Začal summit EU, řeší hlavně Ukrajinu a personální otázky

ČTK ČTK
16. 7. 2014 21:00
Šéfové zemí a vlád EU budou jednat o zablokování investic na Krymu, který v březnu anektovalo Rusko, a o rozšíření sankcí proti společnostem a organizacím podkopávajícím ukrajinskou svrchovanost.
Britský premiér: Téma Ukrajiny bude patrně nejdůležitější částí středečního summitu. Tamní situace je nepřijatelná.
Britský premiér: Téma Ukrajiny bude patrně nejdůležitější částí středečního summitu. Tamní situace je nepřijatelná. | Foto: Reuters

Brusel - V Bruselu začal summit Evropské unie. Premiéři a prezidenti osmadvacítky diskutují především o zpřísnění protiruských sankcí, které unie uvalila na Rusko kvůli situaci na Ukrajině.

Večerní jednání se mělo týkat i obsazení funkcí stálého předsedy summitů a vysokého představitele EU pro zahraniční politiku. Německá kancléřka Angela Merkelová ale upozornila, že v této otázce nemusí ve středu padnout rozhodnutí.

Britský premiér David Cameron po příjezdu do Bruselu řekl, že téma Ukrajiny bude patrně nejdůležitější částí středečního summitu. Situace na Ukrajině je podle něj nepřijatelná. Rovněž německá kancléřka Merkelová řekla, že je třeba mluvit o dalších sankcích, protože příspěvek Ruska k uklidnění situace na Ukrajině podle ní není dostatečný.

Z návrhů závěru summitu vyplývá, že by se šéfové zemí a vlád EU mohli dohodnout na zablokování investic na poloostrově Krym, který v březnu anektovalo Rusko, a na rozšíření sankcí proti společnostem a organizacím podkopávajícím ukrajinskou svrchovanost.

Pokud jde o personální otázky, v médiích se spekuluje, že by se šéfkou evropské diplomacie měla stát italská ministryně zahraničí Federica Mogheriniová. Proti její nominaci se ale ve středu postavila litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová, podle níž je Mogheriniová příliš vstřícná vůči Rusku.

Český premiér Bohuslav Sobotka před summitem řekl, že by považoval za vhodné, aby funkci získal zástupce střední a východní Evropy. Jako vhodného kandidáta zmínil polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského.

Představitelé osmadvacítky také budou jednat o tom, kdo vystřídá v úřadu "evropského prezidenta", tedy stálého předsedu summitů, Hermana Van Rompuye. Nejčastěji v této souvislosti padalo jméno dánské premiérky Helle Thorningové-Schmidtové. Ta se po příjezdu na summit k dotazům novinářů na toto téma nevyjádřila.

 

Právě se děje

před 59 minutami

Guterres si zajistil druhé funkční období v pozici generálního tajemníka OSN

Valné shromáždění OSN zvolilo Antónia Guterrese generálním tajemníkem na další pětileté funkční období. Portugalský politik byl jediným kandidátem a svůj post nakonec obhájil, aniž museli vyslanci 193 členských zemí jednotlivě odevzdávat hlasy. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Guterres stojí v čele OSN od 1. ledna 2017 a jeho stávající mandát vyprší na konci letošního roku. Ve funkci generálního tajemníka by nyní mohl zůstat do konce roku 2026, kdy mu bude 77 let.

Rodáka z Lisabonu před vyvrcholením volby doporučila na druhý mandát 15členná Rada bezpečnosti OSN a Guterres už v pátek složil přísahu pro další funkční období. V březnovém dopise o své vizi na další roky jmenoval jako nejnaléhavější výzvy současnosti pandemii covidu-19, klimatické změny, znečištění ovzduší i oceánů, složité a zdánlivě nekonečné války i "prudce rostoucí nerovnosti".

Zdroj: ČTK
Další zprávy