Za Islámský stát bojuje v Sýrii a Iráku přes 3000 Evropanů

Zahraničí Zahraničí
26. 9. 2014 12:10
Řadí se mezi ně i zabití džihádisté či ti, co se vrátili zpátky do Evropy, uvedl koordinátor Evropské unie pro boj s terorismem Gilles de Kerchove.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Brusel - Počet Evropanů, kteří se v Iráku a Sýrii přidali k řadám radikálů z organizace Islámský stát (IS), už přesáhl 3000.

Podle koordinátora Evropské unie pro boj s terorismem Gillese de Kerchova - který s informací přišel - se mezi tyto evropské džihádisty kromě bojovníků, kteří jsou v přímo oblasti, řadí i ti, kteří už byli v bojích zabiti nebo už se vrátili zpátky do Evropy.

De Kerchove se domnívá, že svou roli v nárůstu Evropanů v řadách IS sehrálo zřejmě i červnové vyhlášení chalífátu. "Pokud v to věříte, pak toho pravděpodobně chcete být součástí tak brzy, jak to jen jde," cituje ho server BBC.

Odchodu Evropanů na Blízký východ se snaží bránit i OSN. Bezpečnostní rada OSN ve středu přijala rezoluci, která státy tlačí k tomu, aby svým občanům bránily připojovat se k radikálům.

Podle odhadů CIA počet islamistů v Iráku a Sýrii stoupl k 31 tisícům, dřívější odhady přitom byly třetinové.

Zvýšené riziko pro Evropu

De Kerchove zároveň varoval, že spolu se vzdušnými nálety západních zemí na pozice islamistů stoupá i riziko odvetných akcí radikálů na území Evropy.

"Myslím si, že musíme vzít na vědomí, že stoupne," uvedl. "Bylo to zřejmé s tím Francouzem, proto (IS) před třemi dny vydal prohlášení, že se koalice dočká odvety. Francouzský muž byl unesen v Alžírsku a byl sťat. Takže udělali to, co ohlásili."

Útoky na Evropu ale nemusí dopadnout pouze z rukou Islámského státu. De Kerchove upozornil, že Islámský stát má i mezi islamisty své soupeře, kteří by – ve snaze udržet si postavení – mohli rovněž zaútočit. Může se jednat například o obávanou Al-Káidu. "Vzestup (IS) může přimět Al-Káidu udělat něco, co ukáže, že je stále významná."

"Je možné, že Al-Káida bude chtít zahájit útoky, aby ukázala, že organizace je stále významná, že je stále ve hře."

Před několika dny také varoval, že kromě Evropy by Al-Káida mohla chtít zaútočit i ve Spojených státech nebo Izraeli, doplňuje agentura Reuters.

De Kerchove před dvěma dny také připomněl, že část ozbrojenců se přesunula do Sýrie z Afghánistánu a Pákistánu a vytvořila část skupiny Chorásán, která je napojená právě na Al-Káidu. Tito islamisté se podle něj mohou v Sýrii snažit rekrutovat právě Evropany a přemlouvat je, aby zaútočili v západních zemích. Vlastní evropské pasy, a přístup je tak pro ně jednodušší.

Washington v minulých dnech přiznal, že americké vzdušné útoky cílily právě i na skupinu Chorásán, která se podle jeho informací chystala k útoku na USA.

Návratu džihádistů se bojí i Rusko

Návratu radikálů se bojí i Moskva. Podle šéfa ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa se mohou islamisté z postsovětských republik válčící v Sýrii a Iráku v řadách extremistického hnutí Islámský stát po návratu do vlasti stát vážnou bezpečnostní hrozbou.

Foto: Aktuálně.cz

"Uvědomujeme si, že osoby, které získaly bojové zkušenosti a současně byly politicky a nábožensky nakaženy, po návratu do stálého bydliště ve vlasti se mohou stát nebezpečnou hrozbou pro národní bezpečnost svých zemí," cituje ho ČTK.

Patrušev dodal, že Islámský stát disponuje podle různých odhadů 30 000 až 50 000 bojovníky. "Je to vážná síla, která bez náležité protiváhy je schopna narušit existující systém mezistátních vztahů a bezpečnosti," varoval.

Dvě stovky útoků

USA a jejich spojenci už proti IS provedli téměř 200 vzdušných náletů. Radikálové kontrolují velkou část území v Iráku i Sýrii.

Mluvčí Pentagonu John Kirby se nechal slyšet, že i přes množství podniknutých úderů je příliš brzy na to, mluvit o vítězství. "Mají množství zbraní i vozidel a schopnost stěhovat se," uvedl Kirby. USA, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty v posledních dnech zaútočily například na syrské modulové rafinérie, které kontroluje IS a znamenají pro něj značný zdroj příjmů. Podle Kirbyho byly údery účinné, ale ne rozhodující.

Podle Washingtonu už se ke koalici nabídlo připojit více než 40 států. V pátek bude o možném připojení hlasovat také parlament Velké Británie, bude ale jednat pouze o případných úderech v Iráku - ne Sýrii, připomněl server. Irácký ministr zahraničí požádal OSN o mezinárodní pomoc, podle britského premiéra by tak bylo zapojení se do úderů legální. Jednání o stupu do koalice čeká v příštích dnech i vládu v Austrálii.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy