Volit Macrona nebude pro mnoho Francouzů snadné. Oslabená fronta proti Le Penové stojí naposledy

Simone Radačičová
24. 4. 2017 5:56
Do druhého kola francouzských prezidentských voleb postoupili podle očekávání centrista Emmanuel Macron a šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Průzkumy veřejného mínění se letos ve Francii strefily. Tradiční strany socialistů a republikánů, které se léta střídaly u moci, jsou v krizi. Vše bude nyní záležet na parlamentních volbách, kterých se Francouzi dočkají už v červnu.
Vítězové prvního kola prezidentských voleb ve Francii, Marine Le Penová a Emmanuel Macron, burcují voliče pro rozhodující druhé kolo. | Video: Reuters

Paříž (od naší zpravodajky) - Francouzi mají za sebou náročnou noc. Po měsících čekání mají konečně jasno - do druhého kola prezidentských voleb podle očekávání postoupili centrista Emmanuel Macron a šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penová.

Žádné překvapení se tak nekonalo, průzkumy veřejného mínění se tentokrát nezmýlily.

Mnohé pařížské bary v neděli večer přenášely namísto obvyklých sportovních utkání výsledky voleb. Úspěch Macrona Pařížané přivítali potleskem.

Jiní ale vyšli do ulic demonstrovat. Krátce po zveřejnění prvních odhadů se několik stovek převážně mladých lidí vydalo na náměstí Bastily, kde se střetli s policisty. Ti neváhali použít slzný plyn.

Média hlásila demonstrace i ze západofrancouzského města Nantes.

Tradiční strany pohořely

Vůbec poprvé v moderní historii Francie se do druhého kola nedostal ani jeden z kandidátů tradiční levice a pravice.

Neuspěl ani republikán Francois Fillon, kterého ke dnu stáhl skandál kolem fiktivního zaměstnávání ženy Penelope, ani socialista Benoit Hamon, který dostal jen něco kolem sedmi procent. Tomu zase uškodila nepopularita současného socialistického prezidenta Francoise Hollanda.

Část voličů mu také přebral kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon.

Tradiční strany jsou tak v krizi. A bude hůř. Debakl v prezidentských volbách je donutí k sebereflexi a hledání nových lídrů, kteří by obě strany opět vrátili na výsluní.

Francouzi se k volebním urnám vydají ještě za dva týdny, kdy budou hlasovat ve druhém kole prezidentských voleb. Už nyní je přitom patrné, že se postupně formuje takzvaná "republikánská fronta". To v praxi znamená, že různé politické strany se spojí proti Le Penové, aby zamezily jejímu vítězství.

Tato praxe je přitom běžná jak v regionálních, tak i v parlamentních volbách. Zafungovala tak například v roce 2002, kdy se nečekaně do druhého kola prezidentských voleb dostal otec Le Penové, Jean-Marie Le Pen. V druhém kole ho drtivě porazil Jacques Chirac, který získal přes 82 procent hlasů.

Například poražený Fillon už vyzval voliče, aby v druhém kole hlasovali právě pro Macrona. Stejně učinili i mnozí další významní politici, včetně poraženého Hamona.

Na rozdíl od nich ale ani jednoho z kandidátů nepodpořil radikálně levicový Mélenchon.

Pro mnohé Francouze nebude snadné hlasovat pro Macrona.

Třeba šestatřicetiletý Pařížan Camille v prvním kole vůbec nevolil. Ještě před zveřejněním výsledků ale pro Aktuálně.cz uvedl, že pokud se do druhého kola dostane Le Penová, pak bude hlasovat pro Macrona. "Nebude to ale pro mě lehké," dodal s tím, že se vždy považoval za levičáka, a proto s některými návrhy Macrona nesouhlasí.

Letos republikánská fronta tak silně jako v roce 2002 rezonovat nebude. Průzkumy očekávají, že Macron získá v druhém kole 62 až 64 procent hlasů.

Supervolební rok

Ani po prezidentských volbách si Francouzi příliš neodpočinou. V červnu je čekají ještě dvoukolové volby do Národního shromáždění. A ty budou letos mnohem důležitější než obvykle.

Ať už bude prezidentem kdokoliv, tedy Marine Le Penová, nebo Emmanuel Macron, bude potřebovat většinu v parlamentu. Bez ní totiž prezident nedokáže naplnit svůj program.

Francii tak hrozí tzv. kohabitace - k ní dochází v okamžiku, kdy jsou prezident a premiér z opačného politického tábora.

Macron má mnohem větší šance než Le Penová (ta má aktuálně jen dva poslance v Národním shromáždění), že se mu podaří většinu v červnových volbách získat. Do jeho hnutí En Marche! (Vpřed!), které založil teprve před rokem, s velkou pravděpodobností "přeběhnou" mnozí poslanci a senátoři z řad republikánů a socialistů.

Přesto hrozí, že jeho vláda bude velmi nestabilní. Ambiciózní Macron se tak možná dostane do slepé uličky, kdy jeho reformy zastaví parlament. Hrozí, že se Francie bez reforem a bez jasného kormidla bude potácet ze strany na stranu jako bárka v bouři.

A to může být příležitost pro Marine Le Penovou, která tuto neděli dovedla Národní frontu k historickému úspěchu.

Další prezidentské volby v roce 2022 by tak mohly dát Le Penové neopakovatelnou příležitost dostat se do Elysejského paláce.

Vítězství nacionalistky Marine Le Penové by bylo pro Evropu nebezpečné, říká ředitel francouzského deníku Le Monde Jerome Fenoglio | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy