


Sotva utichla tvrdá slovní výměna mezi ukrajinským prezidentem Zelenským a jeho běloruským protějškem Lukašenkem, následovalo tajemné setkání druhého jmenovaného s ruským lídrem Putinem. Nepochází z něj žádný obrazový materiál ani tiskové prohlášení. „Poslední evropský diktátor“ poté vyrazil do Pekingu na setkání s čínským prezidentem Si. A svět se ptá: (Ne)zapojí se Bělorusko po cestě do války?

Čínský prezident Si Ťin-pching přijal Lukašenka, klíčového spojence Moskvy, v pondělí ráno ve vládním komplexu Tiao-jü-tchaj, uvedla bez podrobností čínská státní televize CCTV.
O moc sdílnější nebyli posléze ani oba lídři, ale komplimenty si vyměnit dokázali.
„Pravidelně s vámi sdílíme naše názory na mezinárodní otázky a regionální situaci. Dbám na to, abych vás o tom všem průběžně informoval. Myslím si, že je nezbytné, abychom tyto kontakty udržovali a prohlubovali i v budoucnu,“ řekl Lukašenko svému čínskému protějšku a poděkoval mu za pozvání.
Si Ťin-pching se jej při té příležitosti zeptal, zda přiletěl do Pekingu přímo z Minsku. „Ne, přiletěl jsem sem z Moskevské oblasti. Jednali jsme s prezidentem Putinem a poté jsem odletěl do Pekingu,“ přiznal běloruský vůdce. Měl totiž tajné setkání v Putinově rezidenci ve Valdaji, kam hlava ruského státu běžně zahraniční návštěvy nezve.
Lukašenko naposledy navštívil Čínu loni v září, kdy se v Pekingu zúčastnil velké vojenské přehlídky k oslavám konce druhé světové války a také summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Tchien-ťinu.
Běloruský prezident si podle svých slov velmi váží Si Ťin-pchingova pozitivního hodnocení vztahů mezi Minskem a Pekingem. „Přesně o tom jsme s vámi diskutovali a možná jsme o tom do jisté míry i snili na prahu této široké spolupráce mezi Běloruskem a Čínou,“ zdůraznil.
„Čína a Bělorusko jsou železní přátelé. Naše vztahy odolaly všem zkouškám mezinárodních turbulencí a naše přátelství jen sílí. Naše spolupráce je mnohostranná, drží krok s dobou a neustále přináší nové výsledky. Vztahy mezi Běloruskem a Čínou zažívají historický vrchol,“ řekl na to Si Ťin-pching. „Zůstáváme také v úzkém kontaktu v mezinárodních záležitostech,“ dodal čínský prezident.
A právě „mezinárodní záležitosti“ jsou podle komentátorů ten pravý důvod, proč se Lukašenko do Číny vydal. „Může to být tak, že na jedné straně je to varování pro Zelenského, ale myslím si, že v každém případě je to varování nebo signál pro Putina – třeba, netahej do války svého malého bratra,“ poznamenal pro ruskou mutaci BBC běloruský politický analytik Alexandr Klaskovskij.
Mimochodem, právě před tajným setkání s Putinem na Valdaji na sebe Bělorusko upoutalo pozornost verbálním soubojem s Ukrajinou.
Její prezident Volodymyr Zelenskyj hrozil Lukašenkovi tím, že pokud nezničí amplifikátory prodlužující dosah a a zlepšující přesnost ruských dronů, udělají to Ukrajinci sami. Bělorusko nakonec podle Zelenského ultimátum vyslyšelo a vyplo je. Celá vyhrocená diskuse ale znovu do popředí dostala otázku, zda se země zapojí do války.

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka je vidět, že se Bělorusko se snaží manévrovat, a to zejména pokud jde o vojenské a bezpečnostní otázky. „Putin ve vlivu na něj využívá různé ekonomické nástroje, protože nad ekonomikou Běloruska má velkou kontrolu. Jediný balancující faktor může být potenciálně Čína,“ vysvětluje.
„Oni (Bělorusové) jsou na jedné straně zmáčknutí mezi Rusko a Ukrajinu - přiklonili se k Rusku - ale má to své limity. Sami chápou, že válka nikam nevede a možná se připravují na cestu ven. V tomhle je důležité partnerství s Čínou, která tam v minulosti historicky ekonomicky investovala a je pro ně důležitým trhem,“ míní Havlíček.
Přestože není vůbec jasné, o čem spolu prezident v Pekingu jednali, Čína má podle Havlíčka eminentní zájem mít kontrolu nad tím, jakým způsobem se další průběh války a eskalace bude vyvíjet. Je podle něj vidět, že Čína Rusům stanovuje mantinely - ať už co se týče použití jaderných zbraní, nebo formou konfrontace Západu.
‚Lukašenko se snaží být faktorem, který v tomto hraje nějakou roli a chce si zajistit, aby ho to nesmetlo. To znamená, že si chce udržet vlastní postavení,“ uzavírá Havlíček.



Sedm roků trvalo, než se německý projekt Kraftwerk znovu ukázal v Praze. A návrat to byl vskutku fenomenální. Ve středu v zaplněném prostoru Fórum Karlín rozstříkl Ralf Hütter hektolitry elektronické energie. Přesto je stále zjevnější, že tahle desítky let neměnná kapitola se přiblížila ke svému konci.



Nový snímek Ivana Ostrochovského Pramen odkrývá jednu z temných kapitol československých dějin – vypráví o státem řízené reprodukční kontrole, interrupčních komisích a systematické sterilizaci romských žen. Po premiéře na karlovarském festivalu do kin vstupuje 16. července 2026.



Spojené státy od příští středy uvalí 25procentní cla na dovoz některého zboží z Brazílie poté, co zjistily řadu kroků, které považují za nekalé obchodní praktiky ze strany této desáté největší ekonomiky světa. Informovala o tom agentura AP. Americká vláda ze zavedení tarifů obvinila brazilského prezidenta, který podle ní nejednal s USA v dobré víře. Jeho úřad už cla podle agentury AFP odmítl.



Bývalý šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v rozhovoru pro pořad Spotlight analyzoval současný stav konfliktu a proměnu mezinárodní podpory. Podle něj už Ukrajina není v pozici slabšího hráče bez karet, jak ji loni popsal Donald Trump. Naopak, země dokázala stabilizovat frontu a přenést válku na ruské území. Klíčem k vítězství je však podle něj vytrvalost a pochopení, že kompromis není možný.



Na mapě vypadají skoro bezvýznamně. Dvě tmavé skály ztracené v Atlantiku, jen několik kilometrů od irského pobřeží. Když se ale ráno zvedne mlha a na obzoru se objeví jejich siluety, rychle pochopíte, proč se o nich po staletí vyprávějí příběhy. Na jednom z nich dnes nežije jediný člověk. Na druhý lidská noha nesmí vůbec. A i na ten přístupnější se každý den dostane jen hrstka šťastlivců.