reklama
 
 

Za peníze zničím člověka i celou firmu, tvrdí ruský hacker. Inkasuje 600 dolarů v bitcoinech

2. 1. 2017 15:06
Ruští hackeři zvládnou špionáž, dokážou narušit životně důležitou infrastrukturu nebo skrze šíření dezinformací zničit pověst kritikovi Kremlu. Oblíbenou taktikou Moskvy je tvrzení, že její oponenti jsou pedofilové. Kreml odmítá, že by byl do podobných incidentů jakkoli zapojen. Svou sílu v kyberprostoru ale poprvé veřejně ukázal už v roce 2007, když bleskově zaútočil na pobaltské Estonsko. Přečtěte si druhou část reportáže deníku The New York Times.

Moskva Smazávání hranic mezi realitou a fikcí tajnými službami vytvořilo v Rusku zvláštní atmosféru. I nejabsurdnější obvinění, včetně těch z pedofilie, fungují jako účinná zbraň k vyrovnávání účtů s opozicí. 

Vladimír Bukovskij, nesmlouvavý oponent sovětských lídrů i ruského prezidenta Vladimira Putina, není mužem, kterého by bylo snadné jen tak vyřadit ze hry. (O případu Bukovského jsme psali v první části textu, pozn. red.)

Yoann Barbereau, ředitel jedné z ruských poboček společnosti Alliance Française, jejímž cílem je šířit francouzský jazyk a kulturu v zahraničí, se od předminulého roku v sibiřském Irkutsku brání nařčením, že na webovou stránku orientovanou na potřeby ruských matek umístil dětskou pornografii. Barbereauovi právníci poukazují na skutečnost, že "usvědčující důkazy" se v jeho počítači objevily až po jeho zatčení.

Jsou přesvědčeni, že je tam nastražili místní agenti tajných služeb, aby Francouze potrestali za mimomanželský vztah se ženou spojovanou s mocným příslušníkem regionální administrativy. Letos v září, po mnoha měsících domácího vězení, Barbereau z Ruska uprchl.  

Konstantina Rubachina, ruského aktivistu bojujícího za ochranu životního prostředí, který žije v litevském exilu, navštívili tamní policisté pátrající po dětské pornografii loni v červnu taky. Podle Rubachina se někdo neznámý snažil skrze toto obvinění zmařit jeho žádost o poskytnutí politického azylu v Litvě nebo práci pro nevládní organizaci Fórum, která se zabývá korupčními kauzami v Rusku. Litevská policie nakonec obvinění vznesená proti Rubachinovi uznala za neopodstatněná.

Lidskoprávní aktivisté jsou "zdegenerovaní"

"Snaha vykreslit kritiky ruského režimu jako potenciální pedofily dokonale zapadá do oficiální politiky Kremlu. Podle ní jsou všichni obhájci lidských práv zdegenerovaní," říká Vytis Jurkonis, litevský aktivista, který pomáhá ruským exulantům.

Rusko odmítá, že by do podobných incidentů bylo jakkoli zapojeno. "Samozřejmě že ano," ulevuje si rázně litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius. "Oni přece nikdy neměli nic společného s tím, co se děje ve světě."

Ruští hackeři, ať už pracují přímo na zakázku tamních tajných služeb nebo jsou jen "na volné noze" a získané informace pak nabízejí Kremlu, podle něj představují nedílnou součást "ruského zbrojního arzenálu".

"Tohle je velmi účinná hybridní zbraň," dodává Linkevičius.

Bývalý sovětský disident Vladimir Bukovskij a další kritici Moskvy, kterým se v počítačích zničehonic objevila dětská pornografie, ale musí ze všech sil bojovat o to, aby ochránili svou pověst. Musejí dokázat, že inkriminované materiály jsou skutečně dílem šedé zóny v kyberprostoru.

"Kdybychom použili terminus technicus, jste prostě vyřízený," říká Jeffrey Carr, autor knihy o válce v kyberprostoru a výkonný manažer společnosti Taia Global, která se zabývá bezpečností na internetu. "Pokud je něco takového placeno ruskou vládou nebo kteroukoli jinou vládou na světě či kýmkoli, kdo má dostatek peněz, máte smůlu. Je to strašné," dodává.

Globální stopa

Rusko ukázalo svoji sílu v kyberprostoru poprvé veřejně v roce 2007, když bleskově zaútočilo na malé pobaltské Estonsko.

Počítačové systémy tamní policie, armády, bank, médií a vládních úřadů tehdy čelily soustředěné palbě hackerů, kteří je zaplavili obrovským množstvím e-mailů ve snaze vyřadit tyto systémy z provozu. Použili tehdy metodu známou jako distribuované odepření služby (DDoS).

Taimar Peterkop, generální ředitel estonského Úřadu pro informační systémy, který má na starosti ochranu silně digitalizované ekonomiky a vládních úřadů v zemi, tvrdí, že po prvním útoku ruských hackerů se pokusy jeho mocného souseda ještě zintenzivnily. Jsou větší a sofistikovanější. 

"Chtějí nám ukázat, že jsou všude," dodává Peterkop. "Podobně jako bombardéry, které prolétávají těsně podél hranic nepřátelské země, naznačují, že globální stopa, kterou zanechávají (v kyberprostoru), je velmi výrazná. Jako by chtěli být vidět, i když je možné, že na ně teď reagujeme důrazněji."

Útok na infrastrukturu

Předloňský hackerský útok na energetické systémy na Ukrajině zahrnoval o něco sofistikovanější nástroje než ty, které útočníci použili v roce 2007 v Estonsku.

Jednalo se o první podobný případ, kdy se Kreml nebo hackeři v jeho službách nabourali do příslušných řídicích systémů sousední země a pokusili se vyřadit z provozu důležité součásti civilní infrastruktury. Kolem čtvrt milionu lidí bylo najednou odříznuto od dodávek elektrického proudu

Robert Lee, ředitel společnosti Dragos Security se sídlem v americkém Marylandu, zabývající se rovněž bezpečností na internetu, pomáhal vyšetřovat, co způsobilo výpadek proudu na západě Ukrajiny. Přiznává, že pachatele nebude možné "nikdy s jistotou identifikovat".

Vzhledem k použité technice i metodám, schopnostem i motivaci skupiny hackerů, která útok provedla, je ale podle něj "velmi pravděpodobné", že skupina útočila z ruských serverů, a "velmi pravděpodobně" o celé akci věděla vláda v Moskvě, domnívá se Lee.

Kreml tvrdí, že je obětí "rusofobní" hysterie

Skutečnost, že autorství hackerských útoků nebude možné nikdy stoprocentně prokázat, využívá Kreml k popírání jakékoli odpovědnosti. Tvrdí, že je pouze obětí "rusofobní" hysterie v kyberprostoru.

Vladimir Bukovskij a další disidenti, proti nimž podle jejich názoru použil Kreml použil tzv. "kompromaty" (kompromitující materiály, nastražené nebo "nalezené" při zdánlivě náhodných prohlídkách – pozn. red.), jsou tak vydáni na milost západoevropským vyšetřovatelům a soudům, které po obviněných požadují jasné důkazy o tom, že s materiály nemají nic společného. Nejenom domněnky.

V Rusku samotném hrály "kompromaty" významnou roli v řadě kauz, do kterých byli zapojeni podnikatelé s politickými vazbami. V devadesátých letech minulého století hrál tuto špinavou hru Kreml za prezidenta Borise Jelcina, stejně jako jeho odpůrci. Za éry prezidenta Vladimira Putina jsou ale kompromitující videa a další přitěžující a s velkou pravděpodobností vyfabrikované materiály využívány výhradně k diskreditaci prezidentových odpůrců.

Jak zničit něčí renomé

Než se stal v roce 2000 oficiálně ruským prezidentem, sehrál Putin hlvní roli v případu, který jasně ukazuje ničivou sílu této ruské speciality. Jako šéf ruských tajných služeb, tedy Federální bezpečnostní služby (FSB) získal v roce 1997 důvěru tehdejší hlavy země Borise Jelcina, když mu pomohl zničit kariéru tehdejšího generálního prokurátora Jurije Skuratova.

Skuratov se pustil do vyšetřování korupce, dotýkající se lidí s vazbami na Kreml. Pro jeho odstavení stačilo, aby celostátní televize odvysílala videozáznam, na kterém bylo vidět muže, velmi podobného Skuratovovi, dovádějícího v posteli ve společnosti dvou mladých žen.

Vladimir Putin tehdy veřejně prohlásil, že muž na videu je skutečně Skuratov. Přestože si většina lidí myslela, že jde o dílo tajné služby. Skuratov sám pak musel na svůj úřad rezignovat. A tím skončilo i vyšetřování kremelské korupce. Jelcin pak Putina z vděčnosti jmenoval premiérem a vybral si ho i jako svého nástupce v Kremlu.

Pro Putinovy stoupence je konečný verdikt nad bývalým sovětským disidentem Vladimirem Bukovským jasný. (První díl této reportáže popisuje obvinění z držení dětské pornografie, kterému Bukovskij čelí ve svém exilu ve Velké Británii - pozn. red.).  Šéfredaktorka anglickojazyčného státem financovaného ruského televizního kanálu RT umístila na svém twitterovém účtu sžíravý komentář, napadající Bukovského: "Metody pedofilů: znásilnit dítě a pak se dát k opozici, emigrovat, očernit v zahraničí svou zemi a mít se dobře. Nebo taky ne."

Tvrzení, že oponenti Kremlu, stejně jako občané západoevropských zemí, kteří Rusko kritizují, jsou sexuální úchylové a pedofilové, je neustále opakovaným refrénem ruské propagandy. Ruska Irina Frolovová, bývalá manželka Nora Bjørna Mikaela Bergseta, nedávno prohrála soudní spor o to, komu z rodičů bude svěřena péče o jejich společné dítě. Vystoupila poté v ruské televizi s tvrzením, že její norský manžel manžel jednoho dne oblékl jejich čtyřletého syna tak, "aby vypadal jako Putin", a pak ho pohlavně zneužil. 

Podobně se ale někdy chovali i Putinovi odpůrci. Alexandr Litviněnko, bývalý agent ruských tajných služeb, zemřel v roce 2006 v exilu v Londýně poté, co byl otráven vysoce radioaktivním izotopem polonia 210. Britští vyšetřovatelé dospěli k závěru, že se pravděpodobně jednalo o vraždu na objednávku ruské tajné služby, schválenou Kremlem. Litviněnko sám zveřejnil čtyři měsíce před svou smrtí článek, ve kterém tvrdil, že ruský prezident Vladimir Putin je pedofil.

Vladimir Bukovskij, který byl Litviněnkovým blízkým přítelem, jej přitom důrazně žádal, aby článek nezveřejňoval. "Velmi jsem se na něj za to zlobil," přiznává s tím, že v Litviněnkovi, který byl vášnivým odpůrcem Kremlu, zůstalo cosi z někdejšího ruského agenta, který "nedokáže rozpoznat rozdíl mezi pravdou a zpravodajskou informací".

Za peníze udělám vše

Na tzv. "temném webu", šedé zóně internetu, která pro přihlášení vyžaduje speciální software a autorizační kód, ruští hackeři otevřeně nabízejí, že na zadanou stránku propašují pedofilní obsah, aby tak diskreditovali jejího vlastníka.

"Za peníze udělám vše," slibuje svým klientům jeden z nich. "Zničím vaše odpůrce, obchodníky nebo osoby, které nemáte rádi. Dokážu je zruinovat finančně nebo se postarat o to, aby byli zatčeni. Jak budete chtít." Tvrdí přitom, že je možné zničit jak osobní kariéru určitého člověka, tak i jeho firmu a upřesňuje: "Pokud chcete zařídit, aby byl někdo vykreslen jako uživatel dětského porna, není to vůbec žádný problém." Udává dokonce cenu za svou "práci", samozřejmě v bitcoinech. Částka odpovídá přibližně šesti stům amerických dolarů.

Paulo Shakarian, výkonný manažer firmy IntelliSpyre a ředitel společnosti Cyber-Socio Intelligent Systems Laboratory, působící při Arizonské státní univerzitě, provedl se svým týmem analýzu tohoto inzerátu. Dospěl k závěru, že se pravděpodobně jedná o ruského nebo přinejmenším rusky mluvícího hackera. Potvrdil taky, že udaná cena představuje běžnou sazbu za zničení něčí reputace.

Ta už v případě Vladimira Bukovského a dalších kritiků Kremlu silně utrpěla. Bez ohledu na to, jaké bude rozhodnutí britského soudu. (Soudní řízení s Vladimirem Bukovským ve Velké Británii stále probíhá - pozn. red.). Ruská státní televize bývalého sovětského disidenta rovnou označila za "milovníka dětského porna".

Bukovský se zlobí, že západoevropské země, které u soudu vyžadují jasné důkazy a během vyšetřování trestných činů se řídí striktními pravidly, nedokážou prohlédnout špinavé triky režimu, který proslul nekalými praktikami a vyráběním falešných důkazů. "Dokážou poštvat Západ proti Západu," uzavírá Bukovskij lakonicky.

Přečtěte si také první část reportáže: Putinovi oponenti tvrdí, že Kreml se je snaží diskreditovat pomocí nastrčené dětské pornografie

Očekával bych, že prezident a bývalý prezident členské země EU budou v současné době zdrženlivější v přístupu k Rusku, říká novinář Ondřej Kundra. | Video: Filip Horký |  06:14

autor: ČTK / The New York Times | 2. 1. 2017 15:06

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama