Turecká města jsou "mimořádně zranitelná" vůči přírodním katastrofám v důsledku masivní a rychlé migrace a neregulovanému rozvoji měst z poloviny minulého století, píše se v tureckém národním strategickém a akčním plánu na rok 2012 až 2023. Turecko, které leží v seismicky velmi aktivní oblasti, už v roce 2000 zavedlo soubor zákonů, které měly za úkol prosadit povinné kontroly nových staveb a inspekce stávajících budov. Krok následoval bezprostředně po ničivém zemětřesení v roce 1999 u severotureckého Izmitu, které si vyžádalo přes 17 tisíc mrtvých.
"Jedním z důvodů pro tak vysokou bilanci obětí je špatná kvalita budov," uvedl seismolog Mustafa Erdik z Bosporské univerzity v Istanbulu. Domy vystavěné podle nových pravidel jsou ale stále v menšině. "Ty, které se zřítily, pocházejí z doby před rokem 2000," dodává.
Konstrukce budov nejsou "úplně adekvátní pro oblast, která je náchylná k velkým zemětřesením", řekl agentuře AFP britský geolog Roger Musson.
Podle tureckých úřadů se v zemi dnes následkem otřesů zřítilo přes 3400 budov včetně patrových obytných domů, nemocnic, ale i historických budov jako pevnosti v Gaziantepu. K vysoké bilanci obětí přispěl i fakt, že zemětřesení udeřilo krátce po 4:00 místního času (2:00 SEČ), kdy většina lidí spala. Když se jejich domy zřítily, zůstali uvězněni v sutinách.
V malé hloubce "energii, která se při zemětřesení uvolní, pocítíme s daleko větší intenzitou, než kdyby bylo (zemětřesení) hlouběji v zemské kůře", uvedl geolog Chris Elders z australské Curtinovy univerzity.
Zemětřesení způsobilo takovou spoušť částečně i kvůli své síle - jedná se o nejsilnější zemětřesení, které Turecko zasáhlo od roku 1939 - a také proto, že zasáhlo obydlenou oblast, která není na tak mocné otřesy zvyklá. Východoanatolský zlom, kde katastrofa udeřila, nezažil zemětřesení silnější než sedm stupňů už více než dvě století, uvedl Musson. Příčinou otřesů podle něj byla arabská litosférická deska, která se sune z jihu na sever.
