Osmačtyřicetiletý policista, který pracoval jako ostraha diplomatických budov, unesl 33letou Everardovou letos v březnu, když se v noci vracela z londýnského Claphamu domů do čtvrti Brixton. Prokurátor u soudu popsal, že k tomu použil lest: ukázal ženě služební průkaz, předstíral, že ji zatýká kvůli porušení karanténních opatření proti covidu-19 a pak ji s pouty na rukou posadil do vypůjčeného auta. Poté ji odvezl na odlehlé místo, kde ji znásilnil, uškrtil a její tělo spálil.
Couzensův obhájce žádal, aby soud ve svém verdiktu přihlédl k tomu, že se jeho mandant k činům dobrovolně přiznal a vyjádřil lítost. Podle něj nešlo o předem plánovanou vraždu. Soudce mu ale nedal za pravdu.
"Zneužití role policisty, které se v tomto případě stalo kvůli únosu, znásilnění a vraždě osamělé oběti, je stejně závažné jako by šlo o vraždu s politickým, náboženským nebo ideologickým motivem," řekl soudce Adrian Fulford, který těmito přitěžujícími okolnostmi odůvodnil udělení nejvyššího trestu. "Zradil jste svou rodinu a nejsou důkazy, že byste toho skutečně litoval," dodal k odsouzenému.
K trestu doživotí bez možnosti propuštění sahá britská justice u těch nejtěžších zločinů jako jsou například sériové vraždy.
Vražda Everardové letos hluboce otřásla veřejností. Zejména ženy začaly hlasitě poukazovat na to, že se ve městě za tmy necítí bezpečně a že se úřady tomuto tématu málo věnují.
