Masakr v Texasu není výjimka. Sítem majitelů střelných zbraní v USA procházejí vyšinutí blázni

Daniel Anýž Daniel Anýž
9. 11. 2017 15:20
Američan, který v neděli v kostele v Texasu zastřelil 26 lidí, se vůbec neměl dostat ke střelným zbraním. Seděl ve vězení, měl trestní záznamy, léčil se na psychiatrii. Žádná z těchto informací se ale nedostala do databáze Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), kde musí američtí prodejci prověřovat identitu zájemců o zbraň. Texaský případ přitom není v USA vůbec ojedinělý a s velkou pravděpodobností ani poslední. Pravidelně se totiž stává, že za masakrem stojí střelec, který byl duševně nemocný nebo měl potíže ze zákonem. I přesto si ale "legálně" koupil zbraň.
Duševně nemocný Devin Kelley, který v kostele v americkém Texasu zavraždil v neděli 26 lidí.
Duševně nemocný Devin Kelley, který v kostele v americkém Texasu zavraždil v neděli 26 lidí. | Foto: ČTK

Washington - Zatím poslední tragédie se střelnými zbraněmi v USA, během které v neděli zemřelo v texaském městečku Sutherland Springs 26 lidí, zastihla amerického prezidenta Donalda Trumpa na cestě po Asii.

"Problémem tady nejsou zbraně. Problémem je tady duševní zdraví," uvedl Trump na tiskové konferenci v jihokorejském Soulu, když komentoval texaský masakr.

Poukázal tím na to, že střelec Devin Kelley měl v minulosti vážné psychické potíže a taky konflikty se zákonem.

Americký prezident tím ale zároveň, aniž možná sám chtěl, upozornil na obrovský problém, který kolem situace se střelnými zbraněmi v USA panuje.

Jak si je mohl legálně opatřit člověk, který byl kromě jiných incidentů potrestán ročním vězením za surové napadení své ženy a syna? A který v minulosti utekl z psychiatrické léčebny?

Pochybení už připustil Kelleyho bývalý zaměstnavatel, americké vojenské letectvo, na jehož základně v Novém Mexiku Kelley sloužil.

Vojáci v podstatě utajili informace o Kelleyho potížích a trestech. Nepředali je do federální databáze FBI (NICS), v které licencovaní prodejci zbraní v USA ověřují totožnost zákazníků.

Střelec z psychiatrické léčebny

Jenže v Kelleyho případě, i když působí jako výjimečné pochybení letectva, nešlo o izolovaný incident.

Tak jako se v USA znovu opakují "střílečky", přicházejí s železnou pravidelností i případy, kdy se ke zbraním legálně dostávají lidé, kterým nikdy neměly přijít do rukou.

V dubnu 2007 zastřelil na technické univerzitě ve státě Virginia tamní student Čo Sung-hu 32 lidí a pak obrátil zbraň proti sobě. V tu chvíli šlo o nejhorší masakr americké historie.

Média psala, jak Čo zajistil dveře budovy, kde střílel, aby jeho oběti nemohly utéct.

Ještě větším šokem ale bylo následné zjištění, že student Čo měl od dětství vážné psychické potíže.

Na střední škole vyhrožoval "masakrem jako z Columbine", tedy tragédií, při které v roce 1999 zemřelo střelnou zbraní na škole v americkém Coloradu 19 studentů a jeden učitel.

Čo docházel k psychiatrovi, dostal antidepresiva. Po příchodu na univerzitu se ale jeho potíže zhoršily, mluvil o násilí vůči sobě i ostatním. Nakonec měl soudním příkazem nařízenou psychiatrickou léčbu.

Tyto informace se ale vůbec nedostaly nejen k vedení univerzity, kde studoval, ale především do klíčové databáze FBI. Čo si pak bez problémů, legálně, pořídil dvě střelné zbraně, kterými následně zabíjel.

Střelec, který slyšel hlasy

20. července 2012 vešel James Holmes v Auroře na předměstí amerického Denveru do kinosálu a na chvíli si sedl do přední řady. Dávali právě film The Dark Knight Rises (Temný rytíř povstal).

Pak se Holmes vrátil do auta pro zbraně a v kině následně zastřelil 12 lidí. Dalších 70 osob zranil.

Motiv? Na něj americké úřady nikdy nepřišly. Zjistily ale, že James Holmes byl psychotik, který se léčil u lékařů Coloradské univerzity, na které zároveň pracoval na doktorátu. 

O jeho diagnóze ani o tom, že bral prášky, ale nebyly v klíčových databázích záznamy.

Proto si Holmes bez problémů koupil několik zbraní, kromě jiného v USA velmi oblíbenou poloautomatickou pušku AR-15. A poté vraždil. 

Případ za případem, kterých jsou v celkovém součtu desítky. 

Na začátku srpna 2013 zavolal čtyřiatřicetiletý Aaron Alexis ze svého pokoje v hotelu Marriott v americkém Newportu na Rhode Islandu policii.

Podle policejního záznamu tvrdil, že stropem pokoje k němu promlouvají tři lidé, kteří ho pronásledují. Používají k tomu údajně jakési mikrovlnné zařízení, aby mu v těle způsobili vibrace.

O pět týdnů později stejný Aaron Alexis zastřelil v americkém hlavním městě Washingtonu, v areálu vojenského námořnictva, 12 lidí. Poté zbraň obrátil proti sobě.

Příhoda z hotelu v Newportu přitom vůbec nebyla ojedinělým jevem. Alexis trpěl paranoií a na svém kontě měl i řadu policejních záznamů.

V roce 2004 prostřelil při silniční hádce druhému řidiči kola, v roce 2008 rozmlátil zařízení nočního klubu.

Přesto si pár dnů před vražděním v obchodě ve Virginii bez problémů koupil opakovačku Remington. A poté zabíjel.

Střelec na drogách

Děravým systémem kontroly identity zájemců o zbraně v USA lze navíc proklouznout i jinak než jen zatajením důležitých informací. 

Jedenadvacetiletý bílý rasista Dylan Roof, který v červnu 2015 zastřelil v černošském baptistickém kostele v Charlestonu v Severní Karolíně devět lidí, neměl mít na zbraň nárok.

Měl totiž policejní záznam za předchozí drogový delikt. Než ale americká FBI tuto informaci v systému našla a ověřila, vypršela třídenní čekací doba a Roof si svoji pistoli Glock koupil.

"Je nám z toho všem zle, že se to stalo. Kéž by šlo vrátit čas zpět," přiznal pochybení tehdejší šéf FBI James Comey.

Nebyl to ale ani první, a jak ukazuje právě nedělní tragédie v texaském Sutherland Springs, ani poslední případ. A je téměř jisté, že přijdou další.

Američtí politici to vědí.

Republikánský senátor John Cornyn z Texasu proto oznámil, že předloží návrh zákona, který zpřísní povinnost poskytování lékařských a jiných záznamů do kontrolní databáze Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).

Americká média ale skepticky dodávají, že v otázce omezení zbraní je v Kongresu od návrhu k hotové legislativě zpravidla mimořádně daleko.

Střelec a jeho "bump stock"

To se názorně ukázalo v týdnech, které uplynuly od říjnového masakru v Las Vegas.

Během prvního všeobecného pobouření v USA politici odsouhlasili, že zakážou prodej speciálního urychlovače (tzv. bump stock), který použil šílený střelec v Las Vegas a který dává poloautomatické zbrani účinnost samopalu.

Zákaz bump stocku ale nakonec ztratil původní podporu vlivné National Rifle Association (NRA), která hájí zájmy amerických majitelů a výrobců zbraní. A následně se zasekl i v Kongresu.

Pokoj, ze kterého Stephen Paddock zastřelil 59 lidí a stovky zranil, si natočil loni Jeff Bridges. Video uložil na sociální sítě až po útoku. | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 3 minutami

Sněmovna schválila posílení pravomocí ČNB při řešení krizí

Česká národní banka zřejmě získá novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí tzv. moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků. Cílem opatření je zabránit dalšímu zhoršení finanční situace dané firmy. Předpokládá to vládní novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát. Novela reaguje na novou směrnici EU.

Moratorium umožňuje centrální bance nařídit firmě, aby pozastavila platby a plnění jejích závazků na nezbytně nutnou dobu. V tomto případě by moratorium nemělo podle směrnice trvat déle než dva dny. Cílem je podle materiálu poskytnout ČNB dostatek času ke zjištění, zda je řešení krize ve veřejném zájmu. Dále slouží také k tomu získat čas ke zvolení vhodných opatření k řešení krize.

Návrh zákona je podle materiálu předkládán především kvůli zavedení revidovaného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD II) v rámci EU. Obecně je cílem BRRD zajistit harmonizaci při řešení selhání finančních institucí. Tím má být zaručeno, že náklady v případě selhání finanční instituce ponesou zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci. Česko mělo směrnici zavést do 28. prosince 2020.

Zdroj: ČTK
před 5 minutami

Sněmovna vyloučila firmy z Ruska a Číny z dostavby elektrárny Dukovany

Stát pro stavbu nového bloku elektrárny Dukovany nebude moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny. Rozhodla o tom ve středu Sněmovna. Pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Normu nyní dostane k projednání Senát.

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) s úpravou souhlasil. Opozice díky této dohodě o uzákonění bezpečnostních záruk přestala blokovat schválení normy o opatřeních k přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice, která se týká financování dostavby dukovanské elektrárny.

Takzvaný nízkouhlíkový zákon má podle návrhu vlády zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování celého projektu. Ministerstvo průmyslu a obchodu by podle dalšího opozičního ustanovení zákona smělo smlouvu o výkupu elektřiny z Dukovan uzavřít pouze v souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Petříček odstoupil z pražské kandidátky ČSSD do sněmovních voleb. Kritizuje narušení demokratické tvorby listiny či kšeftování s hlasy a trafikami

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

V elektrárně Dukovany se smrtelně zranil pracovník, propadl střechou skladu

V Jaderné elektrárně Dukovany se ve středu smrtelně zranil zaměstnanec dodavatelské firmy. Propadl střechou pomocného skladu, která nebyla určená k pohybu osob. Ani přes okamžitý zásah kolegů a záchranářů se ho nepodařilo zachránit, sdělil mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Okolnosti neštěstí prověřuje firma ČEZ, inspektorát práce i policie.

"Oznámení jsme přijali," uvedla mluvčí krajské policie Dana Čírtková. Elektrárna je podle mluvčího připravená poskytnout veškerou součinnost a možnou podporu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy