Reklama
Reklama

Žádné poloviční členství, ale celá unie. Zelenskyj poslal dopis do Bruselu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá myšlenku, aby Ukrajina získala v Evropské unii částečné členství, a argumentuje tím, že země bránící se ruské invazi si zasluhuje plnohodnotný status, neboť brání celou Evropu před ruskou agresí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci po berlínském jednání, 15. prosince 2025.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci po berlínském jednání, 15. prosince 2025.Foto: Reuters – Annegret Hilse
Reklama

Zelenskyj to podle agentury Bloomberg uvedl v dopise adresovaném předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi, šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové a kyperskému prezidentovi Nikosi Christodulidisovi, jehož země nyní unii předsedá.

"Nikdy jsme členství nepovažovali za připojení se k poloviční unii," uvedl Zelenskyj. Poznamenal, že přijetí Ukrajiny by vyslalo jasný signál v době, kdy se Rusko snaží blok destabilizovat podporou protiunijních politických sil a snahou blokovat země jako Ukrajina či Moldavsko od integrace do EU.

Podle Bloombergu je možné Zelenského vyjádření chápat jako dosud nejráznější nesouhlas s návrhem německého kancléře Friedricha Merze, aby se Ukrajina stala přidruženým členem EU, plné členství by tak země zatím nezískala.

Zelenskyj v dopise Merze výslovně nezmiňuje, uvádí ale, že polovičatá řešení Kyjev odmítá a že váhání nad rozšířením unie by si Rusko, které se snaží Evropu a Ukrajinu rozdělit, vyložilo jako slabost.

Reklama
Reklama

Ukrajinský prezident už dříve opakovaně odmítl jakoukoli formu částečného či druhořadého členství své země v EU. Merz nicméně možná přidružený status Ukrajiny považuje za silný politický signál. Rychlé přijetí jako plnohodnotného člena EU je totiž podle německého kancléře nerealistické. Staví se proti němu mimo jiné některé členské země.

Podle Merze by přidružené členství znamenalo, že by se Kyjev mohl účastnit zasedání Evropské rady a Rady Evropské unie, neměl by ale hlasovací práva. Merz navrhuje také klauzuli o návratu k původnímu stavu před přidružením pro případ, že by Ukrajina oslabila právní stát či ochablo její reformní úsilí.

Představit by si Merz dokázal podle DPA také to, že by Ukrajina měla zástupce v Evropské komisi a v Evropském parlamentu - rovněž bez práva hlasovat. Na řádná přístupová jednání by nemělo mít navrhované přidružené členství vliv.

Kandidátských zemí usilujících o vstup do EU je nyní devět, vedle Ukrajiny také Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Moldavsko, Gruzie a Turecko. Každá země je v jiné pozici. Například Černá Hora doufá, že by se mohla stát členem už v roce 2028. Rozhovory s Tureckem, které požádalo o členství už v roce 1987, dlouhodobě stagnují. O vstup požádalo také Kosovo, ale kandidátský status dosud nezískalo.

Reklama
Reklama

Mohlo by vás také zajímat: Ruská loď se z Belgie vrátila plná min. Kreml má o viníkovi jasno

Ruská loď se z Belgie vrátila plná min. Kreml má o viníkovi jasno | Video: Reuters
Reklama
Reklama
Reklama