Vládnoucí křesťanští demokraté, a zejména jejich čerstvý šéf Armin Laschet, se mohou utěšovat tím, že v Bádensku-Württembersku i sousedním Porýní-Falci své pozice obhajovali velmi populární kandidáti konkurenčních stran: zelený ministerský předseda Winfried Kretschmann a jeho sociálnědemokratická kolegyně, premiérka Malu Dreyerová.
Jenže jak se shodují německá média, výsledek nedělních zemských voleb je především vizitkou strany, která se potýká s největšími korupčními aférami za desetiletí a nemá v čele jasného lídra. Na podzim přijde i o svou stále velmi oblíbenou a vlivnou kancléřku Merkelovou.
CDU sice skončila v obou spolkových zemích druhá, jenže s nejslabší podporou v novodobé historii. A hrozí jí, že ani v jedné z těchto zemí nebude ve vládě.
Mluví se o takzvané "zeleno-červeno-žluté" koalici, tedy o spojení Zelených se sociálními demokraty a liberály ze strany FDP. Už nyní funguje v Porýní a má nakročeno ke vzniku i v Bádensku-Württembersku, kde Zelení získali skoro 33 procent hlasů. Podle některých politiků by tento model mohl být později vzorem i pro celoněmeckou spolupráci. V čele Německa by tak už nebyla dříve mocná CDU.
"Letos vznikají většiny i bez konzervativců," pochvaloval si výsledek nedělního hlasování sociálnědemokratický ministr zahraničí Heiko Maas (SPD). I pro jeho stranu byly volby s výhledem na následující měsíce velmi důležité. SPD je menším koaličním partnerem v končící vládě Angely Merkelové a ani jí se nevyhýbají problémy s řízením země související s koronavirovou pandemií.
Na rozdělování finančních kompenzací podnikatelům totiž dohlíží v Německu ministr financí Olaf Scholz, který je ve vládě právě za SPD. Jak ale v posledních dnech píší tamní média, neznámí pachatelé náhrady masivně zneužívali.
Jedna aféra za druhou
Ještě větší problém se týká CDU. Pod heslem "Maskenaffäre" se skrývá série odhalení z minulého týdne, podle nichž dva němečtí poslanci inkasovali stovky tisíc eur za zprostředkování nákupu ochranných pomůcek. Šlo o zástupce unie CDU a bavorských křesťanských socialistů z CSU.
Oba museli opustit své strany, jeden se vzdal i mandátu. Vedení veřejně přinutilo všechny zbylé poslance podepsat prohlášení, že se na pandemii nijak neobohacovali.
Pak ale přišly další rány: po obviněních, že se nechal zprostředkovaně platit autoritářskou ázerbájdžánskou vládou, skončil ve straně i v parlamentu poslanec číslo tři, durynský politik Mark Hauptmann.
V závěru pracovního týdne novináři přistihli hesenského regionálního politika z CDU, jak slaví narozeniny v kruhu asi deseti dalších hostů, v rozporu s pandemickými pravidly. A v neděli, přímo v den voleb, vyšlo najevo, že i zmíněný Hauptmann byl zapojený do podezřelých obchodů s rouškami.
Některá média situaci přirovnávají ke skandálům z doby těsně před nástupem současné kancléřky Merkelové. Když se na konci 90. let provalilo nelegální financování volební kampaně strany, znamenalo to pro CDU zásadní pokles preferencí a urychlilo to konec politické kariéry tehdejšího kancléře Helmuta Kohla. Naopak do popředí aféra vynesla novou tvář: tehdy prakticky neznámou východoněmeckou političku Merkelovou.
Ta se teď po 16 letech pokouší předat stranu a po volbách ideálně i celou německou vládu některému z nástupců. Nejprve vsadila na ministryni obrany Annegret Kramp-Karrenbauerovou, která ale kancléřské ambice vzdala ještě před pandemií. Dalším v pořadí je stávající předseda Armin Laschet.
Štěstí v neštěstí
Kromě korupčních afér se ale CDU potýká i se sílící nespokojeností s tím, jak německá vláda zvládá koronavirovou pandemii. Sama šéfka vlády se sice stále těší výrazné podpoře, ministr zdravotnictví Jens Spahn, kterého CDU před dvěma měsíci zvolila do nejužšího vedení, ale popularitu ztrácí. Problémem je pomalé očkování i nejasná cesta z celostátního lockdownu, ve kterém je Německo už od začátku listopadu.
Jak podotýkají tamní média, vzhledem k dění v posledních dnech měli konzervativci vlastně "štěstí", že kvůli pandemii hlasovalo v zemských volbách hodně lidí poštou, a tedy předem. Aféry, o kterých se Němci dozvěděli těsně před volbami, jejich rozhodnutí už nemohly ovlivnit. I z posledních průzkumů je pokles popularity CDU u voličů v celém Německu patrný.
Jak píše týdeník Spiegel, stranický šéf Laschet teď musí přesvědčit voliče, že navzdory okolnostem by v berlínském kancléřství měl Merkelovou vystřídat některý její stranický kolega jako jasný vítěz voleb.
Rozhodnutí o tom, jestli CDU a její sesterskou CSU povede do velkého volebního klání Laschet, anebo šéf CSU Markus Söder, padne ještě během jara. Söder svůj zájem o křeslo kancléře zatím neohlásil, jeho kandidatura je ale v Německu obecně považovaná za pravděpodobnou.
Svého kandidáta ještě nemají ani Zelení, podle průzkumů druhá nejsilnější strana. Naopak zcela jasno má sociálnědemokratický ministr financí Scholz. "Chci být kancléřem," prohlásil na televizní stanici ARD v neděli večer.
Otázkou zůstává, jak moc je to realistické. Zmíněná zeleno-červeno-žlutá koalice by podle průzkumů spíš neměla většinu v parlamentu, zato spojenectví CDU a Zelených ano. A právě to bývá označováno za nejpravděpodobnější variantu.
V každém případě má CDU před sebou náročných šest měsíců, shodují se německá média. A nemůže se moc chlácholit ani argumentem, že za prohru v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci může hlavně lokální obliba obou zemských premiérů. Jak si všímá například list Frankfurter Allgemeine Zeitung, v CDU nyní schází přesně někdo jako Merkelová.
