


Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který i s notnou dávkou ironie varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.

Fico se podle webu STVR účastnil ceremonie ve městě Dunkerque, kde s tamním starostou uctil památku příslušníků československých a spojeneckých jednotek. U této příležitosti řekl, že Slovensko respektuje a s úctou přijímá fakt, že jej osvobodili především vojáci z Rudé armády a z Rumunska, kteří při tom zahynuli.
"Muži pohřbení zde bojovali uvnitř válečné aliance, v níž každý partner přispěl svou měrou pracovitosti, odvahy a obětavosti. Žádné prázdné slogany, žádné okázalé summity, žádná prohlášení," řekl ironicky Hegseth. "Každá spojenecká země v roce 1944 obětovala krev a přispěla svým dílem. Amerika musí jít příkladem a my tak učiníme, ale naši spojenci musí stát po našem boku," dodal ministr obrany na americkém hřbitově v Colleville-sur-Mer před 9387 bílými kříži amerických vojáků, kteří padli v boji v bitvě o Normandii.

Šéf Pentagonu také v přítomnosti francouzské ministryně obrany Catherine Vautrinové řekl, že mír je zaručen pouze silou. Zdržel se přitom jakékoliv zmínky o současných konfliktech v Íránu, na Ukrajině a v jiných částech světa, podotkla AFP.
Hegseth v projevu rovněž kritizoval evropské metropole za to, že na pláže na kontinentě "připlouvají lodě a přicházejí lidé" a že je podle něj zaplavují různé nebezpečné ideologie. V této souvislosti položil řečnickou otázku, jestli Evropa proti této "invazi" zakročí, nebo jestli je už příliš pozdě, a projev zakončil biblickým citátem.
Hegsethova slova odrážejí kritiku, kterou Evropě směřuje vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington tvrdí, že Evropa trpí slabou obranou, má zbytečnou byrokracii, je neschopná řešit migraci a cenzuruje krajně pravicové a nacionalistické hlasy, které jim brání dostat se k moci.
Loni vydaný dokument o americké národní bezpečnostní strategii varoval, že Evropě hrozí "zánik civilizace" a že musí změnit kurz, má-li zůstat spolehlivým spojencem USA. Tento dokument a výroky Trumpových úředníků ale podle Reuters změnily pohled na úzké vztahy mezi Evropou a USA a přinutily ji diverzifikovat a snížit závislost na amerických technologiích a obraně.
Vylodění v Normandii, které se uskutečnilo 6. června 1944, je nejvýznamnější takovou operací v dějinách. Armáda složená z 6939 lodí a 132 700 mužů z Británie, Kanady, USA, Belgie, Norska a Polska zaútočila na 80 kilometrech normandských pláží. Operace známá jako Overlord rozhodujícím způsobem přispěla k vítězství nad nacistickým Německem, které bylo z východu sevřeno Sovětským svazem.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.