reklama
 
 

Z Venezuely prchají vojáci. Od soboty jich za hranice uteklo 280, tvrdí úřad

26. 2. 2019 17:27
Z Venezuely od soboty zběhlo do Kolumbie už 274 vojáků, informovala kolumbijská média s odvoláním na kolumbijský migrační úřad. Další asi desítka členů venezuelské armády uprchla od soboty do Brazílie. Vojáci uznali za hlavu své země opozičního lídra a předsedu parlamentu Juana Guaidóa, stejně jako to od ledna udělalo už více než 60 zemí, včetně USA.

"Mnozí opustili Venezuelu i se svými rodinami, protože se bojí represí (režimu prezidenta Nicoláse Madura)," citoval kolumbijský tisk místní migrační úřad. Deník El Tiempo také uvedl, že venezuelská armáda má kolem 100 tisíc členů a že od roku 2017 dezertovalo na čtyři tisíce vojáků.

Nejnovější útěky z venezuelské armády odstartovali v sobotu časné ráno místního času čtyři vojáci, kteří se dvěma obrněnými vozy prorazili zábrany na hranici s Kolumbií. Nejprve způsobili paniku, posléze je místní nadšeně vítali a objímali.

Zátarasy na hranicích s Kolumbií i Brazílií nechal postavit prezident Maduro, aby zabránil vstupu humanitární pomoci do Venezuely. Dodávky potravin a léků se do země snažila dostat venezuelská opozice kvůli ekonomické krizi, s níž se země potýká už několik let a za níž podle části analytiků z velké části může řízená hospodářská politika Madurovy vlády. Maduro ale pomoc odmítá s tím, že ji Venezuelané nepotřebují, a označuje ji za začátek vojenské intervence USA a Kolumbie.

Sobotní události na hranicích vyústily v násilí a pomoc se přes Madurem uzavřenou hranici nedostala. Někdo dokonce v sobotu na hranici zapálil kamion s humanitární pomocí. Podle serveru BBC Mundo mají násilnosti z části na svědomí takzvané colectivos, což jsou ozbrojené gangy civilistů, kteří za sociální výhody od režimu podporují Madura a při demonstracích násilně zasahují proti opozici.

Víkendové události na hranicích Venezuely s Kolumbií a Brazílií si vyžádaly desítky zraněných a u brazilských hranic podle brazilské vlády i pět mrtvých. Neoficiální zdroje hovořily až o 25 mrtvých u brazilských hranic.

Napětí mezi venezuelskou opozicí a vládou se vyhrotilo minulý měsíc, když se během protivládních demonstrací šéf parlamentu Guaidó prohlásil prozatímním prezidentem. Učinil tak poté, co poslanci označili za nelegitimní nový Madurův mandát s tím, že vzešel z loňských nesvobodných voleb. Ústavní krize v zemi ale trvá už od roku 2016, kdy Maduro po porážce své strany v parlamentních volbách začal s pomocí nejvyššího soudu označovat za nelegitimní veškerou legislativu přijatou parlamentem.

O situaci ve Venezuele má od 21:00 SEČ na žádost USA jednat Rada bezpečnosti OSN. Spojené státy navrhují podle agentury EFE rezoluci s výzvou ke svobodným prezidentským volbám. Vetovat ji ale zřejmě bude Rusko a Čína, které podporují Madura. Moskva podle médií chystá vlastní návrh, v němž označuje dění ve Venezuele za vnitřní záležitost, do níž se nemají jiné státy vměšovat.

autor: ČTK | 26. 2. 2019 17:27

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama