Hladina oceánů se v minulém století zvýšila o 14 cm. Podle studie roste nejrychleji za 2800 let

ČTK ČTK
23. 2. 2016 19:25
Vědecká studie mezinárodního týmu uvádí, že se hladina světových oceánů v posledním století zvýšila nejrychleji za 2800 let. Ve 21. století očekávají nárůst ještě výrazně vyšší. Na vině je částečně odpovědné globální oteplování způsobené lidskou činností.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington - Hladina světových oceánů se v posledním století zvyšuje nejrychleji za 2800 let, za což je částečně zodpovědné globální oteplování způsobené lidskou činností. Vyplývá to ze studie mezinárodního vědeckého týmu, který se opírá o údaje z dvou desítek míst světa. Hladina oceánů se podle vědců ve 20. století zvýšila o 14 centimetrů proti průměrným hodnotám za posledních 2000 let. Jejich růst může být nyní ještě výrazně vyšší.

Chci být optimistou, chci věřit tomu, že na klimatické konferenci dojde k nějaké shodě, říká vedoucí centra CzechGlobe Michal Marek.
9:27
Chci být optimistou, chci věřit tomu, že na klimatické konferenci dojde k nějaké shodě, říká vedoucí centra CzechGlobe Michal Marek. | Video: Martin Veselovský

Zatímco podle měření vědců až do průmyslové revoluce v 80. letech 19. století činily maximální odchylky hladin moří a oceánů 7,5 centimetru od průměrné hodnoty za 2000 let, ve 20. století to bylo zmíněných 14 centimetrů. "Dvacáté století je bez pochybností nejrychlejší," řekl podle agentury AP geograf a jeden z hlavních autorů studie Bob Kopp. Studii v pondělí otiskl časopis Proceedings of the National Academy of Sciences, který vydává americká akademie věd.

Do roku 2100 se podle vědců lidé musejí připravit na ještě daleko výraznější nárůst. V závislosti na tom, kolik emisí skleníkových plynů vypustí lidstvo do ovzduší a jak poroste teplota vzduchu, odhaduje studie, že by se proti dlouhodobému průměru mohla hladina světového oceánu zvýšit o 28 až 131 centimetrů.

Vědci ke stanovení historicky průměrné výšky hladiny použily řadu geologických metod včetně zkoumání pozůstatků či zkamenělin dávných organismů, usazených hornin či stop v půdě.

Podle jejich zjištění byly až do průmyslové éry výkyvy od průměru většinou směrem dolů. Současný nárůst je z velké části způsoben činností člověka, uvádí studie. To tvrdí i řada předchozích vědeckých prací, tato je však podle stanice BBC založená na velmi důkladném sběru dat.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Ázerbájdžán převzal od Arménie další oblast na Karabachu

Ázerbájdžán převzal od Arménie kelbadžarský okres, druhý ze tří trojice regionů, k jejichž předání Baku se Jerevan zavázal v dohodě o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na ázerbájdžánské ministerstvo obrany.

Ázerbájdžánská armáda vstoupila do kelbadžarského okresu v noci na středu středoevropského času, kdy na místě bylo již po půlnoci. Stalo se tak poté, co ženisté vyčistili horské silnice na trase vojsk od min.

K předání okresu mělo podle dohody původně dojít už 15. listopadu, Baku však termín prodloužilo o deset dní s odvoláním na humanitární důvody. Uvedené tři okresy obklopují samotný Karabach.

Zdroj: ČTK
Další zprávy