Začaly eurovolby. Visí nad nimi stín apatie voličů

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová
4. 6. 2009 14:25
Jako první dnes (ne)jdou volit Nizozemci a Britové. Proč je zájem o volby tak nízký?
Vůdce britských konzervativců David Cameron s manželkou Samanthou už mají odvoleno
Vůdce britských konzervativců David Cameron s manželkou Samanthou už mají odvoleno | Foto: Reuters

Londýn - Otevřením volebních místností v Británii a Nizozemsku dnes začaly volby do Evropského parlamentu.

Teoreticky se jich může zúčastnit přes 375 milionů lidí, což z voleb dělá po těch parlamentních v Indii (714 milionů oprávněných voličů) alespoň na papíře druhý největší podnik tohoto druhu. Drtivá většina z oprávněných eurovoličů se ale do volebních místností vůbec nebude obtěžovat zajít.

Podle předvolebních průzkumů půjde volit kolem 30 procent dotázaných v Polsku, Rumunsku a Británii, méně než polovina ve Francii, přinejlepším 40 procent ve Španělsku, rekordně nízká účast voličů se očekává i v jinak proevropském Portugalsku.

Harmonogram voleb

EP

Čtvrtek 4. června: Velká Británie, Nizozemsko

Pátek 5. června: Česko, Irsko

Sobota 6. června: Česko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Malta. Slovensko

Neděle 7. června: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko

Odborníci dokonce věští nejnižší volební účast od roku 1979, tedy za celou historii přímo voleného Evropského parlamentu. A to přesto, že takzvaná předčasná volba ve Skandinávii, Estonsku či ve Slovinsku překvapila lepšími čísly, než se čekalo.

Uznávaná Nadace pro otázky budoucnosti (Stiftung für Zukunftsfragen) při společnosti British American Tobacco (BAT) se proto rozhodla voličů zeptat, proč hlasování ignorují. V osmi unijních zemích, Švýcarsku a Rusku provedla unikátní průzkum, jehož se zúčastnilo 12 tisíc lidí.

Češi mezi dotazovanými nebyli. Podle všeho by ale odpověděli podobně jako Poláci, Rakušané, Němci, Finové, Italové, Britové, Španělé či Francouzi. Respondenti průzkumu se totiž v zásadních věcech shodli. I když každý z nich žije v jiné části Evropy.

Lži, frustrace a rezignace

"Jako červená nit se napříč všemi vrstvami (evropské) společnosti táhne nespokojenost se současnou politikou," vysvětluje Ulrich Reinhardt, expert na Evropu z Nadace pro otázky budoucnosti.

Kolem 60 procent dotázaných Evropanů si myslí, že za nízkou volební účast může pocit, že politici voliče předvolebními sliby beztak jen obelhávají. Lži "zástupců lidu" odrazují hlavně na venkově.

Politici už pro Evropany dávno nejsou morálními vzory.
Politici už pro Evropany dávno nejsou morálními vzory. | Foto: Reuters

Druhým z důvodů, proč raději nejít k volbám, je podle aktuálního průzkumu frustrace z politiků a etablovaných politických stran. Uvedlo to 57 procent respondentů.

Kvůli znechucení z politiky odmítají volit zejména Němci, s tvrzením souhlasily tři čtvrtiny z nich.

A konečně: skoro polovina Evropanů (49 procent) si myslí, že ignorování voleb do europarlamentu je výrazem rezignace. Přesněji přesvědčení, že se volbami stejně nic nezmění.

"Šanci aktivně se zapojit do demokratických procesů tak využívá stále menší počet občanů," upozorňuje Ulrich Reinhardt.

Recepty, jak přitáhnout voliče

Pro bezmála polovinu Evropanů (45 procent) už politici dávno nejsou morálními vzory. Není tedy divu, že celých 15 procent dotázaných uvedlo, že k volbám nepřijde, protože "má na práci něco mnohem lepšího".

Ignorování voleb - včetně těch do Evropského parlamentu - má přitom vážné důsledky.

"Pokud od čtvrtka do neděle přijde hlasovat pouze 40 procent evropských voličů, měla by strana s absolutní většinou hlasů podporu jen každého pátého občana, který má právo volit. A to pak nemá s vládou lidu nic společného," varuje Nadace pro otázky budoucnosti při BAT.

I proto se politické strany všemožně snaží frustrované voliče přitáhnout.

Mládežnické křídlo francouzských socialistů, nizozemští zelení a panevropská Libertas tak v předvolební kampani vsadili na sex, či alespoň na striptýz. Krajně pravicová Britská národní strana (BNP) zase spoléhá na tóny rock'n'rollu.

V devíti zemích EU - včetně Británie, Belgie, Itálie či Německa - se navíc zároveň s eurovolbami konají i jiná volební klání, například ta do místních zastupitelstev.

Účast pak sice bývá vyšší, pro Evropu to ale má i svá úskalí. "Pozornost a debaty voličů se vždy zaměří především na domácí otázky - ty unijní jsou odsunuty do pozadí," uvedla Sara Hagemannová z Centra pro evropskou politiku v rozhovoru pro server EurActiv.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Bezpečnostní dotazník na dostavbu Dukovan měli dostat i Číňané, řekl Zeman

Bezpečnostní dotazník kvůli stavbě nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany měla dostat i čínská firma, domnívá se prezident Miloš Zeman. Čím více firem se tendru zúčastní, tím nižší podle něj bude konečná cena. Rozdíl může být řádově desítky miliard korun. Řekl to v rozhovoru pro server Blesk.cz.

Zeman odmítl varovaní českých bezpečnostních služeb před zařazením čínských a ruských firem do tendru na stavbu nového jaderného bloku. Naznačil, že za jejich zprávami může být i konkurenční boj některých firem, které se o zakázku budou ucházet.

"Jenom ekonomický analfabet neví, že čím nižší počet uchazečů, tím je zákonitě vyšší cena," řekl Zeman. "Takže když na základě blouznění zpravodajských služeb vyřadíte některé uchazeče, dokonce dva z pěti, tak tím zákonitě vzroste cena těch zbývajících tří, kteří budou ve slabším konkurenčním prostředí," poznamenal. Cenový rozdíl podle něj může být v řádu desítek miliard korun.

Z vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu v březnu vyplynulo, že Česko v tendru neosloví čínského zájemce, společnost CGN. Zůstat by tak měli čtyři uchazeči - francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a ruský Rosatom. Účast Rosatomu kritizuje opozice i někteří bezpečnostní experti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy