Běloruská běžkyně Cimanouská se v Polsku shledala s manželem. Bojím se o rodiče, říká

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 8. 2021 22:37
Atletka Kryscina Cimanouská doufá, že bude moci v Polsku pokračovat ve sportovní kariéře. Na tiskovce ve Varšavě rovněž řekla, že Polsko si vybrala po diskusi s rodiči, jelikož by za ní časem mohli přijet. Sportovkyně se z olympiády v Tokiu v obavách z represí odmítla vrátit do vlasti poté, co veřejně kritizovala běloruské sportovní funkcionáře. Do Varšavy přiletěla ve středu večer.
Běloruská běžkyně Kryscina Cimanouská.
Běloruská běžkyně Kryscina Cimanouská. | Foto: Reuters

Atletka dnes zároveň připustila, že má obavy o rodiče, kteří zůstali v Bělorusku. "Hlavně proto, že můj otec je nemocný a má problémy se srdcem. Jeho zdravotní stav se rozhodně zhoršil. Mluvila jsem s nimi, říkali, že je vše v pořádku. Doufám, že se jim nic zlého nestane," uvedla podle serveru Onet.pl.

Manžel Cimanouské Arseň Zdanevič dnes dorazil do Varšavy a oba se už setkali, řekl agentuře Reuters běloruský opoziční politik Pavel Latuško. Zdanevič před několika dny utekl z Běloruska na Ukrajinu. Také on dostal polské humanitární vízum a v Polsku si chce podle Cimanouské hledat práci.

Čtyřiadvacetiletá sprinterka se s běloruskými funkcionáři dostala do konfliktu, když na sociálních sítích kritizovala vedení běloruského olympijského týmu. Reprezentační trenér a funkcionář ji poté údajně nutili, aby se z japonské metropole předčasně vrátila do vlasti. Cimanouská se místo toho v neděli obrátila na letišti v Tokiu na japonskou policii, požádala o ochranu a poté na polské ambasádě o humanitární vízum. Azyl jí nabízela také Česká republika.

Cimanouská dnes zároveň detailněji popsala dramatické okamžiky na olympiádě, které vedly k jejímu exilu v Polsku. "Když jsem byla v olympijské vesnici, jeden z trenérů našeho týmu mi řekl, že musím oznámit, že jsem zraněná. Pokud to neudělám, mohla bych mít doma problémy," popsala sportovkyně. Na sbalení jí prý dali 40 minut. Po cestě na letiště jí pak telefonovala babička. "Říkala, že se nemůžu vrátit, protože v televizi se už nesou 'zlé řeči' mimo jiné o tom, že mám psychické problémy a mohla bych skončit v nemocnici," poznamenala podle webu Onet.pl.

Na rozhodnutí měla podle svých slov velmi krátkou dobu. Na letišti pak japonské policii ukázala na mobilu přeloženou prosbu o pomoc. Nakonec se ocitla na polské ambasádě.

Zároveň podle polských médií prohlásila, že její spory se zástupci sportovního svazu se týkaly pouze sportovních otázek a že jen chtěla na olympiádě závodit ve své disciplíně. Roztržka vypukla totiž poté, co vedení výpravy kritizovala za to, že ji podle jejích slov nutilo zúčastnit se jiné disciplíny. "Nesnažila jsem se to nijak spojovat s politikou. Takže to, co se stalo, mě hodně zaskočilo," nechala se slyšet.

Od politiky a protestů jsem se držela dál. Chtěla jsem na olympiádu

Agentuře Reuters dnes v rozhovoru řekla, že se od politiky vždy držela dál. "Nepodepsala jsem žádné dopisy, nechodila jsem na žádné protesty. Neřekla jsem nic proti běloruské vládě. Jsem sportovkyně a nerozuměla jsem politickému životu (…) Může to znít krutě kvůli všem těm hrozným věcem, které se staly v Bělorusku minulé léto, ale snažila jsem se od toho držet dál. Vše, co jsem chtěla, bylo jet na olympiádu," řekla s odkazem na hromadné protesty, které ve východoevropské zemi loni v létě vypukly po sporných prezidentských volbách, v nichž podle oficiálních výsledků opět zvítězil dlouholetý autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko.

Policie proti protestujícím tvrdě zasáhla, desetitisíce lidí zatkla. Představitelé opozice byli uvěznění, jsou stíhaní nebo ze země uprchli. Mnoho běloruských aktivistů a odpůrců režimu před represemi uteklo mimo jiné právě do Polska.

Cimanouská nyní také uvedla, že trenéři byli jejím jednáním v Tokiu překvapeni. "Nečekali, že na letišti oslovím policii. Myslí si, že máme strach něco udělat, strach promluvit, říct pravdu celému světu. Ale já strach nemám," řekla podle agentury Reuters. Do vlasti se prý chce jednou vrátit, až to pro ni bude bezpečné. Dalším Bělorusům dnes zároveň vzkázala, aby se nebáli. "Chci říci všem Bělorusům, aby se nebáli, a pokud jsou pod tlakem, aby promluvili," prohlásila. Poděkovala také všem, kdo jí v posledních dnech pomohli.

Bělorusko uvedlo, že Cimanouská byla z národního týmu vyřazena kvůli svému psychickému stavu. Ona sama už dříve BBC řekla, že žádnými psychickými problémy netrpí. Mluvčí běloruského prezidenta zatím na žádost o komentář po dnešním vyjádření Cimanouské nereagoval, poznamenal Reuters. Agentury zároveň připomněly, že sport hraje v běloruském režimu důležitou roli a Lukašenko ho považuje za klíčový prvek národní prestiže. Prezident rovněž léta stál v čele běloruského olympijského výboru, letos ho na této pozici vystřídal jeho syn.

Politika Běloruska: Za azyl migranty

Náměstek polského ministra vnitra obvinil Bělorusko, že přes společnou hranici posílá čím dál více migrantů v odplatě za to, že Varšava poskytla humanitární azyl běloruské běžkyni Kryscině Cimanouské. Sportovkyně se z olympijských her v Tokiu v obavách z represí odmítla vrátit do vlasti, když veřejně kritizovala běloruské sportovní funkcionáře, uvedla agentura Reuters.

Podle náměstka Macieje Wonsika vede Minsk "za pomoci migrantů hybridní válku s Evropskou unií". Dodal, že ještě silněji se s tímto problémem potýká Litva, jejíž hranice s Běloruskem je méně střežená než ta polská. Běloruský režim podle Wonsika migranty z Iráku nebo Afghánistánu používá jako "živé zbraně".

Wonsik v televizi WPolsce.pl řekl, že i polští pohraničníci na hranici s Běloruskem se v posledních dnech setkávají se stále větším počtem běženců. Tvrdí, že jde o reakci na to, že Polsko pomohlo běžkyni Cimanouské. Ta je od středečního večera ve Varšavě.

Polská pohraniční stráž ve středu na hranici s Běloruskem zadržela 62 lidí, většinou Iráčanů, v noci ze středy na dnešek dalších 71, uvedl Reuters. Za celý loňský rok jich zadržela 122, ale jen za uplynulý měsíc 242.

Bělorusko se v květnu rozhodlo posílat migranty na litevské území v odplatě za nové sankce, které na něj uvalila Evropská unie. Sedmadvacítka to udělala poté, co běloruské úřady donutily přistát v Minsku letoun na trase z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič. Toho pak zatkla běloruská policie.

Video: Soukup: Kauza Cimanouská? Chtějí jen zabránit hněvu Lukašenka, kritička režimu nebyla

Její manžel už je na Ukrajině, babička potvrdila, že k rodině policie dorazila. Je to způsob, jak vyvíjet nátlak na oponenty, říká Ondřej Soukup | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Obyvatelé San Marina se v referendu vyslovili pro legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina se v nedělním referendu velkou většinou hlasů vyslovili pro legalizaci potratů. Na základě konečných výsledků o tom s odvoláním na místní média informovala agentura AP. Interrupce zde budou povoleny během prvních 12 týdnů těhotenství, v případě ohrožení života či psychického zdraví ženy i po tomto období. Maličký, převážně katolický stát obklopený Itálií byl jedním z posledních v Evropě, který potraty zcela zakazoval.

Podle konečných výsledků hlasovalo pro legalizaci interrupcí 77 procent voličů. Účast podle agentury APA činila 41 procent z více než 35 tisíc oprávněných voličů.

Zákaz interrupcí v San Marinu platil už od roku 1865. Tamní ženy proto cestovaly kvůli tomuto zákroku do Itálie, kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Írán nedodržel plně dohodu o monitorování svých jaderných provozů, tvrdí Mezinárodní agentura pro atomovou energii

Írán v plném rozsahu nedodržel dohodu o monitorování svých jaderných provozů, kterou před dvěma týdny uzavřel s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nedělní prohlášení MAAE, podle nějž Teherán nepustil inspektory do jednoho ze svých zařízení.

Írán v dohodě z 12. září podle MAAE umožnil jejím inspektorům nainstalovat nové paměťové karty do sledovacích kamer a pokračovat v monitorování íránských jaderných aktivit. V praxi to ale nedovolil v zařízení na výrobu součástek centrifug v Karadži, dodala agentura se sídlem ve Vídni.

MAAE uzavřením dohody o obsluze monitorovacích zařízení podle dřívějšího prohlášení Grossiho vyřešila svůj nejnaléhavější problém s Íránem, čímž byl vytvořen prostor pro širší diplomatické úsilí. Ředitel ale zdůraznil, že obě strany k trvalému řešení monitorování íránských jaderných zařízení dosud nedospěly.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Seemanová vylepšila v Neapoli další dva české rekordy

Plavkyně Barbora Seemanová na mezinárodní lize ISL v Neapoli vylepšila další dva své české rekordy. Sto metrů volný způsob zvládla v krátkém bazénu za 52,31 sekundy a její maximum na 200 metrů kraul má nově hodnotu 1:53,31.

Jednadvacetiletá reprezentantka, jež v týmové soutěži hájí barvy maďarského týmu Iron, dnes zaplavala další dva rekordy po sobotní čtyřstovce. Z dosavadního nejlepšího času na stovce z 9. září ubrala šest setin, na dvoustovce se zlepšila oproti dosavadnímu rekordu z prosince 2019 z Glasgow o 52 setin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy