V pondělí začne týden vyhlašování letošních laureátů Nobelových cen. Největší pozornost poutá Nobelova cena za mír, kterou v pátek 9. října oznámí norský Nobelův výbor. Loni si o toto ocenění opakovaně říkal americký prezident Donald Trump, ale výbor nakonec upřednostnil lídryni venezuelské opozice Maríi Corinu Machadovou, která později šéfovi Bílého domu svou zlatou medaili věnovala.
Rozhodnutí nobelovských porot lze předem jen obtížně odhadnout, což obzvláště platí pro kategorie cen za mír a za literaturu.
Nobelovský týden zahájí v pondělí cena za fyziologii a lékařství, poté budou následovat další ocenění - v úterý za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu, v pátek za mír a pondělí 12. října za ekonomii. Vedle prestiže, kterou ceny přináší, laureáti obdrží za každou kategorii i finanční odměnu 12 milionů švédských korun (25,9 milionu Kč).
Výběr laureátů za fyziologii a lékařství náleží stockholmskému Karolínskému institutu. Portál The Scientist po anketě mezi odborníky napsal, že institut by letos mohl ocenit vědce za pokrok v imunoterapii při léčbě nádorových onemocnění, genovou úpravu, optickou koherentní tomografii, výzkum spánku nebo léčiva ze skupiny GLP-1 agonistů pro boj s obezitou.
O cenách za fyziku, chemii a ekonomiku rozhoduje švédská Královská akademie věd. Návrhy pro kategorie fyziky a chemie se neomezují jen na biomedicínskou oblast, ale zahrnují i výzkum optických a kvantových senzorů nebo takzvaných metamateriálů nabízejících nové elektrické, magnetické či optické vlastnosti včetně neviditelnosti.
Laureáty Nobelovy ceny za literaturu vybírá Švédská akademie. Obzvláště tuto kategorii považují znalci za hádanku. „Je to čisté hádání z kávové sedliny, což musíme uznat vzhledem ke stovkám uvažovaných spisovatelů,“ řekl agentuře DPA literární kritik Denis Scheck.
Z vyznamenaných za literaturu si lze povšimnout, že akademie v posledních letech pravidelně střídá mužské a ženské laureáty. Loni ocenění získal maďarský spisovatel László Krasznahorkai. Scheck se domnívá, že cenu by si letos zasloužily Kanaďanka Margaret Atwoodová, Američanka Siri Hustvedtová nebo Číňanka Cchan Süe. Z mužů by Scheck zvolil Salmana Rushdieho, a to i díky odporu k politickému a náboženskému totalitarismu, který Rushdie do svých děl vetkal. Rushdie je mimo jiné autorem knihy Satanské verše, kterou někteří muslimové považují za rouhačskou.
Největší zájem médií letos poutá Nobelova cena za mír. Když Nobelův výbor loni vybral Machadovou, netajil Trump své rozhořčení. Bílý dům tehdy výběr označil za politický, když neupřednostnil amerického prezidenta.
Analytici v rozhovoru s Reuters očekávají, že i když letos Trump naději nemá, a to i vzhledem k americké válce proti Íránu, může rozhodnutí Nobelova výboru ovlivnit. Podle expertů by se mohl výbor Trumpovu tlaku vymezit výběrem nějaké silné osobnosti či instituce, jejichž hodnoty americký prezident kritizuje. Příkladem jsou papež Lev XIV., Mezinárodní trestní soud (ICC), Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nebo zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích Francesca Albaneseová.
Možné také je, že se výbor bude chtít případnému střetu s Trumpem vyhnout výběrem nekontroverzního laureáta. To by mohlo znamenat ocenění Emergency Response Rooms (ERR), súdánské komunitní skupiny poskytující pomoc během občanské války, či nevládní organizace Save the Children za pomoc dětem během ozbrojených konfliktů. Odborníci podle agentury AP zmiňují i Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), která je příkladem mírové spolupráce.
DPA poukázala na to, že ve výčtu zhruba tisícovky laureátů Nobelových cen je jen 67 žen, v kategoriích fyziky a chemie je pak méně než deset laureátek. Za důvody agentura vidí mimo jiné historicky nízké zastoupení žen ve vědeckých oborech a také to, že nominováni dlouho bývali především muži.
Přinejmenším v jednom ohledu se ale Nobelovy ceny více otevírají ženám, poznamenala DPA. Od ledna totiž vede Královskou akademii věd Ellen Moonsová, která je první ženou v čele této instituce od jejího založení v roce 1739.
Mohlo by vás také zajímat: Rozhovor Aktuálně.cz s Alesem Bjaljackim, běloruským lidskoprávním aktivistou a držitelem Nobelovy ceny za mír
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Ztráta za 400 milionů. Ukrajinský dron se vrhl na ruský vrtulník
Malý dron se žene za ruským bitevním vrtulníkem a snaží se ho dostihnout. Stroj letí nízko nad krajinou, bezpilotní prostředek se k němu postupně přibližuje. V závěru záběrů je už velmi blízko. Pak video končí. Ukrajinci tvrdí, že jejich dron zasáhl moderní ruský vrtulník Mi-28NM a zničil ho.
Celoroční pneumatiky dobývají Česko. Kdy se vyplatí a kdy raději přezout
Ještě před pár lety byly celoroční pneumatiky spíš jen okrajovou volbou, dnes už tvoří přes 16 procent českého trhu. Řidičům šetří starosti s přezouváním, nehodí se ale pro každého. Kdy dávají smysl a v čem mají sezonní pneumatiky stále navrch?
„Ostatní převálcuje.“ Nová superstar lidovců – a není to Grolich
Kdo je donedávna širší veřejnosti zcela neznámý Jakub Hruška, který dovedl kandidátku KDU-ČSL a STAN v Brně k jasnému vítězství ve volbách? Jak se propracoval na svůj dosavadní vrchol a co tomu předcházelo? Zveřejňujeme profil budoucího primátora Brna založený na vzpomínkách jeho kolegů.
Pět let za brutální loupež. "To už není můj styl," hájil se rapper Rico před soudem
Olomoucký vrchní soud zvýšil ostravskému rapperovi Enrico Peštovi vystupujícím jako Hard Rico trest za loupež a vydírání ze čtyř na pět let. Potvrdil mu také peněžitý trest dva miliony korun. O rok z pěti na šest let soud zvýšil trest i jeho komplicovi Miroslavu Cihimu.
V rumunských vodách hoří tanker, pátrá se po sedmi členech posádky
V rumunských vodách začal ve čtvrtek hořet tanker určený k přepravě chemikálií, úřady pátrají po sedmi z dvanácti členů posádky. Rumunský úřad pro záchranné akce dříve informoval o osmi pohřešovaných. Je to už druhá loď, která vzplála poblíž města Sulina v deltě Dunaje na hranici s Ukrajinou, napsala agentura Reuters.