměří mezi USA a Íránem, které by mělo skončit ve středu 22. dubna.
„Bez ohledu na výzvy jinde ve světě zůstává zaměření Spojených států na indopacifický region a naše neochvějné odhodlání vůči Filipínám neměnné,“ řekl na zahajovacím ceremoniálu americký generálporučík Christian Wortman. Filipínský náčelník generálního štábu Romeo Brawner dodal, že velitel amerických sil v Indopacifiku admirál Samuel Paparo ho navzdory válce s Íránem ujistil, že letošní cvičení Balikatan bude největší v historii.
Ačkoliv armády USA a Filipín trvaly na tom, že se cvičení nebude konat v blízkosti Tchaj-wanu, vojenské manévry se odehrají zhruba 200 kilometrů od jeho pobřeží, uvedla AFP.
Peking v poslední době zvyšuje svou přítomnost v okolí Tchaj-wanu, který považuje za část svého území, a dokonce pohrozil použitím síly k jeho ovládnutí. Filipínský prezident Ferdinand Marcos loni v listopadu varoval, že vzhledem k blízkosti jeho země k tomuto ostrovu by případná válka Filipíny do konfliktu zatáhla, ať už by o to stály, nebo ne. I proto začal budovat bezpečnostní vazby se západními zeměmi, aby Čínu od agrese odradil, uvádí AFP.
Filipíny v posledních dvou letech uzavřely bezpečnostní dohody s Novým Zélandem, Kanadou a Francií, které umožňují mimo jiné jejich účast na letošním cvičení.
Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že vojenské manévry podkopávají důvěru mezi zeměmi v regionu. „Rádi bychom dotčeným zemím připomněli, že slepé spolčování se ve jménu bezpečnosti se rovná zahrávání si s ohněm – a nakonec se obrátí proti nim samotným,“ dodal mluvčí ministerstva.



Spojené státy zahájily středeční druhou vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) s tím, že útoky začaly v 15:00 amerického východního času (21:00 SELČ) a cílem jsou vojenské kapacity, které Teherán využívá k ohrožování lodí plujících Hormuzským průlivem.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj považuje šéfa společnosti Naftohaz Serhije Koreckého za nejvíce připraveného kandidáta na premiéra vzhledem k nadcházející zimě, na kterou se Ukrajina čelící ruské invazi musí připravit. Uvedl to ve středu portál Cenzor.net, zatímco s Koreckým jednali poslanci ukrajinského parlamentu za vládní stranu Sluha národa.



Americká Sněmovna reprezentantů dnes zamítla návrh na zastavení finanční pomoci pro Izrael. Pro jeho přijetí ale hlasovala téměř polovina demokratických kongresmanů, což je známkou zásadní změny v postoji k dlouholetému spojenci Spojených států.



Počet obětí dvou zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, vzrostl na nejméně 4829. Počet zraněných zůstává na 16.740, stejně jako počet lidí bez domova, kterých je 17 907, napsala dnes s odkazem na předsedu tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze agentura Reuters. Úterní bilance uváděla 4734 mrtvých.



Když Anthony Gordon v 55. minutě zápasu bez velkých šancí otevřel skóre, chtělo se věřit tomu, že Anglie si na úkor Argentiny po 60 letech zahraje finále fotbalového mistrovství světa. Co ale následovalo, zarazilo i pesimisty. Po prohře 1:2 je trenér Albionu Thomas Tuchel pod drtivou palbou.