Začal boj o nového pana Evropu. Lucemburčan má výhodu

Martin Novák Martin Novák
5. 2. 2014 6:37
Barroso v čele Evropské komise končí. Kdo za něj? Rozhodnout mohou také eurovolby.
Volby v Lucembursku.
Volby v Lucembursku. | Foto: Reuters

Praha - Letos dojde ke změně v křesle "pana Evropy." Předseda Evropské komise José Barroso po deseti letech končí a o nástupnictví se tentokrát strhne tvrdý boj.

Poprvé se uplatní novinka, kterou zavedla v roce 2009 Lisabonská smlouva. Při výběru nového šéfa musí být vzaty v potaz výsledky evropských voleb a názor europoslanců.

V letošních květnových volbách do Evropského parlamentu tak budou lidé v osmadvaceti členských zemích Unie spolurozhodovat i to tom, zda se prosadí na vlivný post socialista, křesťanský demokrat nebo liberál.

Vážných kandidátů na příštího pana Evropu je několik: předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, finský eurokomisař pro ekonomiku Olli Rehn, finský premiér Jyrki Katainen, dlouholetý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, eurokomisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier z Francie a belgický expremiér Guy Verhofstadt.

Irský ministerský předseda Enda Kenny oznámil, že kandidovat nebude.

Na síle jednotlivých frakcí v Evropském parlamentu bude záležet, ale samozřejmě také na tom, koho podpoří či nepodpoří politici velkých států.

Německý list Welt am Sonntag přinesl v neděli důležitou zprávu. Spolková kancléřka Angela Merkelová podpořila lucemburského křesťanského demokrata Junckera. Podle zdrojů z německé vlády mu telefonovala a sdělila, že pokud do toho půjde, může se na ni spolehnout.

Evropská lidová strana (EPP), sdružující v europarlamentu křesťanské demokraty a středopravicové strany,  bude mít nominační sjezd na začátku března v Dublinu a názor Merkelové může hrát velkou roli.

Až do loňska stál Juncker osm let v čele Euroskupiny, která sdružuje ministry financí eurozóny. Patřil mezi odpůrce radikálních ekonomických škrtů, prosazovaných Angelou Merkelovou, ale to mu je už zřejmě v Berlíně prominuto.

Podle Welt am Sonntag Merkelová původně doufala, že šéfkou Evropské komise by mohla být současná ředitelka Mezinárodního měnového fondu a bývalá francouzská ministryně financí Christine Lagardeová. Ta ale místo měnit nechce.

Stejně tak zatím nic neukazuje na to, že by se do Bruselu chystal trvale přesídlit současný polský premiér Donald Tusk.

Svého krajana a předsedu Evropského parlamentu Martina Schulze, který je kandidátem evropských socialistů (Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů), Merkelová odmítá. Schulz je přesvědčený eurofederalista. Nikdy nezastával žádný vlivný politický post doma v Německu, jeho kariéra je spojena výhradně s evropskými institucemi.

Další zarytý přívrženec co nejhlubší integrace a stoupenec projektu Spojených států evropských - Guy Verhofstadt - zase není dobře zapsán v Británii. V roce 2004 právě Britové zablokovali jeho kandidaturu na šéfa Komise, což si Belgičan způsobil kromě jiného i tvrdým odsudkem britské role při invazi do Iráku v roce 2003 (Barroso tehdy válku podporoval a nakonec to byl on, kdo se stal předsedou Evropské komise).

Fin Olli Rehn, který si v době krize vytvořil velmi dobrou reputaci a jeho jméno je jedním z nejznámějších ze současné Komise, hlásá naprostou prioritu ekonomických reforem. Podle něj se EU příliš zaobírala sama sebou a svými institucemi, což ji vzdálilo "normálním lidem" a způsobilo nárůst euroskepticismu.

Právě euroskeptické, populistické a krajně pravicové strany mohou podle průzkumů v letošních volbách do Evropského parlamentu výrazně zabodovat. Například Národní fronta Marine Le Penové by mohla ve Francii dokonce zvítězit.

Čím silnější bude blok těchto stran, tím obtížněji se bude prezident Evropské komise vybírat.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Končí vojenské cvičení. Rusové oznámili, že začali stahovat jednotky z Krymu

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že začalo stahovat své jednotky z Krymu a oblastí poblíž ukrajinské hranice. Skončilo tam vojenské cvičení.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Žalobce navrhl vazbu pro tři lidi, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině. Čelí obvinění z terorismu

Státní zástupce navrhl vazbu pro tři z pěti obviněných, kteří se podle vyšetřovatelů zapojili do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky. V tiskové zprávě o tom informoval Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Pětici policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve čtvrtek z teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu a podpory a propagace terorismu. Obvinění čelí i jedna právnická osoba.

Bílý navrhuje na tři stíhané uvalit vazbu kvůli tomu, že by mohli uprchnout nebo působit na dosud nevyslechnuté svědky. Obviněným hrozí za trestný čin teroristického útoku až 20 let vězení, u trestného činu financování terorismu až 12 let vězení a v případě podpory a propagace terorismu může soud uložit maximálně patnáctileté vězení.

Policie podezřelé zadržela ve středu. Kvůli případu zasahovala po celém Česku. Zadržení čeští občané podle kriminalistů jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. Server Aktuálně.cz uvedl, že podle zjištění jeho a Respektu je mezi zadrženými předseda spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír Ivan Kratochvíl.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se údajně zapojil do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci. Policisté údajně zasahovali na sídlišti ve Slaném v domě, kde bydlí šéf spolku Kratochvíl.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena bitcoinu poprvé od začátku března klesla pod 50 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé od 8. března sestoupila pod hranici 50 tisíc dolarů (zhruba 1,1 milionu korun). Kolem 8:00 SELČ se bitcoin podle obchodní platformy CoinDesk prodával za zhruba 49 600 dolarů. Za posledních 24 hodin tak ztrácel kolem devíti procent.

V průběhu dnešního obchodování cena bitcoinu klesla až na zhruba 48 400 dolarů. Minulý týden se přitom vyšplhala až na rekordní maximum v blízkosti 65 tisíc dolarů. K dnešnímu poklesu podle agentury Reuters přispěly spekulace, že plán amerického prezidenta Joea Bidena na výrazné zvýšení daně z kapitálových výnosů povede k omezení investic do digitálních aktiv.

Někteří obchodníci a analytici však předpokládají, že pokles ceny bitcoinu je pouze přechodný. Poukazují na to, že digitální měny jsou mezi drobnými i institucionálními investory čím dál více vnímány jako legitimní investice. Minulý týden zájem o bitcoin podpořil vstup největší americké kryptoměnové burzy Coinbase na akciový trh Nasdaq.

Zdroj: ČTK
Další zprávy