Caracas - "Můj manžel nemá pravidelnou práci, ale i když zrovna pracuje, tak to, co vydělá, nám nestačí. Přinese domů 20 000 bolívarů týdně, to je zhruba tak na 13 kokosů," řekla americkým novinářům ze CNN Denis Ester Diasová.
Zatímco podle kurzu na černém trhu takový nákup stojí zhruba čtyři americké dolary (necelých 100 korun), pro obyvatele Venezuely je to astronomická částka.
Dobrat se hodnoty peněz je ale v zemi zmítané krizí příliš komplikované. Lidé proto svoje výdělky i ceny potravin přepočítávají spíše na dny strávené prací.
Na karton mléka za 35 000 bolívarů musí otec od rodiny Diasů pracovat minimálně 10 dní. Větší sud pitné vody stojí 2000 bolívarů, tedy téměř celý den v práci. "Všechno je hrozně drahé," stěžuje si Denis.
Prezident Nicolás Maduro od května letošního roku znovu zvedl minimální mzdu. Venezuelané si od té doby měsíčně vydělají nejméně 200 000 bolívarů, což je podle informací BBC na černém trhu asi 50 amerických dolarů (necelých 1200 korun). Ovšem jen ti, kteří jsou stále zaměstnaní.
A i když peníze zrovna jsou, nemusí to nutně znamenat, že je za co je utratit. I základních potravin je ve Venezuele nedostatek.
V Denisině domě na chudém předměstí metropole Caracasu neteče ani voda. "Nákladní auto s cisternou už se tady nějakou dobu nezastavilo," vysvětluje žena posmutněle nad poloprázdným sudem.
Denis přitom pamatuje lepší časy, kdy byla Venezuela prosperujícím státem a ona nemusela mít strach, že bude hladovět. Její děti a hlavně vnoučata už ale nic jiného než současný hlad a bídu neznají. Každý den jedí jen yuku. Když je rýže, znamená to posvícení.
Venezuelská ekonomika přitom bývala jednou z nejsilnějších v Latinské Americe. Země má jedny z největších zásob ropy na světě, přesto ji loni postihla inflace odhadovaná na 720 procent.
Hluboká ekonomická krize vyhnala obyvatele Venezuely protestovat do ulic. Už to nejsou jen ti, kteří nesouhlasí se socialistickým režimem prezidenta Nicoláse Madury, který si dekrety a obcházením demokraticky zvoleného parlamentu upevňuje svoji moc. Lidé jsou poháněni nejistotou, chudobou a hladem.
48 mrtvých za posledních 50 dní
Země se také zmítá v násilí. Podle listu The New York Times se počet násilných úmrtí v roce 2014 blížil počtu civilních ztrát v Iráku v roce 2004. Novější údaje nejsou známé.
Už přes 50 dní organizuje opoziční hnutí Stůl demokratické jednoty (Mesa de la Unidad Democrática) rozsáhlé demonstrace po celé zemi. Podle vládních zdrojů zahynulo během protestů 48 lidí, opozice hovoří o více než padesáti.
Demonstranti požadují odstoupení prezidenta a vypsání nových voleb. Jsou mezi nimi lidé všech věkových kategorií. I ti, kteří se předtím nikdy o politiku nezajímali.
Na den matek například vyšly do ulic stovky žen. "Dnes přišly venezuelské matky promluvit k vojákům," řekla tehdy novinářům aktivistka Maria Corina Machadová. "Neposlouchejte rozkazy diktátora, který ukradl vaše jídlo a který přinesl krev do této země. Poslouchejte své matky," vzkázala ozbrojencům v ulicích.
Není to však jen politika, co žene lidi do ulic.
Upálit zloděje
Během nedělního protestu se dav v Caracasu pokusil upálit 21letého muže. Stovka lidí ho obestoupila, polila benzínem a zapálila oheň. Zatímco někteří mu přáli smrt, několika jedincům se ho podařilo uhasit a zachránit.
Podle prezidenta Madury šlo o politický čin z nenávisti, protože mladík měl údajně vykřikovat, že je chávista (přívrženec politiky Huga Cháveze, na kterou Nicolás Maduro navazuje - pozn. red.). Na místě byl i fotograf agentury Reuters, který ale tvrdí, že dav muže podezíral z krádeže.
V zemi, kde všichni mají málo, si lidé svůj majetek brání. Rabování a drancování obchodů je na denním pořádku. Do západního regionu Tachira kvůli rabování vyslala armáda minulý týden přes 2500 vojáků. Stejně jako při demonstracích během takových akcí umírají lidé, kteří se zoufale snaží obstarat si nějaké jídlo.
"Tohle je naše situace," uzavřela Denis Diasová. "Já osobně pracuji, ale je těžké sehnat pro děti nějaké jídlo. Ale všechno je tak strašně drahé."
