Za pomoc atentátníkům při útoku na Charlie Hebdo půjde pár na 30 let do vězení

ČTK ČTK
16. 12. 2020 19:03
V procesu se spolupachateli útoku na redakci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo v roce 2015 ve středu soud poslal hlavního obžalovaného Aliho Rizu Polata na 30 let do vězení. Stejný trest vyměřil také družce jednoho ze zabitých atentátníků Hayat Boumeddieneové.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Při útocích na Charlie Hebdo a následně obchod s košer potravinami zahynulo celkem 17 lidí. Trojici útočníků - bratry Chérifa a Saida Kouachiovy a Amédyho Coulibalyho - policisté zastřelili. V procesu, který ve Francii začal v září, čelilo žalobě 14 údajných spolupachatelů, z nichž tři jsou na útěku.

Soud Polata shledal vinným z napomáhání terorismu, uvedla s odvoláním na francouzská média agentura DPA. Obžaloba pro něj žádala doživotní trest, neboť podle ní při přípravě útoků zastával ústřední úlohu a byl rovněž "pravou rukou" atentátníka Coulibalyho.

Soud konstatoval, že Polat při přípravě útoku poskytoval Coulibalymu konkrétní a rozhodující pomoc a že měl jasnou představu o jeho úmyslech. Polat tvrdí, že o Coulibalyho plánech neměl tušení.

Třicetiletý trest za významný podíl na plánování útoků dostala také Coulibalyho partnerka Hayat Boumeddieneová. Byla však souzena v nepřítomnosti, neboť s dalšími dvěma obviněnými několik dnů před útokem odcestovala do Sýrie či Iráku. Podle agentury AP je dosud naživu, její dva společníci - bratři Belhoucineové - jsou považováni za mrtvé.

Soud v Paříži shledal vinnými všech 14 obviněných, ne všem byl nicméně schopný prokázat trestný čin napomáhání terorismu.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy