"Je to horší než 11. září." Záchranáři v New Yorku mluví o epidemii koronaviru

Daniel Anýž Daniel Anýž
31. 3. 2020 11:24
Městu New York, které je ohniskem epidemie koronaviru v USA, v pondělí dorazila na pomoc nemocnice amerického válečného námořnictva. Loď USNS Comfort, na jejíž palubě je 1000 lůžek, už před tím New Yorku jednou pomohla. Po 11. září 2001, nejhorším teroristickém útoku v historii Spojených států.
Uprostřed Central Parku vyrostla polní nemocnice. Je připravena na pacienty | Video: Associated Press

"Je to další nemocnice, která právě dorazila k našim břehům, a teď nám pomůže zachraňovat životy," uvedl Bill de Blasio, starosta New Yorku.

Pro mnohé Newyorčany je to ale celé jako návrat do noční můry. Tiché opuštěné ulice, v kaňonech mrakodrapů se rozléhají pouze sirény spěchajících sanitek. Tak to bylo právě v prvních dnech po 11. září 2001.

Podle doktora Steva Kasspidise z jednotky intenzivní péče v nemocnici v newyorské čtvrti Queens je ale současná situace ve skutečnosti ještě horší, než jak si pamatuje teroristické útoky al-Káidy, při kterých zemřelo bezmála tři tisíce lidí.

Vlastně se to prý s "9/11" ani nedá srovnat. "Tehdy jsme byli připraveni na pacienty, ale oni nepřicházeli," vrací se doktor zpět v čase, kdy drtivá většina obětí teroristů zahynula přímo na místě útoku, pod troskami zřícených věží Světového obchodního centra.

Jako bychom šli na porážku

Tentokrát je to podle doktora Kasspidise ale úplně jinak. "Neustále přicházejí. V každém věku. Nenechte si namluvit, že umírají jenom staří, že to dostanou jen oni," popsal pro list New York Post, jak jeho nemocnice nezvládá příval pacientů nakažených koronavirem.

"Je to peklo, biblické peklo. Nedělám si legraci. Lidé přijdou, my je intubujeme, umřou. A celý kolotoč se opakuje," líčí situaci, ve které se za své dosavadní praxe ještě nikdy neocitl.

Jeho osobní zkušenost lze přitom zobecnit na tisíce zdravotníků a desítky nemocnic v celé oblasti newyorské aglomerace. Tamní zdravotní systém je během epidemie zahlcen, nemocnice nemají ventilátory, nedostávají se už ani lůžka.

Zdravotníkům navíc schází základní ochranné prostředky. Thomas Riley, zdravotní bratr z nemocnice Jacobi Medical Center v Bronxu, se už koronavirem nakazil. Nepřekvapilo ho to, čekal to.

"Je to, jako by nás všechny posílali na jatka," uvedl Riley pro New York Times. Když před pár dny viděl situaci na záchrance, bylo mu prý jasné, že se dříve nebo později sám nakazí. Nemocnice zaplavili pacienti, jejichž "plíce při dýchání znějí jako smirkový papír".

Ochranných roušek, brýlí a rukavic je přitom zoufalý nedostatek. "Plaval jsem v tom… Byl jsem si jistý, že to dostanu," věděl zdravotník Riley hned od první chvíle. Nejdříve začal kašlat, pak přišla vysoká teplota, nevolnost, průjem. Nakazil i svého partnera.

Nikdo se už ani nesnaží malovat situaci narůžovo. V celých USA bylo v pondělí přes 163 tisíc potvrzených případů nákazy, mrtvých byly tři tisíce. Takřka polovina z toho, 66 tisíc nakažených a 1218 obětí, připadala na New York.

Márnice jsou zpět

Počty mrtvých ze dne na den rostou, z neděle na pondělí jich v New Yorku přibylo přes 250. "Není možné se na ta čísla dívat jinak, než že tisíce zemřou," komentoval to Andrew Cuomo, guvernér státu New York.

"Ta čísla jsou ohromující," uvedl na své tiskové konferenci starosta Bill de Blasio. Městský integrovaný záchranný systém je naprosto přetížený, počty telefonátů od lidí žádajících pomoc jsou zcela "bezprecedentní". "Nikdy jsme tolik telefonátů neměli, nikdy," říká de Blasio. Ani na 11. září 2001.

Phil Suarez je u newyorské záchranky 26 let, byl ve službě i na 11. září 2001 a později se nechal poslat do válečného Iráku. Už toho zažil hodně. Ale teď říká: "Děsí mě to, upřímně nevím, jestli to přežiju."

Před pár dny ho poslali do věžáku, kde mu připadalo, že v těsných bytech musejí být nakaženy celé rodiny. "Jen se bojím, abych koronavirus nepřinesl i k sobě domů," uvedl pro deník New York Times.

Doktor Herbert Lazarus z nemocnice Bellevue na dolním Manhattanu má ještě v živé paměti, když po 11. září 2001 byla na venkovním prostranství u nemocnice zřízena provizorní márnice. Bílé stany a mrazicí návěsy.

Od víkendu už tam stojí znova. "Na tom samém místě, ve stejném uspořádaní," říká doktor. "Je velmi znepokojivé vidět to zpátky," říká na videu pro list Washington Post. Předpokládá, že bude potřeba separovat oběti koronaviru tak, aby ani z jejich těl nehrozila nákaza.

100 až 200 tisíc obětí

Před rozměrem problému už nezavírá oči ani prezident Donald Trump. Odhady zdravotníků z jeho týmu, že během epidemie by při nejhorším scénáři mohlo zemřít v USA přes dva miliony lidí, změnily jeho názor, že už brzy bude možné uvolnit opatření omezující volný pohyb Američanů.

Ještě před víkendem Trump říkal, že by chtěl Ameriku znovu "otevřít" do dvou týdnů, tedy do Velikonoc. V neděli na tiskové konferenci ale oznámil, že opatření budou platit ještě nejméně do konce dubna.

"Nic by nebylo horší než vyhlásit vítězství dříve, než ho dosáhneme. Je velmi důležité, aby každý důsledně dodržoval nařízení," apeluje teď Trump na Američany.

V neděli varoval, že i při dodržování restriktivních opatření si epidemie koronaviru v USA může vyžádat až 200 tisíc mrtvých. "Když to udržíme na 100 tisících - a to je hrozné číslo - nebo možná i méně, když to bude mezi 100 a 200 tisíci, tak jsme všichni společně odvedli dobrou práci," prohlásil Trump doslova.

Prezidentem otřásly, jak sám přiznal, záběry z nemocnice Elmhurst v newyorském Queensu, kde Trump vyrůstal a tamní prostředí dobře zná. "Viděl jsem to v televizi, všude těla v pytlích, na chodbách… Viděl jsem, jak přijel návěs, chladicí vůz… mají chladicí vozy, protože těla nezvládají, je jich tolik. A to se děje v mé čtvrti, v Queensu, v New Yorku. Nikdy předtím jsem nic takového neviděl," uvedl prezident.

Ještě minulé úterý přitom Trump přirovnával koronavirus k sezonní chřipce nebo k počtu lidí, kteří v USA zahynou na silnicích. "Podívejte se na automobilové nehody, to jsou zdaleka vyšší čísla, než o kterých mluvíme. To ale neznamená, že každému zakážeme řídit auto," prohlásil Trump minulé úterý.

"Město duchů" jménem New York

Zároveň Trump napsal na Twitter, že "léčba nemůže být horší než problém". Obával se, aby příliš dlouhá restriktivní opatření nepoškodila americkou ekonomiku více, než je podle něho nezbytně nutné.

Důvodem je i to, že silná ekonomika byla dosud Trumpovým největším argumentem do listopadových prezidentských voleb. Nyní ale Trumpa predikce jeho vlastních zdravotníků a také dramatický vývoj přímo v terénu přesvědčily postoj změnit.

V rámci restrikcí, které jeho administrativa vyhlásila před dvěma týdny, mají Američané co nejvíce omezit pobyt mimo domov, necestovat, neshromažďovat se ve skupinách větších než deset lidí. Podobně jako jinde ve světě jsou v USA kvůli epidemii zavřeny restaurace, nekonají se žádná sportovní utkání ani kulturní akce.

New York, "město, které nikdy nespí", je teď "městem duchů". Central Park je prakticky opuštěný. Na travnatém prostranství, kde by normálně posedávaly skupinky Newyorčanů a turistů, byla o víkendu vztyčena polní nemocnice. Tým zdravotníků tam povede doktor Elliot Tenpenny, který se kromě jiného v minulosti staral o pacienty s ebolou v západní Africe, syrské uprchlíky v Iráku nebo oběti zemětřesení v Ekvádoru.

"Tohle je upřímně řečeno to nejméně pravděpodobné místo, kde jsme kdy byli," říká teď o nemocnici ve slavném newyorském parku. "Nikdy bych nečekal, že se ocitneme v New Yorku. Ale New York také nikdy nepomyslel, že bude bojovat s pandemií," uvedl doktor Tenpenny pro list New York Post.

Epidemiologové předpovídají, že podobný scénář, jaký poslední dva týdny vidí v New Yorku, kde výbuch epidemie a strmý nárůst nemocných zcela zahltil zdravotní systém, lze v příštích týdnech očekávat v dalších amerických městech. V Chicagu, Detroitu, Los Angeles nebo New Orleans.

Video: Nakažených může být až čtyřicet procent lidí, to nejhorší nás čeká v dubnu, říká epidemiolog Rastislav Maďar

Koronavirus může mít mnoho pozitiv, třeba hygienu nebo nošení roušek, musíme vrátit život do normálních kolejí, ale nesmíme dopustit umírání lidí. | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Právě se děje

před 34 minutami

Kanonýr Werner z Lipska je prý na odchodu do Chelsea

Útočník Timo Werner je údajně blízko odchodu z Lipska do Chelsea. Londýnský klub už podle médií souhlasil s tím, že využije výstupní klauzuli ve smlouvě čtyřiadvacetiletého fotbalisty a zaplatí za něj 60 milionů eur (asi 1,6 miliardy korun).

Werner v minulosti působil ve Stuttgartu a do Lipska přišel před čtyřmi lety. V probíhající sezoně dal za saský celek ve všech soutěžích 31 branek a pomohl mu do čtvrtfinále Ligy mistrů. V bundeslize je Werner s 25 góly druhým nejlepším střelcem a Lipsku, za které nastupuje i český reprezentant Patrik Schick, patří třetí místo.

Právě Schickovu budoucnost by mohl Wernerův odchod ovlivnit. Český útočník je v Lipsku na hostování z AS Řím a součástí dohody je i možnost přestupu za 29 milionů eur. Trenér Julian Nagelsmann ale prohlásil, že o přestupu by uvažoval v případě, že cena klesne na 20 milionů. Schick zatím v 18 bundesligových zápasech dal devět branek.

Další zprávy