Stovky milionů sem a tam. Začíná první soud kvůli obří kauze firmy Wirecard

Helena Truchlá Helena Truchlá
20. 8. 2020 19:52
Bylo to právě v Singapuru, kde začala aféra německé finanční společnosti Wirecard. Tamní úřady už před dvěma lety někdo upozornil, že firma v Asii falšuje účetnictví. Díky tomu vykazovala velké zisky a dařilo se jí lákat investory. Letos v červnu vyšlo najevo, že zhruba polovina celkového majetku firmy, asi dvě miliardy eur, nejspíš nikdy neexistovala. Teď před soud míří první obviněný.
wirecard
wirecard | Foto: Reuters

Čtyřiapadesátiletý Rajaratnam Shanmugaratnam je podle vyšetřovatelů klíčovou osobou v celém komplikovaném podvodu. Ten spočíval v tom, že Wirecard velkou část svých aktivit přenechávala na třech společnostech v Singapuru, na Filipínách a v Dubaji. "Fakturovaly falešné transakce, ze kterých posílaly fiktivní peníze na fiktivní účty," vysvětlil serveru Aktuálně.cz již dříve podstatu podvodu Ján Hladký, analytik z pražské Patria Finance.

Singapuřan Shanmugaratnam šéfoval filipínské firmě s názvem Citadelle Corporate Services, která měla tyto účty pro Wirecard několik let spravovat. Opakovaně jejím jménem auditorům potvrzoval, že jsou na nich uložené stovky milionů eur. Ty ale ve skutečnosti nikdy neexistovaly. 

Celý podvod kolem firmy, považované za hvězdu německého technologického sektoru, je mimořádně složitý. A spletitá je i jeho singapurská odnož, kterou nyní vyšetřovatelé rozplétají. 

Nikdy neexistující miliony měly svůj původ u společnosti Senjo, jednoho z nejdůležitějších partnerů Wirecard a dceřiné firmy investičního holdingu s názvem YO54. Právě ten také spravoval Shanmugaratnam. Měl tedy pod svým dohledem zdroj i "cílovou destinaci" fiktivních stovek milionů eur, které měla Senjo každoročně převádět německým finančníkům. Singapurského manažera teď úřady viní z falšování údajů, píše německý list Süddeutsche Zeitung.

Doma v Německu zatím bývalé vedení Wirecard čelí vyšetřování kvůli organizovanému podvodu, zpronevěře, falšování účetnictví a manipulaci s akciovým trhem. Čtyři někdejší manažeři jsou ve vazbě. Pátý, Rakušan českého původu Jan Maršálek, se podle dostupných informací nachází nejspíše v Rusku, možná pod dohledem tamních tajných služeb.

Největší účetní podvod německé historie

Firma Wirecard se zhroutila poté, co auditoři odmítli posvětit její účetní závěrku za loňský rok, načež vyšlo najevo, že společnosti chybí miliardové sumy. Jedná se pravděpodobně o největší účetní podvod německé historie. Pravidla fungování kvůli němu změnila i německá burza, která ve středu oznámila, že od příštího týdne vyřadí akcie Wirecard z žebříčku 30 nejsilnějších německých společností.

Podle vyšetřovatelů stál v čele firmy "organizovaný gang podvodníků". List Süddeutsche Zeitung vysvětluje, jak celý proces probíhal: peníze vybrané z mnichovské centrály firma půjčovala různým partnerským a dceřiným společnostem v Asii. Měly je použít k vybudování byznysu, ve většině případů ale existujícího jen naoko.

Filipínská Payeasy tak měla dostat půjčku 276 milionů eur (7,1 miliardy korun), AlAlam sídlící v Dubaji 243 milionů (6,3 miliardy korun) a zmíněná Senjo 62 milionů eur (1,6 miliardy korun). Autorem nápadu na takové schéma a také nejspíš tím, kdo si část půjček přivlastnil pro sebe, je podle německého listu Jan Maršálek. Pravděpodobně kvůli tomu jako jediný uprchl.

Kolik toho o celém podvodu věděl Rajaratnam Shanmugaratnam, kterému hrozí až desetileté vězení, není jasné. Novinářům deníku Süddeutsche Zeitung ani agentury Reuters se ho nepodařilo zastihnout. 

Jan Maršálek, šéf firmy Wirecard
Jan Maršálek, šéf firmy Wirecard | Foto: Wirecard

Vyšetřovatelé Singapuřana viní z toho, že auditorům o stavu prostředků na celkem čtyřech bankovních kontech čtyřikrát zalhal v průběhu let 2016 a 2017. Z auditorských podkladů, které má k dispozici německý list, pak vyplývá, že k 31. prosinci 2018 se podle Citadelle měla na kontech Wirecard nacházet bezmála miliarda eur (26 miliard korun). 

Když ale za Shanmugaratnamem auditoři přišli letos v červnu, krátce předtím, než společnost vyhlásila neschopnost splácet, vystupovali zástupci Citadelle mnohem méně sebejistě. Upozorňovali, že potvrzení jsou psaná cizím rukopisem a nejsou na oficiálním hlavičkovém papíru.

Kdo koho obelhal?

Jasno do rozporuplných tvrzení nejspíš vnese právě singapurský soud. V Německu žádný proces ještě nezačal a nejistá zatím zůstává také úloha šéfa centrály Markuse Brauna. Ten vinu odmítá, Maršálek údajně obelhal i jeho. Podle vyšetřovatelů celková škoda přesahuje 3,2 miliardy eur (asi 84 miliard korun). 

Německé úřady Wirecard dlouho hájily. Na konci července se kvůli tomu museli před poslanci zpovídat dokonce i němečtí ministři financí a hospodářství. Když totiž singapurská policie loni prohledala tamní kanceláře firmy, a hodnota jejích akcií v důsledku toho začala klesat, zásah Spolkového úřadu pro finanční dozor jejich cenu znovu zvýšil. Nyní je možné si akcii, kdysi obchodovanou za víc než 200 eur za kus (přes pět tisíc korun), koupit za asi 35 korun.

 

Právě se děje

Další zprávy